Vytlačování lodí s migranty v Egejském moři: Frontex v těžkostech

Vít Novotný

03. 12. 2020 • 16:34
Ve veřejném prostoru sílí kritika evropské pohraniční agentury Frontex, že údajně pomáhá řecké pohraniční stráži při vytlačování lodí s migranty plujícími z Turecka. Kvůli obviněním se 10. listopadu mimořádně sešla správní rada Frontexu a výbor Evropského parlamentu pro záležitosti vnitra si následně pozval ředitele agentury Fabrice Leggeriho. Ten během úterního slyšení mimo jiné vysvětloval, že turecké síly opakovaně přímo zaútočily na lodě Frontexu a na lodě řecké pohraniční stráže.

Kritici agentury a řeckých orgánů často zapomínají, jak složitá je migrační situace na řecko-tureckém pomezí. Není sporu o tom, že Řecko, a tím i celá Evropská unie čelí ilegální námořní i pozemní migraci z Turecka. Nejčastěji do Evropy přicházejí touto cestou Afghánci, ale mezi migranty jsou i Syřané či občané Demokratické republiky Kongo a Iráku.

Na papíře je všechno jinak: Podle dohody Evropské unie s Tureckem z března 2016 by turecké úřady měly bránit lodím s migranty ve vyplutí, a to výměnou za peníze, které Evropská unie vyplácí na podporu syrských uprchlíků a dalších migrantů, kteří do Turecka přišli a přicházejí. Česká vláda k dohodě připojila svůj podpis a tím na sebe přejala závazky, které z toho plynou.

Dohoda až donedávna fungovala, a to i přes obtíže způsobené nedodržováním jejích částí jak členskými státy EU, tak Tureckem. Unijní země například dlouhodobě zaostávají v přesídlování syrských uprchlíků z Turecka. Do letošního března přesídlily 27 tisíc Syřanů. Česko řádně přispívá na financování závazků plynoucích z dohody, ale také patří mezi šestici zemí, které z Turecka nepřevzaly ani jednoho syrského uprchlíka. ČR tak dohodu porušuje, a to v souladu se svou konzistentní politikou odmítání běženců na svém území.

Krize ve vztazích unie s Tureckem eskalovala letos v březnu, kdy turecké speciální síly přivezly tisíce migrantů k řeckým hranicím pod falešnou záminkou, že jsou otevřené a cesta do Evropy je volná. Tento tlak se setkal s rozhodnou odpovědí řeckých úřadů, které za pomoci Frontexu zabránily drtivé většině příchozích ve vstupu na řecké území. Od dubna turecké úřady polevily v převážení migrantů k řecké hranici. Polevily ale také v úsilí bránit lodím v cestě k řeckým ostrovům. To se někdy děje za pomoci pašeráků, jindy turecká pobřežní stráž sama vyprovodí člun směrem k řeckému území.

Řecké úřady stojí před nezáviděníhodnými dilematy. Léta zanedbávaný azylový systém stále nezvládá zpracovávat žádosti o ochranu, a to i přes masivní podporu unie. Turecko zcela přestalo přijímat zpět migranty, jejichž žádost o azyl je zamítnuta hned v Řecku a měli by tudíž být z řeckých ostrovů vraceni. Afghánská vláda téměř ukončila spolupráci na repatriaci vlastních občanů...

Za okolností, v nichž stávající kontroly ztrácejí účinnost, dělají řecké úřady, co mohou. K vytlačování lodí s migranty z řeckých vod téměř jistě dochází, i když je otázkou, do jaké míry se na něm podílí přímo Frontex. Pokud by se na něm skutečně podílel, v první řadě by to ukázalo nutnost obnovení dřívější migrační spolupráce s Tureckem. Členské státy se budou muset rozhodnout, jak dál – nejbližší příležitost budou mít na prosincovém summitu lídrů Evropské unie. Obnovení spolupráce s Tureckem by bylo jistě lepší možností, než je navracení lodí silou. Pokud toho chce unie dosáhnout, bude i přes troufalou tureckou politiku ve východním Středomoří a rostoucím autoritářským tendencím prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana muset vyjít Ankaře aspoň částečně vstříc.

EU zatím stále vyplácí peníze pro uprchlíky a migranty na území Turecka. Budoucnost tohoto opatření je sice nejistá, ale je krátkozraké, když se některé evropské státy, například Španělsko a baltské země, zdráhají vyslovit souhlas s uvolněním dalších zdrojů. Nikdo si nepřeje opakování migrační krize z let 2015–16, se všemi důsledky pro soudržnost a demokratické základy EU. Obecně ale není udržitelná ani současná interpretace, kdy je jakékoliv vytlačování plavidel označováno za nelegální. Není možné takto kvalifikovat situace, kdy migranti přicházejí z bezpečné země, a tou Turecko stále je.

Vít Novotný, seniorní analytik v Martensově centru v Bruselu a spolupracovník Českých zájmů v EU, je expertem pro oblast migrace, azylu a bezpečnosti.    

SDÍLET