První klání německého supervolebního roku: debakl CDU a optimismus na levici

Zuzana Lizcová

Ostře sledované volby ve spolkových zemích Bádensko-Württembersko a Porýní-Falc, které proběhly minulou neděli, byly vnímány především jako první důležitý test kondice německých politických stran v letošním supervolebním roce. Ten vyvrcholí na podzim, kdy si občané SRN zvolí novou centrální vládu. Zemská hlasování jsou vždy specifická a rozhodují v nich zejména regionální témata a osobnosti. Výsledky toho nynějšího nicméně naznačují, že se německá politická scéna dává do pohybu jako celek. Jakým směrem? A jaké trendy se zatím ukazují?

Výsledky voleb ve třetí největší spolkové zemi Bádensko-Württembersko i zhruba poloviční Porýní-Falci ukázaly to, že vítězí především silné, důvěryhodné osobnosti. Do jisté míry pak potvrdily i starou poučku, že krize jsou hodinou exekutivy. Oblíbení zemští premiéři Winfried Kretschmann (Zelení) a Malu Dreyerová (Sociální demokracie, SPD), jejichž nasazení při zvládání koronavirové pandemie si občané cení, s přehledem obájili své posty.

Jejich úspěch nebyl překvapivý, je ale varovným signálem především pro Křesťanskodemokratickou a Křesťanskosociální unii (CDU/CSU). Ta v Bádensku-Württembersku získala historicky nejnižší podporu a v Porýní-Falci výrazně zaostala za SPD, s níž ještě v lednu podle průzkumů držela krok. Celostátní politice CDU/CSU sice stále ještě dominuje, do letošních spolkových voleb ale půjde po dlouhých letech bez svojí oblíbené kancléřky Angely Merkelové. Její vrcholní politici, zejména ministři zdravotnictví Jens Spahn a hospodářství Peter Altmaier, jsou v poslední době terčem kritiky kvůli váznoucímu krizovému managementu. A aby toho nebylo málo, strana čelí nepříjemné „rouškové“ aféře.

Winfried Kretschmann
Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital