Evropský parlament dnes definitivně schválil nařízení, podle něhož nesmí nová auta a dodávky od roku 2035 produkovat žádné emise. Znamená to, že tím skončí výroba i dovoz automobilů na benzín nebo naftu. Je to jedna z nejkontroverznějších součástí balíku předpisů Fit for 55, kterým se provádí politické rozhodnutí o bezuhlíkové ekonomice do roku 2050, takzvaná Zelená dohoda (Green Deal).
Návrh Evropské komise vyvolával vášně od samého počátku; v Česku byl obzvlášť neoblíbený. Paradoxně to však byli čeští vyjednávači, kteří normu prosadili jménem Rady EU v „trialogu“ s Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Podařilo se jim do ní ukotvit několik brzd a pojistek, které ji učinily stravitelnější pro odpůrce rychlého přechodu na elektromobilitu. Nejdůležitější z nich je ustanovení, že v roce 2026 provede komise přezkum; pokud zjistí, že by zavádění normy znamenalo pro členské země nepřiměřené ekonomické či sociální zátěže či otřesy, navrhne změnu tempa.
Debata v plénu EP dnes ukázala, jak je tohle téma nadále citlivé. Zatímco jedni se radovali, že útlum spalovacích motorů přinese zdravější ovzduší a rozvoj nových technologií, odpůrci poukazovali na nebezpečí likvidace automobilek v Evropě, drsné sociální dopady a také na to, že obyčejní lidé si prostě nebudou moct drahé elektromobily dovolit. Výsledek hlasování 340:279 svědčí o tom, že mezi odpůrci byla řada europoslanců z mainstreamových klubů, které jako celek nařízení podporovaly.
Například německý Jens Gieseke z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP) označil normu za „šílenství" a „nesmysl“; velmi se obává o osud 600.000 lidí, kteří pracují v německých automobilkách. Podobně mluvil i Alexandr Vondra (ODS) z pravicového seskupení Evropští konzervativci a reformátoři (ECR). „Ožebračíme střední třídu, rozšíříme řady nezaměstnaných a nahrajeme Číně. Budu hlasovat proti v naději, že dáme šanci konkurenci, která jedině zaručí inovace a zachová lidskou svobodu,“ řekl vzrušeně.
Jeho vyhraněný postoj kontrastoval se zmíněným českým počínáním za nedávného předsednictví a potvrdil rozpory uvnitř vládní ODS vůči „zelenému“ kursu EU. Vzácně ovšem souzněl s Kateřinou Konečnou (KSČM, Sjednocená levice), podle níž česká vláda svým kladným postojem „zabíjí průmysl, který tvoří deset procent hrubého domácího produktu České republiky“.
