Už přibližně dva týdny je to jasné: Andrej Babiš je ve střetu zájmů, jak definitivně potvrdil audit Evropské komise. Není to ale jediná taková kontrola. Stále ještě pokračuje druhý audit, který se zaměřuje na evropské dotace v zemědělství a velmi pravděpodobně dopadne jako ten první – bude mementem Babišova střetu zájmů. Zároveň nevyzní tak, že by Česká republika měla vracet peníze „do Bruselu“, což ale není to tak dobrá zpráva, jak by se mohlo zdát. Někdo to totiž bude muset zaplatit...
Evropská komise stále odmítá tento proces jakkoli komentovat s odůvodněním, že se nevyjadřuje k neuzavřeným kauzám. Ministerstvo zemědělství sice už před časem obdrželo předběžnou zprávu, která zřejmě obsahuje výše zmíněný závěr, ale ta není konečná – ani komise, ani ministerstvo ji proto nezveřejní; nic je k tomu nenutí.
Česko po obdržení dokumentu vyvolalo smírčí řízení, což je celkem běžný postup. Termín ještě nebyl stanoven; mělo by se konat na začátku léta, nebo možná až v září. Proces organizace naráží na banální logistický problém – pokračující epidemiologická omezení ztěžují uspořádání schůze tuctu nezávislých členů smírčího orgánu, kteří musí přicestovat z různých zemí EU.
Zemědělsko-průmyslový holding Agrofert je silně závislý na dotacích ze společné zemědělské politiky EU. Takzvané přímé platby představují příjem vysoce přesahující miliardu korun ročně. Jenže právě tyto takzvané nárokové příjmy nejsou předmětem auditu – pevné částky proplácené na hektar zemědělské půdy nebo na kus dobytka stanovuje komise plošně pro celou EU a žádný domácí politik, tedy ani premiér, je nemůže nijak ovlivnit. Což ovšem nezabránilo komisaři Januszovi Wojciechowskému před časem prohlásit, že i tyto platby mohou být předmětem střetu zájmů. Ostatně myslí si to o česká pobočka Transparency International, která celou kauzu kolem Babišova střetu zájmů rozběhla.
To, co se v Bruselu nyní zkoumá, spadá do tzv. druhého pilíře společné zemědělské politiky, v jehož rámci jsou z titulu „rozvoje venkova“ poskytovány dotace na projekty v oblasti zpracování zemědělské produkce; peníze obvykle míří na modernizaci provozů nebo na inovace. Vlastně se velmi podobají projektům, na které se soustředil první audit. Ten zkoumal, jak Agrofert čerpal peníze na projekty financované ze strukturálních fondů, tedy v gesci ministerstva pro místní rozvoj.
