Vytlačování lodí s migranty v Egejském moři: Frontex v těžkostech

Vít Novotný

Ve veřejném prostoru sílí kritika evropské pohraniční agentury Frontex, že údajně pomáhá řecké pohraniční stráži při vytlačování lodí s migranty plujícími z Turecka. Kvůli obviněním se 10. listopadu mimořádně sešla správní rada Frontexu a výbor Evropského parlamentu pro záležitosti vnitra si následně pozval ředitele agentury Fabrice Leggeriho. Ten během úterního slyšení mimo jiné vysvětloval, že turecké síly opakovaně přímo zaútočily na lodě Frontexu a na lodě řecké pohraniční stráže.

Kritici agentury a řeckých orgánů často zapomínají, jak složitá je migrační situace na řecko-tureckém pomezí. Není sporu o tom, že Řecko, a tím i celá Evropská unie čelí ilegální námořní i pozemní migraci z Turecka. Nejčastěji do Evropy přicházejí touto cestou Afghánci, ale mezi migranty jsou i Syřané či občané Demokratické republiky Kongo a Iráku.

Na papíře je všechno jinak: Podle dohody Evropské unie s Tureckem z března 2016 by turecké úřady měly bránit lodím s migranty ve vyplutí, a to výměnou za peníze, které Evropská unie vyplácí na podporu syrských uprchlíků a dalších migrantů, kteří do Turecka přišli a přicházejí. Česká vláda k dohodě připojila svůj podpis a tím na sebe přejala závazky, které z toho plynou.

Dohoda až donedávna fungovala, a to i přes obtíže způsobené nedodržováním jejích částí jak členskými státy EU, tak Tureckem. Unijní země například dlouhodobě zaostávají v přesídlování syrských uprchlíků z Turecka. Do letošního března přesídlily 27 tisíc Syřanů. Česko řádně přispívá na financování závazků plynoucích z dohody, ale také patří mezi šestici zemí, které z Turecka nepřevzaly ani jednoho syrského uprchlíka. ČR tak dohodu porušuje, a to v souladu se svou konzistentní politikou odmítání běženců na svém území.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital