ANALÝZA: Když komunisté mluví o NATO aneb Čeští vojáci v Pobaltí pod útokem dezinformací | info.cz

Články odjinud

ANALÝZA: Když komunisté mluví o NATO aneb Čeští vojáci v Pobaltí pod útokem dezinformací

Armáda České republiky se v létě 2018 aktivně zapojila do Posílené předsunuté přítomnosti NATO (Enhanced Forward Presence) v Pobaltí. Do Litvy a Lotyšska v červnu a červenci vyrazilo celkem 290 českých vojáků. Vyslání vojáků do Pobaltí se však v České republice stalo předmětem politických bojů i propagandy. 

Analýza Prague Security Studies Insitute (PSSI), která zkoumá jakým způsobem bylo NATO popisováno v českém mediálním prostoru v období mezi květnem 2017 a červnem 2018, ukazuje, že právě mise v Pobaltí se stala častým cílem kritických komentářů a dezinformací. Ve sledovaném období se tématu věnovalo v některém z tuzemských médií 413 článků.

Nejvýraznějším aktérem debaty o vyslání vojáků do Pobaltí byla Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), která dlouhodobě kritizuje samotné členství ČR v NATO a usiluje o vypsání referenda o této otázce.

Představitelé KSČM opakovaně tvrdili, že rozmístění vojáků NATO v Pobaltí je provokací vůči Ruské federaci (RF) a povede k eskalaci napětí, neřkuli k válečnému konfliktu mezi NATO a Ruskem.

Níže umístěný graf jasně ukazuje, že kritické postoje vůči misi reprezentované KSČM a jejími představiteli – stínovým ministrem obrany Alexandrem Černým a předsedou Vojtěchem Filipem – v mediálním prostoru dominovaly.

Dva ministři obrany ze sledovaného období – Martin Stropnický a Karla Šlechtová – misi sice konzistentně podporovali a snažili se vysvětlovat její účel, avšak zůstávali v tomto úsilí téměř osamoceni. Čestnou výjimku v tomto ohledu představoval generál a bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel.

Aktéři vyjadřující se k nasazení vojáků v Pobaltí

Aktéři vyjadřující se k nasazení vojáků v Pobaltí

Zatímco v mainstreamových médiích se objevovaly různé názory na vyslání českých vojáků do Pobaltí, weby známé šířením dezinformací tuto misi jednoznačně odmítaly.

Na těchto webech bylo za sledované období publikováno 151 textů věnujících se misi, což je skoro stejně jako v mainstreamových médiích, kde bylo publikováno 181 textů.

Působení českých vojáků v Pobaltí se také stalo oblíbeným námětem pro dezinformace, kterých se za sledované období objevilo 81. Na tři zprávy věnující se misi tedy připadala přibližně jedna dezinformace:

Typy publikovaných textů

Typy publikovaných textů

Rétoriku převládající na dezinformačních platformách asi nejlépe ilustruje hojně sdílený komentář Petra Hájka publikovaný na webu Protiproud 13. července 2017 – tedy v době, kdy bylo nasazení vojáků v Pobaltí schváleno v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Hájek tvrdil, že působení NATO v Pobaltí představuje přípravnou fázi útoku na Rusko, české vojáky účastnící se mise označil za „intervenční armádu“ a přidal několik odkazů na operaci Barbarossa a 2. světovou válku.

Podobně argumentovali i další autoři píšící na dezinformační weby, kteří se snažili apelovat na antiamerické sentimenty a obavy z propuknutí válečného konfliktu přítomné v české populaci.

Stát uhnul dezinformátorům

Další manipulativní texty, které se na dezinformačních webech objevovaly, se soustředily na údajnou neústavnost vyslání vojáků do Pobaltí.

Eva Novotná, mluvčí iniciativy Ne Základnám (která vznikla v roce 2008 na protest proti umístění amerického radaru na českém území), v otevřeném dopisu adresovaném poslancům požadovala, aby odmítli vyslání vojáků AČR do Pobaltí, jelikož tato mise byla podle jejího svérázného právního výkladu v rozporu s Ústavou ČR.

V dalším podobném článku Novotná opírala svou argumentaci o Chartu OSN a Washingtonskou smlouvu (která stvrzovala založení NATO), jejichž první články podle ní dokazují nelegálnost, nebo alespoň nelegitimnost mise v Pobaltí.

Tento typ manipulací opírající se o odkazy na mezinárodní smlouvy či ústavní zákony může být zvláště účinný, pokud není legálnost vyslání vojáků konzistentně zdůrazňována a vysvětlována politickými představiteli a dalšími odpovědnými státními složkami.

Poznatky naší analýzy ukazují, že český stát v případě nasazení vojáků v Pobaltí nezvládl toto téma v mediálním prostoru srozumitelně komunikovat a přenechal iniciativu kritikům mise a dezinformátorům.

Pokud tak tomu nemá být i do budoucna, musí si státní instituce vybudovat a osvojit systém strategické komunikace, který pomůže podobně mediálně kontroverzní témata prezentovat a vysvětlovat veřejnosti. Na dnešním bojišti totiž informační útoky mohou naše vojáky ohrozit podobně jako nepřátelské střely.


Spoluautorka textu: Tereza B. Kupková. Autoři působí jako výzkumníci v Prague Security Studies Institute. Text vychází z dat získaných v rámci projektu „Vnímání NATO a působení českých vojáků v Pobaltí v médiích“. Text vznikl v rámci projektu#DemocraCE realizovaného periodikem Visegrad/Insight.

Text vyšel na webu HlídacíPes.org, zveřejňujeme ho se souhlasem redakce.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud