Průzkum: Evropané vítají Bidenův nástup, ale Spojeným státům věří méně než dřív

Vztah Evropanů ke Spojeným státům za poslední čtyři roky, kdy v Bílém domě vládl Donald Trump, vážné utrpěl. V řadě evropských zemí se lidé většinově domnívají, že americký politický systém nefunguje a že se na USA už nelze zcela spoléhat, když jde o obranu starého kontinentu. Zvolení Joea Bidena lidé vítají, ale pochybují o tom, že se mu podaří vrátit Ameriku do role prvořadé světové mocnosti. Tyto závěry vyplývají z průzkumu veřejného mínění, který na vzorku 15 000 lidí provedla Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) v 11 evropských zemích. Česká republika mezi nimi nebyla.

Bidenovo vítězství považuje 53 procent dotázaných za dobré pro svou zemi a 57 za užitečné pro Evropskou unii. Tento názor sdílí i většina v Polsku a Maďarsku, kde se Trump těšil asi největším sympatiím ze strany politického establishmentu. Evropané však zároveň považují za možné, že si američtí voliči za čtyři roky zvolí do prezidentské funkce „dalšího Donalda Trumpa“. Celých 32 procent dotázaných si myslí, že nelze Američanům věřit, že to neudělají; 27 procent s tím nesouhlasí a zbytek neví. Pozoruhodné je, že tuto nedůvěru má celých 53 procent Němců. Většina Poláků a Maďarů by naopak Američanům dál důvěřovala.

Tato nálada vede k přesvědčení, že Evropa už nemůže automaticky čekat, až jí Američané zajistí obranu a bezpečnost, a musí do budoucna spoléhat daleko více sama na sebe a investovat do společné obrany. Tento názor sdílí více než 60 procent dotázaných ve všech 11 zemích a v průměru 67 procent, což je nejpřekvapivější výsledek průzkumu. Zajímavé také je, že se takto vyjádřilo 74 procent dotázaných ve Velké Británii. 

Nevalné mínění o americkém politickém systému vede k pochybnostem o tom, zda se Spojené státy vrátí do role globálního lídra, tedy zda se Bidenovi podaří dostát sloganu „Amerika je zpět“. Těsná většina (51 procent) dotázaných se domnívá, že se za Bidenovy vlády nepodaří překonat vnitřní rozkol v americké společnosti a postarat se účinně o takové výzvy, jako je klimatická změna, vztahy s Čínou, evropská bezpečnost nebo mír na Blízkém východě. 

Šest z deseti dotázaných si dokonce myslí, že do deseti let předhoní Čína Spojené státy a stane se nejmocnější zemí světa. Ve Španělsku je o tom přesvědčeno celých 79 procent dotázaných, v Portugalsku a v Itálii 72 procent. Optimističtěji smýšlejí o budoucí americké globální síle Dánové a Maďaři, ale i zde si 48 procent dotázaných myslí, že má Čína šanci USA předhonit.

V kontrastu s poklesem důvěry v USA průzkum ukazuje mírný nárůst podpory Evropské unii ve srovnání s čísly před dvěma lety, a to navzdory pochybnostem ohledně zvládání epidemie koronaviru. V Dánsku, Francii, Itálii, Maďarsku, Německu, Nizozemsku, Polsku, Španělsku a Švédsku si 48 procent lidí myslí, že EU funguje „dobře“ nebo „docela dobře“, což je o dva procentní body víc než v lednu 2019. O opaku je přesvědčeno 43 procent. 

Autoři průzkumu rozdělují podle odpovědí Evropany do čtyř skupin – ta nejmenší (devět procent) důvěřuje nadále Spojeným státům a má nejvíce stoupenců v Itálii a v Polsku. Druhá, dvacetiprocentní, optimisticky věří v sílu a prosperitu USA i EU, tedy celkově západního politického systému; hlásí se k ní hlavně Poláci a Maďaři. Celých 29 procent lidí je naopak přesvědčeno o tom, že Západ je v úpadku a Čínu nic nezastaví. Tento fatalismus je nejsilnější ve Francii, Velké Británii, Španělsku a Itálii. Nejsilnější skupinu, 35 procent, tvoří lidé, kteří věří v Evropskou unii a jsou skeptičtí vůči USA. Takto hledí do nejbližší budoucnosti celých 60 procent Dánů, 53 procent Němců, 51 procent Švédů a polovina Nizozemců. Lidé v zemích jižní Evropy zdaleka tak nadšeni nejsou.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital