Po roztržce s Ruskem zdůrazňuje EU podporu Ukrajině

Pár dní poté, co vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční politiku Josep Borrell zažil v Moskvě ponižující přijetí ze strany ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, se ukrajinskému premiérovi Denysu Šmyhalovi dostalo o to vřelejšího přivítání v Bruselu. „Partnerství s Ukrajinou patří ke strategicky nejvýznamnějším, jaké dnes ve světě máme,“ prohlásil Borrell na závěr čtvrtečního zasedání Rady EU-Ukrajina. Unijní představitelé, kteří se s premiérem Ukrajiny viděli, zdůrazňovali podporu zemi hlasitěji než obvykle.

Načasování schůze asociační rady těsně po Borrellově moskevské zkušenosti bylo dílem náhody, ale hodilo se. Šmyhal hledal – a nacházel – silnější pochopení a podporu jak pro boj proti ruské vojenské agresi na východě Ukrajiny, tak pro snahu sehnat vakcíny pro ukrajinské obyvatelstvo. S představiteli Evropské komise zkoumal možnosti zapojení Ukrajiny do boje proti klimatickým změnám v rámci evropské „zelené dohody“ a posílení spolupráce v oblasti digitalizace, včetně zavedení „kybernetického dialogu“ mezi EU a Ukrajinou.

V rozhovoru pro server Politico Šmyhal zdůrazňoval, že „prioritou číslo jedna“ je pro jeho vládu zavedení právního státu na Ukrajině, což zahrnuje reformu soudnictví a silnější boj proti korupci. Důraz na tyto priority měl kontrastovat s tím, jak ruská „nezávislá“ justice naložila s Alexejem Navalným a jak surově pořádkové jednotky v ruských městech zakročily proti jeho demonstrujícím stoupencům. 

Dohoda o přidružení s EU je pro Ukrajinu zásadní. Je to dokument, který v roce 2014  odmítl pod tlakem Vladimira Putina podepsat tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Tato epizoda vyvolala lidové povstání, které vedlo k zpřetrhání vztahů s Ruskem a turbulentnímu vývoji, jenž vyústil v anexi Krymu a konfliktu v průmyslovém Donbasu na východě Ukrajiny. EU sice Kyjev dlouhodobě podporovala, zároveň se ale pokoušela obnovit či napravit vztahy s Moskvou.

Poslední epizodou tohoto snažení byl Borrellův nešťastný pokus minulý týden. Urážlivé jednání ruského hostitele i Borrellova neschopnost mu čelit vyvolaly v Bruselu pocit ponížení a frustrace a velmi pravděpodobně uspíšily přijetí dalších sankcí EU vůči představitelům Putinova režimu. Ačkoli Borrellova prestiž silně utrpěla, chování ruské strany má na EU jednotící účinek. 

„Ruska se nebojíme. Neakceptujeme jeho nepřijatelné chování a co dělá s panem Navalným. A doufáme, že budeme moct koordinovat a spolupracovat se Spojenými státy a se Spojeným královstvím, abychom byli silní a odhodlaní hájit naše zájmy,“ řekl tento týden předseda Evropské rady Charles Michel v diskusi organizované americkou Atlantickou radou. 

Vztahem EU k Rusku se budou zabývat ministři zahraničí sedmadvacítky na příští schůzi 22. února, která by se měla konat za jejich fyzickém přítomnosti v Bruselu. Podle zatím nepotvrzených dohadů by se mohl dostavit jako host i nový šéf americké diplomacie Anthony Blinken. Vedle tvrdších sankcí bude na pořadu i boj proti dezinformacím šířeným z Ruska a také proti jeho kybernetickým útokům vedeným na západní cíle. Část členských států, mezi nimi Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko, usiluje o to, aby EU vůči Rusku postupovala jednotně s USA a spojenci v NATO. Konečné rozhodnutí má sice formálně padnout na řádné schůzi Evropské rady koncem března, ale o Rusku se bude zřejmě mluvit i při videosummitu lídrů zemí EU 26. února. Příští týden budou o tomtéž jednat i ministři obrany zemí NATO.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital