V Bruselu už se ruce nepodávají. Eurobyrokracie se mění ve virtuální technokracii

Eva Hrnčířová

REPORTÁŽ | Jestli někdo bruselské administrativě před pár lety říkal odosobněná, nelidská a příliš technokratická, bylo to přehnané a hlavně předčasné. Teprve koronavirus udělal z bruselského aparátu opravdovou technokracii, která i po letní přestávce operuje především po síti. Naprostá většina práce evropských úředníků se přesunula do virtuálního prostoru. Někteří přiznávají, že v lecčems může být on-line administrativa efektivnější a výkonnější. Jiní si ale stěžují, že se v ní ztrácí to neviditelné, co věci posouvalo dopředu. Osobní kontakt, „small talk“ u kávy, který prolomí ledy a dvěma lidem s odlišnou kulturní zkušenostní najednou pomůže se na něčem domluvit.

Ráno v evropské čtvrti vypadá, jako by byl víkend. Je ale všední den, před devátou, a ačkoli jindy by se člověk mačkal už v metru, teď je v něm spousta míst i k sezení. A nad zemí na náměstí Schuman, uprostřed evropské čtvrti, se mezi skleněnými budovami přesouvá jen pár lidí. V tuhle dobu tu klapávaly jedny podpatky za druhými, euroúředníci pospíchali s mobilními telefony a laptopy do práce. Teď vládne atmosféra víc než poklidná.

„Je to tak, je to úplně jiná čtvrť,“ říká stařičký majitel malého knihkupectví s trafikou přímo na Schumanu. Má tu na pultu od memoárů Jeana Monneta, přes sborník o nejvlivnějších ženách v Bruselu a nejnovější knihu o koronaviru v němčině až po Šmouly a Tintina úplně všechno. A hlavně na okně velký nový nápis – možnost objednávat on-line. „Kolem oběda se to začne trochu hýbat, ale už to není, co to bývalo,“ shrnuje, co zbylo z reálného života kolem. Jeho baculatý pomocník v dlouhé muslimské košili zatím rovná časopisy ze všech koutů světa. Od německého Spieglu, přes americký Forbes až po český Respekt tu člověk má svět před sebou na polici. A tenhle chlapík se tváří, jako by všechno už ráno četl: „Charles Michel dostal ko, ko, ko, koronavirus!,“ vtipkuje směrem ke mně na účet europrezidenta a napodobuje gesto strkání loktem do druhého, kterým se politici zdravili na posledním summitu v budově přes ulici, protože si nemohli potřást rukou. Nejvyšší schůzka byla jen přesunutá a politik zůstal v karanténě kvůli tomu, že člen jeho ochranky je pozitivní na covid. Pomyslná karanténa, ještě vloni zcela nepředstavitelný způsob fungování euroinstitucí, ale netrvá 7 ani 14 dní. Začala v březnu a ani po létě neskončila.

Minářův tah naráží na limity české politiky. Smát se po volbách může zase jen Babiš

sinfin.digital