6 věcí, které byste měli vědět o italských volbách | info.cz

Články odjinud

6 věcí, které byste měli vědět o italských volbách

V neděli brzy ráno se otevřou volební místnosti po celé Itálii a Italové v nich rozhodnou, kdo jejich zemi povede v dalších letech. Výsledky voleb bude s napětím očekávat i celý kontinent. Itálie představuje třetí největší evropskou ekonomiku a je to země, která stála u zrodu evropské integrace. Jaké strany se ucházejí o přízeň voličů? Jaké jsou jejich preference? Jaký povolební scénář by byl nejlepší z pohledu evropských partnerů a tím pádem i Česka? Čtěte přehled, který připravila redakce INFO.CZ.

1. Proč se volby konají nyní?

V prosinci 2016 rezignoval premiér Matteo Renzi, který svůj politický osud spoji s výsledky referenda o ústavních změnách. Italové je v hlasování odmítli a italský prezident Sergio Mattarella poté pověřil Paola Gentiloniho, který v letech 2014-2016 zastával v Renziho vládě úřad ministra zahraničí, sestavením přechodné vlády. Předčasné volby byly vypsány na neděli 4. března 2018. 

2. Jak bude volební neděle vypadat v praxi?

Volby v Itálii se budou konat podle nového volebního systému, který kombinuje prvky poměrného a většinového hlasování. Volební místnosti budou otevřeny od 07:00 do 23:00. Oficiální výsledky by měly být zveřejněny v pondělí nejdříve ve 14:00. 

3. Jaká témata nejčastěji zaznívají ve volební kampani?

Migrace, bezpečnost, daně a pracovní místa jsou témata, která zcela jednoznačně ovládla kampaň před blížícími se volbami. Jsou to také oblasti, které pravděpodobně sehrají velkou roli v rozhodování velké skupiny zatím nerozhodnutých voličů.

Migrace a bezpečnost

Migrační krize, která zasáhla Evropu, je dlouhodobou stálicí všech politických diskusí v Itálii. Země během posledních čtyř let přijala více než šest set tisíc migrantů a uprchlíků. Jen v roce do ní zamířilo 180 tisíc migrantů. I přesto, že v roce 2017 počet příchozích oslabil (zejména kvůli dohodě s Libyí), Italové nemají pocit, že se problém řeší. Kvůli neochotě některých zemí přerozdělovat si mezi sebe uprchlíky, kteří mají nárok na získání azylu v EU, Italové mají dlouhodobě pocit, že jsou na zvládání krize sami. I z tohoto důvodu v zemi posílily euroskeptické nálady a přibylo střetů mezi Italy a migranty. Situaci přiživují i politici svými populistickými a často nerealistickými sliby o tom, že potíže s nelegální imigrací po volbách vyřeší.

Skřípající italská ekonomika

Italské hospodářství zasáhla v letech 2008-2009 silná finanční krize. Chod ekonomiky výrazně zpomalil, v roce 2013 dokonce téměř o 9 %. Itálii trápí také vysoký státní dluh, který dosahuje více než 130 % HDP země, a vysoká nezaměstnanost. Ekonomové proto často připomínají, že italská ekonomika potřebuje hluboké strukturální reformy.

Nezdravý bankovní sektor

Italský bankovní sektor se dlouhodobě potýká s nedostatkem investic a banky také vykazují vysoký objem nesplácených úvěrů. Špatné úvěry mají podle agentury Reuters objem 350 miliard eur, což představuje přibližně třetinu jejich celkového objemu v eurozóně. V krizi se ocitla i nejstarší italská banka Monte dei Paschi di Siena, kterou musel kvůli nedostatku kapitálu zachraňovat stát. Zásah státu v bankovním sektoru byl největší od roku 1933, kdy Benito Musolini zestátnil banky, včetně Monte dei Paschi, v rámci velkého znárodnění soukromého sektoru. 

4. Jaké politické strany či uskupení mohou nejvíce promluvit do výsledků voleb?

Ve volbách se uchází o přízeň italských voličů více než 20 politických stran a hnutí. Předvolební průzkumy, které zveřejnily své výsledky dva týdny před klíčovými volbami do italského parlamentu, ukázaly, že třetí nejsilnější ekonomika v EU pravděpodobně směřuje k volebnímu patu. Největší podpory se mezi voliči těší koalice stran Vzhůru, Itálie někdejšího premiéra Silvia Berlusconiho s krajně pravicovou Ligou a Bratry Itálie, které ve volbách kandidují společně. Nejsilnější samostatnou stranou pak zůstává populistické Hnutí pěti hvězd.

