Vakcína od firmy AstraZeneca je zcela bezpečná a účinná, oznámila po dvoudenní intenzivní prověrce Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Šéfka agentury Emer Cookeová uvedla, že přínos této očkovací látky je v době pandemie koronaviru podstatně vyšší než rizika spojená s případnými vedlejšími účinky. Zdůraznila, že toto dobrozdání je výsledkem zevrubného posouzení všech hlášených případů krevních sraženin, které se vyskytly u lidí poté, co byli očkování látkou AstraZeneca.
Očekává se, že na stanovisko EMA budou brzy reagovat představitelé nejméně 15 členských zemí Evropské unie, včetně těch velkých Německa, Francie, Itálie a Španělska, které začátkem týdne očkování touto vakcínou pozastavily poté, co se objevilo několik desítek podezřelých případů. Většina těchto vlád podmínila své konečné stanovisko právě postojem EMA. Česko zůstalo stranou této vlny paniky a v očkování pokračovalo.
Podle Sabine Strausové, předsedkyně Bezpečnostní komise EMA, která prověrku provedla, se mezi lidmi čerstvě očkovanými vakcínou AstraZeneca vyskytlo méně případů krevních sraženin, než jich normálně je v běžné populaci. Experti napočítali 25 podezřelých případů téměř 20 milionů naočkovaných, kde si nejsou jisti, zda existuje příčinná souvislost s vakcínou, či nikoli. Právě proto bude popis příslušných symptomů doplněn do kapitoly možných vedlejších účinků v doprovodném letáku k vakcíně. Zdravotníci napříč Evropou budou informováni dopisem.
K podobnému závěru jako EMA dospěla dnes dopoledne také evropská kancelář Světové zdravotnickém organizace (WHO). Pozitivní efekty očkování vysoce převyšují hrozby, uvedl její šéf Hans Kluge a vyzval evropské země, aby dál vakcínu využívaly k záchraně lidských životů ohrožených pandemií. Můžeme tedy předpokládat, že po této dvojí výzvě od expertních organizací ta největší panika kolem možných vedlejších účinků vakcíny opadne. Nedůvěra veřejnosti už ale v mnoha případech přetrvá – už dnes se v řadě evropských zemí hromadí právě vakcíny AstraZeneca, a to nejen kvůli poslední epizodě, ale také proto, že je lidé odmítají.
Krom toho přetrvává spor mezi EU a britsko-švédským výrobcem ohledně jeho skluzu v plnění závazků plynoucích ze smluv, které s ním Evropská komise jménem členských zemí uzavřela. AstraZeneca měla do EU do konce letošního června dodat 300 milionů dávek; minulý týden však potvrdila, že nebude schopna poskytnout víc než 100 milionů, tedy jednu třetinu. Vysvětluje to bez bližších podrobností výrobními problémy a omezeními vývozu.
Evropská komise dnes oznámila, že společnosti pošle dopis, aby „zahájila dialog jako součást procesu vedoucího k vyřešení sporu“. S obsahem chce dopředu seznámit členské státy. Mluvčí komise upřesnil, že s takovým postupem počítá příslušné ustanovení o řešení sporů ve smlouvě o dodávkách vakcín – má se začít neformálními rozhovory vyvolanými dopisem. Pokud se nedojde ke smíru, je tu pro řešení sporu příslušný bruselský soud.
Pokud jde o exportní restrikce, pohrozila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu významným zpřísněním kontroly vývozu vakcín z EU, který by měl být v odůvodněných případech vázán na reciprocitu. Terčem hrozby je především Velká Británie, která dovezla z továren v EU 10 milionů dávek, zatímco sama vývoz vakcín vyrobených na svém území zakázala. Přitom mezi čtyřmi provozy, které jsou vypočítány ve smlouvě EU s AstraZenekou, leží dva právě v Británii.
Další výrobna AstraZeneky v belgickém Seneffe tvrdí, že problémy nemá a jede na plný plyn. Problematický je naopak čtvrtý závod v nizozemském Halixu, který dosud nedostal povolení k výrobě od EMA, a nemůže ji proto rozjet. Evropská komise tvrdí, že AstraZeneca nedodala dosud všechnu nezbytnou dokumentaci, aby výroba mohla být spuštěna. Podle belgického tisku by továrna mohla začít vyrábět koncem března a trochu pomoct napravit pošramocenou pověst britsko-švédské společnosti.
Z dostupných informací o obsahu smluv, které komise uzavřela s farmaceutickými firmami, vyplývá, že nejsou žádné velké šance postihovat neplniče. Odpovědnost výrobců je v nich velmi omezená – komise se v případě AstraZeneky dokonce zříká předem práva na žalobu, pokud se ukáže, že vakcína není dostatečně účinná či bezpečná. Podle listu Le Soir je to zdůvodněno nevšedním kontextem vývoje a výroby těchto látek, které byly pod vlivem katastrofální pandemie stlačeny do jediného roku místo obvyklých deseti let. Tyto mimořádné okolnosti vedly k oslabení ustanovení o odpovědnosti výrobců za případné vady takto narychlo vyvinutých a vyrobených vakcín. Naopak podle advokátů citovaných listem by za zpoždění dodávek mělo být teoreticky možné AstraZeneku žalovat.
