Vláda se chystá sebrat část peněz ze sociálního fondu. Nevládní organizace bijí na poplach

Zástupci členských států EU a Evropského parlamentu se minulý týden dohodli na konečné podobě Evropského sociálního fondu plus (ESF+) pro období 2021-27. Česká republika může očekávat podstatný pokles přílivu evropských peněz na sociální a vzdělávací účely, ačkoli její celkový příjem z EU poroste. Přesto se vláda chystá českou alokaci z ESF dále okleštit.

Schválením ESF+ skončil maraton „trialogů“, v němž obě strany spolu s Evropskou komisí „upekly“ konečnou podobu všech pěti evropských strukturálních a investičních fondů pro příštích sedm let. Jejich schválení v Radě EU a plénu Evropského parlamentu už bude jenom formalita. K dispozici bude pro účely „koheze“, tedy „soudržnosti“, celkem 377 miliard eur, z nichž 88 miliard představuje právě ESF+. EU tak hodlá na sociální účely vydat zhruba stejně peněz jako v minulém rozpočtovém období 2014-20, přičemž klade důraz na nápravu sociálních dopadů koronakrize.

Česká republika bude mít ovšem k dispozici z ESF podstatně méně prostředků než dosud, což se nepochybně projeví v poklesu počtu projektů financovaných z tohoto zdroje a také zřejmě ovlivní příjmy řady nevládních organizací, které vesměs tyto „měkké“ projekty provádějí. Oproti 3,43 miliardám eur v minulých sedmi letech bylo pro Česko nyní určeno 2,7 miliardy. Propad o 21 procent je podle Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) způsoben především „skvělými výsledky ČR v oblasti zaměstnanosti v posledních letech“ a také růstem české ekonomiky.  

Navzdory tomuto poklesu financí pro sociální účely uvažuje česká vláda vážně o tom, že příjmy z ESF dál okleští, pravděpodobně o deset procent. „Přes zásadní nesouhlas Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) je stále zvažována varianta, že dojde k převodu 10 procent peněz z ESF+ do Fondu soudržnosti,“ praví se ve vyjádření mluvčího MPSV Vladimíra Dostálka. Pokud by vláda tento návrh schválila, doplatil by na to zejména Operační program Zaměstnanost, který by měl k dispozici asi 20,6 miliardy korun na sedm let včetně národního spolufinancování, tedy zhruba o třetinu méně než v minulém období.

Premiér Andrej Babiš na loňském červencovém summitu, kde se rozhodovalo o víceletém rozpočtu Evropské unie, prosadil pro ČR jako jediný povolení přesouvat mezi jednotlivými fondy evropské dotace až do výše 25 procent. Prioritou vlády budou nepochybně investice do infrastruktur, kam by tedy mělo směřovat i deset procent „odsátých“ z ESF. Při známé nechuti premiéra Babiše k „měkkým“ projektům by to nebyl nečekaný krok. Naopak, podle zmíněného zdroje se původně uvažovalo sebrat z ESF+ celých 25 procent.

Formálně k žádnému přesunu zatím nedošlo, ale je očekáván, což potvrzuje také tiskové oddělení ministerstva školství, které pro provoz svých vzdělávacích a výzkumných projektů počítá s částkou 31 miliard korun, o devět miliard méně než v letech 2014-20. Bude to znamenat méně výzev, méně projektů a nižší podporu příjemců, jako jsou školy, obce, kraje či nevládní neziskové organizace, předpovídá MŠMT. Ministerstvo vedle prostředků z ESF financuje projekty také z dalších evropských fondů, zejména Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), které se snižovat nebudou. Na rozdíl od MPSV tedy neplánuje rušení pracovních míst koordinátorů přímo na ministerstvu.

Výhrady k navrhovanému snížení alokace do ESF+ českou vládou měla i Evropská komise. Připomněla, že flexibilita, kterou si česká vláda vyjednala, není primárně určena pro převod prostředků mezi fondy na začátku rozpočtového období, ale jejím smyslem je umožnit pružné přesuny později, a to podle měnících se potřeb či potíží s čerpáním z toho či onoho programu. Upozornila, že v nadcházejícím období se dají důvodně očekávat problémy v sociální i vzdělávací oblasti jako důsledek koronavirové krize – už nyní je například vidět stoupající potřeba potravinové pomoci. Komise kromě toho upozornila, že převody mezi fondy nejsou automatické – komise je musí schválit na základě řádného odůvodnění.

Jaké budou další dopady reálného snížení dotace z ESF a případně předpokládaného převedení deseti procent prostředků? A priori se počítá s tím, že ubude výzev i projektů a ty, které na finance dosáhnou, si budou muset počínat skromněji. Podle mluvčího Dostálka by se mohlo stát, že některé dnes poskytované služby budou muset být omezeny nebo úplně ukončeny a bude třeba výrazněji prosazovat priority. Zatím však není jasné, jaké tyto priority si pro jednotlivé osy svého Operačního programu Zaměstnanost MPSV vytyčí – tato debata se ještě nekonala.

Na poplach už bijí nevládní organizace, které normálně provádějí značnou část projektů financovaných zejména z Operačního programu Zaměstnanost. Před dopady škrtů varuje Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS), Charita ČR či Asociace dítě a rodina. Upozorňují na to, že kvůli epidemii roste nezaměstnanost, rodiny se dostávají do finančních potíží, může přibýt exekucí, osob bez přístřeší i domácího násilí. Chyběly by peníze na rozšiřování a modernizaci zařízení pro seniory, provoz poraden a dalších zařízení.

Podle nejmenovaného zdroje na tomto ministerstvu bude až třetinový propad vážným problémem, který se negativně podepíše na řadě projektů. Útěchu lze podle něj hledat nanejvýš v představě, že by se tento problém stal podnětem ke zvýšení kvality a odbourání formálních a neefektivních projektů v oblasti zaměstnanosti a sociálního začleňování. Při dobrém managementu by to mohlo vést k zaměření výběru na skutečně přínosné a inovační projekty i ke zjednodušení monitorovacího systému. Pokud dostane zelenou kvalita a nebude se tolik hledět na nutnost utratit všechny peníze, mohlo by to nakonec být užitečné jak pro konečné příjemce pomoci z těchto projektů, tak pro zprostředkující nevládní organizace. Na druhé straně by ovšem hypotetické zkvalitnění přineslo pokrok a užitek, i kdyby se rozpočet nesnižoval.

Smyslem ESF je přispívat k sociálnímu začleňování, zvyšovat zaměstnatelnost lidí, potírat chudobu, podporovat vzdělávání mladých lidí, vylepšovat životní podmínky, prosazovat ochranu zdraví a celkově přispívat ke spravedlivější společnosti. Jeho nová podoba klade zvláštní důraz na boj proti chudobě dětí – země, kde je riziko dětské bídy vyšší než průměr EU, musí na tento účel vynakládat nejméně pět procent své alokace z ESF. Za podobných podmínek musí rezervovat 12,5 procenta na investice do nezaměstnané mládeže, která vypadla ze vzdělávacího systému. Tři procenta budou určena na jídlo a základní hmotnou pomoc pro lidi v extrémní bídě, tedy bezdomovce a obdobné skupiny. Tyto novinky, které se Česka bezprostředně netýkají, se v textu objevily postupně, jak se začaly rýsovat tvrdé dopady ekonomického poklesu způsobeného pandemií koronaviru, a staly se jakýmsi upozorněním, že kontinent nadále čelí bezprecedentní krizi. Jak půjde čas, bude ESF upravován v závislosti na vývoji sociální situace v členských státech.   

SDÍLET
sinfin.digital