Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kdo je kdo v Evropském parlamentu? Podívejte se na přehled českých europoslanců

Kdo je kdo v Evropském parlamentu? Podívejte se na přehled českých europoslanců
 

Kromě voleb parlamentních, prezidentských nebo komunálních Češi každých pět let chodí také k volbám do Evropského parlamentu. V nich rozhodují o tom, kdo z kandidátů obsadí celkem 21 mandátů určených pro Českou republiku. Po posledních evropských volbách, které se uskutečnily v roce 2014, získalo čtyři křesla hnutí ANO, koalice TOP 09 a STAN a strana ČSSD. Celkem tři mandáty ulovili komunisté a KDU-ČSL, dva občanští demokraté a jeden Strana svobodných občanů. Patříte mezi ty, kteří mají ve jménech českých europoslanců zmatek? Podívejte se na jejich přehledný seznam, který pro vás redakce INFO.CZ připravila.

Martina Dlabajová

Martina Dlabajová byla do Evropského parlamentu zvolená za hnutí ANO, které je součástí politické skupiny, neboli frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). V Evropském parlamentu má mimo jiné pozici místopředsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) a působí i ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL). V rámci těchto výborů se věnuje především problematice vysílání pracovníků do zahraničí, slaďování systému vzdělávání s potřebami trhu práce nebo efektivnímu využívání unijního rozpočtu.

Dita Charanzová

Kolegyní Martiny Dlabajové ve frakci ALDE je Dita Charanzová, která byla v roce 2014 zvolená také za hnutí ANO. V Evropském parlamentu se věnuje především ochraně spotřebitele, rozvoji digitální ekonomiky a mezinárodnímu obchodu. Toto své zaměření uplatňuje hlavně z pozice místopředsedkyně Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) nebo náhradnice Výboru pro mezinárodní obchod (INTA). Kromě toho se v Evropském parlamentu věnuje také vztahům s Latinskou Amerikou a porušování lidských práv v nejrůznějších částech světa.

Petr Ježek

Také Petr Ježek (ALDE) byl v roce 2014 zvolen za hnutí ANO, ze kterého ale před druhým kolem letošních prezidentských voleb kvůli výzvě hnutí podpořit Miloše Zemana vystoupil. Je členem Hospodářského a měnového výboru (ECON) a náhradníkem třech dalších výborů, které se věnují například boji proti terorismu nebo migrační politice. V Evropském parlamentu však působí také jako předseda Delegace pro vztahy s Japonskem a v Evropském parlamentu se věnuje mimo jiné i vyšetřování skandálu Panama Papers.

Jan Keller

Jan Keller byl do Evropského parlamentu zvolen za ČSSD a je tedy členem frakce Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (S&D). Je členem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a jako člen působí v Delegaci pro vztahy s Kanadou. Je náhradníkem Hospodářského a měnového výboru (ECON).

Jaromír Kohlíček

Jaromír Kohlíček byl českým europoslancem v letech 2004 až 2014, po posledních volbách se ale do Evropského parlamentu nedostal. V roce 2016 však nahradil ve funkci zesnulého europoslance Miloslava Ransdorfa za KSČM, která spadá do parlamentní frakce Skupina Konfederace evropské sjednocené levice a severské zelené levice (GUE/NGL). Po zemřelém Ransdorfovi zdědil funkci místopředsedy Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a je náhradníkem také ve Výboru pro zahraniční věci.

Kateřina Konečná

Členkou frakce GUE/NGL je také členka komunistické strany Kateřina Konečná. V Evropském parlamentu působí také jako členka Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) a jako náhradnice ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch. Její hlavní parketou na půdě Evropského parlamentu je například problematika geneticky modifikovaných potravin, obchodní dohoda EU se Spojenými státy známá pod zkratkou TTIP nebo kauza Dieselgate.

Jiří Payne

Jediným zástupcem Strany svobodných občanů v Evropském parlamentu je Jiří Payne, který je zároveň členem euroskeptické frakce Skupina „Evropa svobody a přímé demokracie“. Křeslo v Evropském parlamentu získal po Petru Machovi, který v roce 2017 na funkci europoslance rezignoval.

Jiří Maštálka

Jiří Maštálka je členem frakce GUE/NGL. Do Evropského parlamentu, ve kterém působí už od roku 2004, byl zvolen za stranu KSČM. Maštálka je místopředsedou Delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Rusko a členem tří výborů, které se věnují životnímu prostředí, zdraví a bezpečnosti potravin (ENVI), dále vnitřnímu trhu a ochranou spotřebitelů (IMCO) a právním záležitostem (JURI). Zabývá se hlavně tématy, jako je sociální politika a veřejné zdraví.

Luděk Niedermayer

Luděk Niedermayer byl do Evropského parlamentu zvolen jako nestraník za TOP 09 a je tedy členem parlamentní frakce Skupina Evropské lidové strany (EPP). Nejblíž mu je Hospodářský a měnový výbor (ECON), kde působí jako místopředseda, a Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), kde má pozici náhradníka. Kromě toho působí také ve výboru pro vyšetření kauzy Panama Papers a v Evropském parlamentu se dále věnuje i problematice elektromobility nebo daněmi z příjmů právnických osob.

Pavel Poc

Pavel Poc z ČSSD je v Evropském parlamentu zástupcem frakce S&D. Své působení v Evropském parlamentu zaměřuje v první řadě na Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), kde pracuje na pozici místopředsedy. V Rozpočtovém výboru (BUDG) je pak náhradníkem. V Evropském parlamentu se věnuje především problému kontaminace přírody chemickými látkami, prevenci rakovinných onemocnění nebo ochraně biologické rozmanitosti přírody.

Miroslav Poche

Kolegou Pavla Poce v ČSSD i frakci Evropského parlamentu S&D je Miroslav Poche, který je členem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a působí také v Delegaci pro vztahy s Čínskou lidovou republikou. Zároveň je náhradníkem výborů pro zahraniční věci (AFET) a pro rozpočtovou kontrolu (CONT). V Evropském parlamentu je jeho nejsilnější parketou energetika – konkrétně budování energetické unie nebo zvyšování energetické účinnosti.

Stanislav Polčák

Stanislav Polčák z hnutí Starostové a nezávislí byl do Evropského parlamentu zvolen v roce 2014, kde je členem lidovecké frakce EPP. Své působení zaměřuje především na Výbor pro regionální rozvoj (REGI), kde je členem. Náhradníkem je pak ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Zároveň je ale členem Delegace pro vztahy s Čínou.

Jiří Pospíšil

Stejně jako Polčák je členem frakce EPP také Jiří Pospíšil, který se však do Evropského parlamentu dostal jako kandidát za koalici TOP 09 a STAN. Pospíšil je členem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) a Delegace pro vztahy s Íránem. Ve Výboru pro ústavní záležitosti (AFCO) je pak náhradníkem.

Olga Sehnalová

Olga Sehnalová, která působila jako česká europoslankyně už od roku 2009, byla v roce 2014 do Evropského parlamentu zvolena za ČSSD a spolu s Janem Kellerem, Pavlem Pocem a Miroslavem Pochem je členkou frakce S&D. Je místopředsedkyní Delegace pro vztahy s Izraelem, členkou Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) a náhradnicí výboru pro dopravu. V Evropském parlamentu se věnuje především problematice dvojí kvality potravin a zboží na evropském trhu, digitální ekonomice  nebo ochraně práv osob s postižením.

Michaela Šojdrová

Michaela Šojdrová se do Evropského parlamentu dostala za stranu KDU-ČSL a reprezentuje v něm lidoveckou frakci EPP. Je členkou dvou výborů – pro kulturu a vzdělávání (CULT) a pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM). Jako náhradnice pak působí ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci. Mezi témata, kterým se v Parlamentu osobně věnuje, je revize audiovizuálních služeb v EU, slaďování pracovního a rodinného života nebo vztahy s Tureckem.

Jaromír Štětina

Jaromír Štětina v roce 2014 kandidoval jako nestraník za koalici TOP 09 a STAN a v Evropském parlamentu zastupuje frakci EPP. Je místopředsedou Podvýboru pro bezpečnost a obranu, členem Výboru pro zahraniční věci a náhradníkem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). V Evropském parlamentu se věnuje také ochraně lidských práv.

Pavel Svoboda

Členem Evropské lidové strany (EPP) je také Pavel Svoboda ze strany KDU-ČSL. Je jediným českým europoslancem ve funkci předsedy výboru – konkrétně Výboru pro právní záležitost (JURI). Jako náhradník pak působí ve výboru pro dopravu TRAN. Mezi jeho priority v Evropském parlamentu patří budování digitální ekonomiky a s tím související reforma autorského práva, která má reagovat na rychlý rozvoj moderních komunikačních technologií. Kromě toho se zabývá ochranou lidských práv a pronásledováním křesťanů.

Pavel Telička

Pavel Telička byl na funkci europoslance zvolen za hnutí ANO, se kterým se ale na podzim loňského roku rozloučil. Je členem frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) a od ledna loňského roku také místopředsedou Evropského parlamentu, čímž se stal nejvýše postaveným Čechem v europarlamentu. Kromě toho je také členem Výboru pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) a náhradníkem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). V Evropském parlamentu se věnuje například digitální ekonomice, strategii pro evropské letectví nebo ochraně lidských práv v Latinské Americe nebo východní Evropě.

Evžen Tošenovský

Jedním ze dvou Čechů, kteří jsou členem frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), je Evžen Tošenovský. Do Evropského parlamentu byl podruhé zvolen v roce 2014 za stranu ODS. Je členem Výboru pro průmysl a energetiku (ITRE) a zároveň členem Delegace pro vztahy s Čínou. Ve výboru pro dopravu působí jako náhradník. Věnuje se především problematice energetické unie nebo digitalizace evropského průmyslu.

Jan Zahradil

Členem ECR je také Jan Zahradil zvolený za ODS, který je poslancem Evropského parlamentu už od roku 2004. Svou pozornost zde soustředí především na Výbor pro mezinárodní obchod (INTA), kde pracuje na pozici místopředsedy. Zároveň je náhradníkem Výboru pro rozvoj. Jeho hlavním zájmem v Evropském parlamentu je především obchodní partnerství se třetími zeměmi, jako je například Japonsko.

Tomáš Zdechovský

Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL v Evropském parlamentu reprezentuje lidoveckou frakci EPP. Je členem Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) a pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), kromě toho působí také v Delegaci pro vztahy s Čínou a v Rozpočtovém výboru, kde je náhradníkem. V Evropském parlamentu se zabývá především ožehavou problematikou migrace a otázkami spojenými s bezpečností v EU, jako je boj proti terorismu. 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1