Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Když komunisté mluví o NATO aneb Čeští vojáci v Pobaltí pod útokem dezinformací

ANALÝZA: Když komunisté mluví o NATO aneb Čeští vojáci v Pobaltí pod útokem dezinformací

Armáda České republiky se v létě 2018 aktivně zapojila do Posílené předsunuté přítomnosti NATO (Enhanced Forward Presence) v Pobaltí. Do Litvy a Lotyšska v červnu a červenci vyrazilo celkem 290 českých vojáků. Vyslání vojáků do Pobaltí se však v České republice stalo předmětem politických bojů i propagandy. 

Analýza Prague Security Studies Insitute (PSSI), která zkoumá jakým způsobem bylo NATO popisováno v českém mediálním prostoru v období mezi květnem 2017 a červnem 2018, ukazuje, že právě mise v Pobaltí se stala častým cílem kritických komentářů a dezinformací. Ve sledovaném období se tématu věnovalo v některém z tuzemských médií 413 článků.

Nejvýraznějším aktérem debaty o vyslání vojáků do Pobaltí byla Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), která dlouhodobě kritizuje samotné členství ČR v NATO a usiluje o vypsání referenda o této otázce.

Představitelé KSČM opakovaně tvrdili, že rozmístění vojáků NATO v Pobaltí je provokací vůči Ruské federaci (RF) a povede k eskalaci napětí, neřkuli k válečnému konfliktu mezi NATO a Ruskem.

Níže umístěný graf jasně ukazuje, že kritické postoje vůči misi reprezentované KSČM a jejími představiteli – stínovým ministrem obrany Alexandrem Černým a předsedou Vojtěchem Filipem – v mediálním prostoru dominovaly.

Dva ministři obrany ze sledovaného období – Martin Stropnický a Karla Šlechtová – misi sice konzistentně podporovali a snažili se vysvětlovat její účel, avšak zůstávali v tomto úsilí téměř osamoceni. Čestnou výjimku v tomto ohledu představoval generál a bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel.

Aktéři vyjadřující se k nasazení vojáků v Pobaltí

Aktéři vyjadřující se k nasazení vojáků v Pobaltí

Zatímco v mainstreamových médiích se objevovaly různé názory na vyslání českých vojáků do Pobaltí, weby známé šířením dezinformací tuto misi jednoznačně odmítaly.

Na těchto webech bylo za sledované období publikováno 151 textů věnujících se misi, což je skoro stejně jako v mainstreamových médiích, kde bylo publikováno 181 textů.

Působení českých vojáků v Pobaltí se také stalo oblíbeným námětem pro dezinformace, kterých se za sledované období objevilo 81. Na tři zprávy věnující se misi tedy připadala přibližně jedna dezinformace:

Typy publikovaných textů

Typy publikovaných textů

Rétoriku převládající na dezinformačních platformách asi nejlépe ilustruje hojně sdílený komentář Petra Hájka publikovaný na webu Protiproud 13. července 2017 – tedy v době, kdy bylo nasazení vojáků v Pobaltí schváleno v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Hájek tvrdil, že působení NATO v Pobaltí představuje přípravnou fázi útoku na Rusko, české vojáky účastnící se mise označil za „intervenční armádu“ a přidal několik odkazů na operaci Barbarossa a 2. světovou válku.

Podobně argumentovali i další autoři píšící na dezinformační weby, kteří se snažili apelovat na antiamerické sentimenty a obavy z propuknutí válečného konfliktu přítomné v české populaci.

Stát uhnul dezinformátorům

Další manipulativní texty, které se na dezinformačních webech objevovaly, se soustředily na údajnou neústavnost vyslání vojáků do Pobaltí.

Eva Novotná, mluvčí iniciativy Ne Základnám (která vznikla v roce 2008 na protest proti umístění amerického radaru na českém území), v otevřeném dopisu adresovaném poslancům požadovala, aby odmítli vyslání vojáků AČR do Pobaltí, jelikož tato mise byla podle jejího svérázného právního výkladu v rozporu s Ústavou ČR.

V dalším podobném článku Novotná opírala svou argumentaci o Chartu OSN a Washingtonskou smlouvu (která stvrzovala založení NATO), jejichž první články podle ní dokazují nelegálnost, nebo alespoň nelegitimnost mise v Pobaltí.

Tento typ manipulací opírající se o odkazy na mezinárodní smlouvy či ústavní zákony může být zvláště účinný, pokud není legálnost vyslání vojáků konzistentně zdůrazňována a vysvětlována politickými představiteli a dalšími odpovědnými státními složkami.

Poznatky naší analýzy ukazují, že český stát v případě nasazení vojáků v Pobaltí nezvládl toto téma v mediálním prostoru srozumitelně komunikovat a přenechal iniciativu kritikům mise a dezinformátorům.

Pokud tak tomu nemá být i do budoucna, musí si státní instituce vybudovat a osvojit systém strategické komunikace, který pomůže podobně mediálně kontroverzní témata prezentovat a vysvětlovat veřejnosti. Na dnešním bojišti totiž informační útoky mohou naše vojáky ohrozit podobně jako nepřátelské střely.


Spoluautorka textu: Tereza B. Kupková. Autoři působí jako výzkumníci v Prague Security Studies Institute. Text vychází z dat získaných v rámci projektu „Vnímání NATO a působení českých vojáků v Pobaltí v médiích“. Text vznikl v rámci projektu#DemocraCE realizovaného periodikem Visegrad/Insight.

Text vyšel na webu HlídacíPes.org, zveřejňujeme ho se souhlasem redakce.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1