Koalice pravého středu

Tvoří ji strany Vzhůru, Itálie, Liga a Bratři Itálie a koalice My s Itálií. Podle posledních průzkumů má koalice celkové preference 37,2 procenta.

Vzhůru, Itálie (Forza Italia)

Strana hájí tradiční hodnoty liberálního konzervativismu a křesťanské demokracie a v jejím čele stojí bývalý premiér a 81letý mediální magnát Silvio Berlusconi. I přesto, že Berlusconi vede aktivní kampaň (nedávno například označil migranty za „sociální bombu hrozící explozí“ nebo si přisvojil zásluhy za ukončení druhé světové války), sám se kvůli soudnímu zákazu nemůže až do příštího roku ucházet o veřejné funkce. Jako premiéra by Berlusconi nejraději viděl šéfa Evropského parlamentu Antonia Tajaniho, který mu v devadesátých letech dělal tiskového mluvčího. Podle průzkumů by stranu volilo asi 16,8 procenta lidí.

Liga (Lega)

Politická strana Liga severu vznikla v roce 1991 sloučením několika regionálních stran ze severní a střední Itálie a její program se původně opíral o separatismus. Stranu vede od roku 2013 Matteo Salvini, který z volebního loga vypustil slovo „sever“ a snaží se oslovit voliče z celé Itálie. Opírá se při tom o protiimigrační a protievropskou rétoriku. Salvini nedávno prohlásil, že pokud EU nepřijme do dvou let od voleb reformu v oblasti fiskálních a imigračních pravidel, Itálie by měla usilovat o vystoupení. Salvini dále tvrdí, že za vleklé hospodářské potíže země může euro. Má blízko k francouzské Národní frontě a obdivuje Vladimira Putina.

Koalice levého středu

Tvoří ji vládnoucí Demokratická strana a strany Víc Evropy, Společně, Lidová a občanská listina a Jihotyrolská lidová strana - Autonomní strana tyrolského Trentina. Aktuální preference má 27,4 procenta.

Demokratická strana (Partito Democratico)

Demokratická strana je následovnice Italské komunistické strany, která vznikla v říjnu 2007 spojením několika levicových a centristických stran. Od roku 2014 ji vede Matteo Renzi. Ve stejný rok se straně podařilo zazářit – ve volbách získala 40 % hlasů. Nyní se o Renzim píše jako o nejméně oblíbeném italském politikovi a preference strany se hluboce propadly. Demokratická strana je považovaná za proevropskou partaj a stojí za oživením italské ekonomiky, které ale obyčejní zatím nepociťují. Strana má příznivce zejména ve středu země, mezi staršími a vzdělanými lidmi.

Víc Evropy (Più Europa nebo +Europa)

Víc Evropy je liberální a proevropská koalice italských politických stran levého středu, kterou vede ji bývalá ministryně zahraničí Itálie ve vládě Enrika Letty a evropská poslankyně Emma Bonino.

Hnutí pěti hvězd (Movimento cinque stelle)

Populistické hnutí, které v roce 2009 založil komik Beppe Grillo. Voliče přilákalo svým protestem proti korupci a nepotismu ve světě italské politiky i byznysu. Nový šéf hnutí Luigi Di Maio, který uskupení vede od loňského září, se na rozdíl od někdejší plamenné Grillovy rétoriky snaží vystupovat umírněněji. Důraz klade na hospodářskou agendu, od boje s korupcí neupustil. 

5. Co se stane, pokud volby dopadnou patem?

Řada analytiků předpovídá, že nedělní volby skončí patem, tj. že ani levice, ani pravice a ani populisté nezískají parlamentním většinu. Pokud se tak stane, zemi do sestavení většinové koalice dál povede vláda Paola Gentiloniho z Demokratické strany. Ve hře mohou být i další předčasné volby. 

6. Jaký povolební scénář je nejlepší pro Evropu?

Jak uvedly světové agentury, evropští partneři by si v případě povolebního patu patrně nejvíce přáli širokou koalici proevropských stran, které by dominovala Renziho Demokratická strana a Berlusconiho Vzhůru, Itálie.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud