Nic nového nepřinesla ve věci ruské vojenské hrozby Ukrajině pondělní schůze ministrů zahraničních věcí Evropské unie, alespoň soudě podle schváleného usnesení. Šéfové diplomacií „sedmadvacítky“ odsoudili „agresivní chování a hrozby“ Ruska vůči Ukrajině a vyzvali ho, aby se chovalo podle pravidel mezinárodního práva. Pokud se dopustí vojenské agrese, čekají ho „masivní důsledky“ a zaplatí „velmi vysokou cenu“.
Ze schůze neuniklo nic ohledně povahy západních či evropských sankcí, ani jejich případného rozfázování podle toho, jak by ruský útok vypadal a jak by se vyvíjel. Vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Josep Borrell na tiskové konferenci vysvětlil, že sankce jsou připravovány a budou uplatněny ve správném okamžiku, pokud nastane. O jejich povaze a rozsahu odmítl mluvit. „Nepodávat informace je také součástí odstrašení,“ vyložil před novináři.
Zároveň se snažil, na rozdíl od některých ministrů zahraničí, zvláště z baltských států, uklidňovat náladu. Řekl, že se neobává okamžitého útoku ruských jednotek, ani případného napadení baltských států, tedy členů NATO Litvy či Lotyšska, ze strany Běloruska, o němž se dnes dost spekulovalo. „Víme, jaká ta hrozba je a jak bychom na ni mohli reagovat. Chceme se však zatím vyhnout reakcím, které by vedly k vyhrocení situace,“ vysvětlil.
EU v prohlášení potvrdila svou „neochvějnou podporu“ nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny. Vzkázala do Ruska, že „pojmy jako ‚sféry vlivu‘ nemají v 21. století co dělat“. Připomněla ruským vládcům jejich povinnosti podle Charty OSN. Porušování základních pravidel mezinárodního chování „překáží společnému a nedílnému bezpečnostnímu prostoru v Evropě a ohrožuje mír a stabilitu na našem kontinentu“.