Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Kolem Erdogana po špičkách. Evropu čeká těžké jednání, je v pozici slabšího

ANALÝZA: Kolem Erdogana po špičkách. Evropu čeká těžké jednání, je v pozici slabšího

Ve Varně se v pondělí koná schůzka, na kterou se její organizátoři netěší. Unijní politici se sejdou s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a budou ho kritizovat za porušování lidských práv, ohrožování unijních lodí a zatýkání občanů EU. Nesmí ho ale přitom rozzlobit tak, aby pustil znovu do Evropy syrské uprchlíky. A navíc mu dají miliardy eur.

Evropská unie má s Tureckem dlouhý seznam sporů od omezování pohybu italských lodí u Kypru, spory s Řeckem až po porušování lidských práv v zemi. Turečtí politici zase mají dlouhý seznam svých výtek vůči Evropské unii, která podle nich s Ankarou nejedná fér o jejím vstupu do EU, chová se jako kdysi nacisté a podporuje terorismus. Vyčistit vzduch má pondělní summit tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se šéfem Evropské komise Jeanem-Clauem Junckerem a evropským prezidentem Donaldem Tuskem v bulharské Varně.

O něčem ale bez výsledku?

Jenže s největší pravděpodobností se ve Varně nevyřeší skoro nic. Evropané dají Turecku další sliby a hlavně další peníze. Erdogan pak Evropany urazí, jeho okolí bude chvíli vyhrožovat, že pošle do Evropy hromadu uprchlíků. Pak se Turci uklidní a dostanou od unie další peníze. Že to takhle dopadne naznačuje i vyjádření bulharského premiéra Bojko Borisova, jehož země nyní předsedá Evropské unii a který proto summit organizuje. Bojkov oznámil šéfům ostatních zemí Evropské unie, že nečekává vyřešení žádného z turecko-unijních problémů a že summit bude „krušná zkušenost,“ uvádí server Al-Monitor.

S měkkým postojem EU vůči Turecku nejsou spokojeny Řecko a Kypr. Na čtvrtečním summitu v Bruselu se jich zastaly i ostatní země Evropské unie. Ve společném prohlášení odsoudily postup Turecka, které zadrželo dva řecké vojáky, nerespektuje kyperská práva na průzkum jeho nalezišť ropy a plynu a vězní unijní občany. Řecko a Kypr do jisté míry podporuje Německo a zřejmě Itálie. Zejména Berlín dlouhodobě kritizuje čistky, které v Turecku proběhly po neúspěšném předloňském pokusu o vojenský puč. Obvinění ze spolupráce s pučisty nemají záruku spravedlivého procesu a turecké úřady na základě obvinění ze spolupráce s pučisty či dalšími teroristy zatkly i čtyři německé občany. Italské firmy se zase podílely na průzkumu nalezišť ropy a plynu v okolí Kypru a turecké válečné lodě tam vytlačily z kyperských vod italskou průzkumnou loď. Turci tvrdí, že na využití podmořských nalezišť surovin u ostrova se musí kromě Řeků žijících na Kypru podílet také kyperští Turci. Ti na ostrově vytvořili za pomoci turecké armády Severokyperskou tureckou republiku, kterou uznává pouze Turecko.

Migranti jako kladivo na Evropu

Nikdo včetně Řecka si ale nepřeje na Turecko tlačit příliš tvrdě kvůli obavám z další vlny uprchlíků směřující do Evropy. Turecko totiž uzavřelo v březnu 2016 s Evropskou unií smlouvu o zadržování uprchlíků na svém území tak, aby nepokračovali ve své cestě do Evropy. Běženci do té doby většinou pluli po moři do Řecka a odtud postupovali dál do středu kontinentu, hlavně do Německa. V roce 2015 touto cestou prošlo přes 800 tisíc uprchlíků. Po uzavření smlouvy s Tureckem klesl tento počet na zhruba 15 tisíc za první rok. Dohoda tak podle unijních představitelů funguje a nikdo ji nechce změnit. Šéfka oddělení pro migraci Evropské komise Paraskevi Michouová například před pár dni poděkovala tureckým úřadům za bezvadnou spolupráci s Evropskou unií.

Turkům za zadržování migrantů Evropská unie slíbila až šest miliard. Erdogan si ale stěžuje, že zatím Turecko dostalo jen 850 milionů euro a zbytek si chce nechat potvrdit podle agentury Reuters právě na summitu ve Varně. Podle listu Financial Times už Evropská komise rozhodla o uvolnění peněz a potvrdí to ve Varně Erdoganovi. Erdogan bude ale požadovat i splnění dalších slibů plynoucích z dohody o omezení migrace jako je zrušení vízové povinnosti pro Turky cestující do unie a urychlení jednání o vstupu Turecka do Evropské unie. Evropané ale napřed požadují změnu tureckých zákonů, které omezují v zemi svobodu slova. Ankara to odmítá s tím, že takové zákony jsou nutné kvůli boji proti terorismu.

Turečtí představitelé Evropanům opakovaně vyhrožují, že opět otevřenou uprchlíkům své hranice nebo že je dokonce posadí do autobusů a pošlou do Evropy. V Turecku žije okolo 3,5 milionu uprchlíků. Že by je Turci poslali do Evropy ale není příliš pravděpodobné. Erdogan si uvědomuje, že musí udržet ekonomické styky mezi svou zemí a unií a nechce riskovat případné evropské sankce. Obchod se zeměmi Evropské unie tvoří 48 procent tureckého vývozu a 38 procent tamního dovozu a neexistuje za něj náhrada. Přestože Erdogan obviňuje Evropany z podpory terorismu v Turecku a Německo z chování podobného nacismu, přeje si rozšíření bezcelního obchodu s Evropou a speciálně s Německem.

Bezvízový styk s unií není pro Erdogana klíčový. A pokud jde o vstup Turecka do EU, není jasné, jestli tam vůbec Ankara a hlavně Erdogan chce. Erdogan se několikrát vyjádřil, že Turecko Evropskou unii nepotřebuje. Syrské uprchlíky by turecký prezident nejraději odsunul do Sýrie. Momentálně Turecko dokončuje dobytí kurdské enklávy Afrín na severu Sýrie a zřejmě bude pokračovat v dobývání dalších syrských území držených Kurdy. Navzdory kritice svých spojenců včetně vysoké komisařky EU pro zahraniční politiku Frederici Mogheriniové.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1