Stamiliony eur můžou Maďarům a Polákům zmizet před nosem. EU hledá cestu, jak zavést „covidový“ fond bez nich

Evropa hledá cestu z hrozící rozpočtové krize. Platí přitom, že většina členských zemí nemá chuť cokoli měnit na těžce vyjednaném fondu obnovy ani sedmiletém rozpočtu EU – včetně klauzule o podmíněnosti nároku na evropské dotace dodržováním zásad právního státu. Právě tato podmínka je trnem v oku vládám Polska a Maďarska, které vyhrožují, že kvůli ní budou oba finanční mechanismy vetovat.

Většina sedmadvacítky nehodlá ustupovat a naopak stupňuje vlastní tlak na Budapešť a Varšavu tím, že rozpracovává možnosti, jak přinejmenším fond obnovy schválit v pětadvaceti, tedy jak oba středoevropské státy z rozdělování stamilionů eur vyloučit. K lámání chleba má dojít na schůzi Evropské rady koncem příštího týdne. Pokud tam premiéři Viktor Orbán a Mateusz Morawiecki nezmění nebo nezmírní svůj negativní postoj, který ještě přitvrdili při setkání ve Varšavě tento týden, může zbytek EU vyrukovat s několika scénáři. Ten nejměkčí by spočíval v tom, že summit vezme na vědomí zvláštní prohlášení Evropské komise, které stanoví způsob, jakým bude mechanismus podmíněnosti výdajů aktivován, což bude oběma nespokojeným zemím stačit, aby svá veta stáhly. Zatím neprosáklo nic o tom, jaké formulace se zvažují a nakolik by mohly Maďary a Poláky uspokojit.

Vedle této smířlivé možnosti, která by otevřela dveře schválení celého balíku (dlouhodobý rozpočet a fond) v hodnotě 1,8 bilionu eur a má zřejmou podporu německé kancléřky Angely Merkelové, jsou ve hře tvrdší varianty pro případ, že by zmíněná deklarace byla pro Maďarsko a Polsko málo. Nejlogičtějším postupem by bylo spuštění nástroje „zesílené spolupráce“, který přímo počítá s tím, že na některých projektech se nepodílejí všechny členské státy. Fond obnovy, který má mít objem 750 miliard eur, by tak v praxi sloužil jen pětadvaceti členským zemím – a Polsko nebo Maďarsko by k němu mohly v budoucnu přistoupit, pokud by svůj odpor přehodnotily.

Klaus versus Evropa. Prezident komentuje vývoj v unii a prozrazuje zážitky z vrcholných jednání v podcastu Insider

Podle serveru Politico mluvila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová o tomto postupu ve středu s předsedou Evropského parlamentu Davidem Sassolim. Výhodou je, že s tímto mechanismem počítá Lisabonská smlouva a jeho zavedení by nemělo být problematické. Jenže – umožnil by sice ustavit fond obnovy pro 25 zemí, nezabránil by však Polsku a Maďarsku, aby vetovaly sedmiletý rozpočet na léta 2021–27 (1,14 bilionu eur). Jeho neschválení do konce roku by vedlo k rozpočtovému provizoriu od ledna 2021, což by znamenalo značné komplikace včetně propadu výdajů i příjmů o zhruba třetinu oproti plánu. Nejcitelněji by paradoxně byly zasaženy ty země, které nejvíc čerpají ze strukturálních fondů EU – včetně Polska a Maďarska.

Další přetřásanou variantou je spustit fond obnovy úplně mimo EU, jako mezivládní dohodu 25 zemí. Při tomto postupu by ovšem bylo složité zapojit Evropskou komisi jako unijní instituci do správy takového fondu a zejména sdílet dluh na unijní úrovni. Vypůjčené peníze by automaticky navyšovaly přímé zadlužení jednotlivých členských států, takže původní záměr – vypůjčit si na úrovni „sedmadvacítky“ pro všechny, peníze rozdělit podle míry ekonomických škod napáchaných pandemií a splácet je centrálně z kombinace unijních a národních zdrojů – by vzal za své. 

Sám fakt, že Evropská komise uvažuje o takto krajních postupech, svědčí o tom, jak sveřepý je odpor Polska a Maďarska vůči zmíněné podmínce a jak se nedaří neveřejnými a neformálními kanály jejich odpor změkčit. Z vyjadřování ostatních politiků, naposledy portugalského premiéra Antónia Costy, je cítit silné podráždění. „Nebudeme vymýšlet žádný plán B,“ řekl Costa, jehož země se ujímá předsednictví v EU od ledna. „Máme náš plán A. Evropská rada ho musí schválit, abychom 1. ledna měli unii vybavenou rozpočtem. Pokud ne, bude to znamenat ochromení napříč unií.“

Daňové změny zásadně zabrzdí ekonomiku, lidé to pocítí. V ANO je vnitřní protest proti Babišovi, říká Rakušan

Je pozoruhodné, do jaké pasti se vlády Polska a Maďarska dokázaly vmanévrovat a jak se začínají ocitat mimo hlavní proud evropské politiky. Opakovaně zaznívá jejich argument, že zmíněná podmínka dodržování právního státu pro čerpání evropských peněz je účelově namířena proti nim. Brusel Varšavu i Budapešť opakovaně napomíná a jejich vnitropolitický vývoj hodnotí negativně. 

Faktem ale je, že pokud se EU pokouší za použití chabých politických prostředků, které má k dispozici, zastavit sklouzávání těchto zemí k tomu, co považuje za „nedemokracii“, činí tak, protože podle smluv má a musí. Stejně jako musela do nejmenších podrobností zkoumat, zda země vstupující do EU v roce 2004 dodržují takzvaná kodaňská kritéria pro fungující demokratické státy, která by dnes, po 16 letech v EU, Budapešť ani Varšava nejspíš nesplňovaly. 

Hodně se spoléhá na kancléřku Angelu Merkelovou, její dobrou znalost obou zemí, zkušenost z politických bitev a nepochybnou nátlakovou sílu, ale zatím se ani jí nepodařilo polsko-maďarskou frontu prolomit. „Bohužel nemohu hlásit, že mé poslání bylo splněno,“ uvedla tento týden s tím, že nadcházející summit bude „velmi velmi důležitý“.

SDÍLET
sinfin.digital