„Semafor stojí!“ hlásaly minulý týden titulky německých médií. Je to tak: vyjednavači vznikající koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálů z FDP, od jejichž stranických barev se přezdívka „semafor“ odvíjí, dospěli ke shodě na obrysech své plánované spolupráce. Vzhledem k programové rozdílnosti i relativně krátké době, která uplynula od voleb, se jedná o malý zázrak. Pokud vše půjde hladce, může mít Spolková republika záhy nového kancléře Olafa Scholze a první tříčlennou koaliční vládu od konce 50. let minulého století.
Představitelé tří stran vznikající vlády slavnostně představili svoji koaliční smlouvu minulou středu. Slovo „slavnostně“ je přitom nutné brát s rezervou. Prezentace se odehrála ve strohých industriálních prostorách berlínského Westhafenu, kde po euforii nebylo ani památky. Ze zákulisí navenek harmonických jednání už dříve pronikly zmínky, že všechny strany tvrdě bojovaly za své cíle a chvílemi bylo opravdu těžké se shodnout. Vyčerpávající diskusní maraton ani bolestivé kompromisy ale zdaleka nebyly tím hlavním, co přítomným kazilo náladu.
Ne nadarmo zahájil Olaf Scholz své vystoupení nikoli chválou nového kabinetu, ale několikaminutovým proslovem o aktuálním stavu boje s pandemií koronaviru. Německo čelí v rámci čtvrté vlny vůbec největším denním přírůstkům nakažených a kapacita jednotek intenzivní péče se blíží hranici vyčerpání. Přes všechny vzletné semaforové plány je jasné, že právě zvládnutí zdravotnických i ekonomických následků této krize bude jejím zcela primárním úkolem. A teprve od jejího řešení se budou odvíjet další projekty a plány.
Ty rozhodně nejsou malé. Výběrem hesla „Chceme odvahu k většímu pokroku“ se vznikající koalice jasně přihlásila k odkazu kancléře Willyho Brandta, který Spolkové republice naordinoval dalekosáhlé reformy na přelomu 60. a 70. let minulého století. Scholz zdůraznil, že jeho cílem není udržování statusu quo, ale zásadní modernizace země, rychlý přechod k obnovitelným zdrojům energie a posílení role Německa jako světového lídra v boji s klimatickou změnou. Mezi další důležité plány vznikající vlády patří svižná digitalizace německé ekonomiky a státní správy, posílení společenské soudržnosti i aktivní evropská politika, dlouhodobě směřující k federalizaci EU.
