Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Kolem Erdogana po špičkách. Evropu čeká těžké jednání, je v pozici slabšího

ANALÝZA: Kolem Erdogana po špičkách. Evropu čeká těžké jednání, je v pozici slabšího

Ve Varně se v pondělí koná schůzka, na kterou se její organizátoři netěší. Unijní politici se sejdou s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a budou ho kritizovat za porušování lidských práv, ohrožování unijních lodí a zatýkání občanů EU. Nesmí ho ale přitom rozzlobit tak, aby pustil znovu do Evropy syrské uprchlíky. A navíc mu dají miliardy eur.

Evropská unie má s Tureckem dlouhý seznam sporů od omezování pohybu italských lodí u Kypru, spory s Řeckem až po porušování lidských práv v zemi. Turečtí politici zase mají dlouhý seznam svých výtek vůči Evropské unii, která podle nich s Ankarou nejedná fér o jejím vstupu do EU, chová se jako kdysi nacisté a podporuje terorismus. Vyčistit vzduch má pondělní summit tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se šéfem Evropské komise Jeanem-Clauem Junckerem a evropským prezidentem Donaldem Tuskem v bulharské Varně.

O něčem ale bez výsledku?

Jenže s největší pravděpodobností se ve Varně nevyřeší skoro nic. Evropané dají Turecku další sliby a hlavně další peníze. Erdogan pak Evropany urazí, jeho okolí bude chvíli vyhrožovat, že pošle do Evropy hromadu uprchlíků. Pak se Turci uklidní a dostanou od unie další peníze. Že to takhle dopadne naznačuje i vyjádření bulharského premiéra Bojko Borisova, jehož země nyní předsedá Evropské unii a který proto summit organizuje. Bojkov oznámil šéfům ostatních zemí Evropské unie, že nečekává vyřešení žádného z turecko-unijních problémů a že summit bude „krušná zkušenost,“ uvádí server Al-Monitor.

S měkkým postojem EU vůči Turecku nejsou spokojeny Řecko a Kypr. Na čtvrtečním summitu v Bruselu se jich zastaly i ostatní země Evropské unie. Ve společném prohlášení odsoudily postup Turecka, které zadrželo dva řecké vojáky, nerespektuje kyperská práva na průzkum jeho nalezišť ropy a plynu a vězní unijní občany. Řecko a Kypr do jisté míry podporuje Německo a zřejmě Itálie. Zejména Berlín dlouhodobě kritizuje čistky, které v Turecku proběhly po neúspěšném předloňském pokusu o vojenský puč. Obvinění ze spolupráce s pučisty nemají záruku spravedlivého procesu a turecké úřady na základě obvinění ze spolupráce s pučisty či dalšími teroristy zatkly i čtyři německé občany. Italské firmy se zase podílely na průzkumu nalezišť ropy a plynu v okolí Kypru a turecké válečné lodě tam vytlačily z kyperských vod italskou průzkumnou loď. Turci tvrdí, že na využití podmořských nalezišť surovin u ostrova se musí kromě Řeků žijících na Kypru podílet také kyperští Turci. Ti na ostrově vytvořili za pomoci turecké armády Severokyperskou tureckou republiku, kterou uznává pouze Turecko.

Migranti jako kladivo na Evropu

Nikdo včetně Řecka si ale nepřeje na Turecko tlačit příliš tvrdě kvůli obavám z další vlny uprchlíků směřující do Evropy. Turecko totiž uzavřelo v březnu 2016 s Evropskou unií smlouvu o zadržování uprchlíků na svém území tak, aby nepokračovali ve své cestě do Evropy. Běženci do té doby většinou pluli po moři do Řecka a odtud postupovali dál do středu kontinentu, hlavně do Německa. V roce 2015 touto cestou prošlo přes 800 tisíc uprchlíků. Po uzavření smlouvy s Tureckem klesl tento počet na zhruba 15 tisíc za první rok. Dohoda tak podle unijních představitelů funguje a nikdo ji nechce změnit. Šéfka oddělení pro migraci Evropské komise Paraskevi Michouová například před pár dni poděkovala tureckým úřadům za bezvadnou spolupráci s Evropskou unií.

Turkům za zadržování migrantů Evropská unie slíbila až šest miliard. Erdogan si ale stěžuje, že zatím Turecko dostalo jen 850 milionů euro a zbytek si chce nechat potvrdit podle agentury Reuters právě na summitu ve Varně. Podle listu Financial Times už Evropská komise rozhodla o uvolnění peněz a potvrdí to ve Varně Erdoganovi. Erdogan bude ale požadovat i splnění dalších slibů plynoucích z dohody o omezení migrace jako je zrušení vízové povinnosti pro Turky cestující do unie a urychlení jednání o vstupu Turecka do Evropské unie. Evropané ale napřed požadují změnu tureckých zákonů, které omezují v zemi svobodu slova. Ankara to odmítá s tím, že takové zákony jsou nutné kvůli boji proti terorismu.

Turečtí představitelé Evropanům opakovaně vyhrožují, že opět otevřenou uprchlíkům své hranice nebo že je dokonce posadí do autobusů a pošlou do Evropy. V Turecku žije okolo 3,5 milionu uprchlíků. Že by je Turci poslali do Evropy ale není příliš pravděpodobné. Erdogan si uvědomuje, že musí udržet ekonomické styky mezi svou zemí a unií a nechce riskovat případné evropské sankce. Obchod se zeměmi Evropské unie tvoří 48 procent tureckého vývozu a 38 procent tamního dovozu a neexistuje za něj náhrada. Přestože Erdogan obviňuje Evropany z podpory terorismu v Turecku a Německo z chování podobného nacismu, přeje si rozšíření bezcelního obchodu s Evropou a speciálně s Německem.

Bezvízový styk s unií není pro Erdogana klíčový. A pokud jde o vstup Turecka do EU, není jasné, jestli tam vůbec Ankara a hlavně Erdogan chce. Erdogan se několikrát vyjádřil, že Turecko Evropskou unii nepotřebuje. Syrské uprchlíky by turecký prezident nejraději odsunul do Sýrie. Momentálně Turecko dokončuje dobytí kurdské enklávy Afrín na severu Sýrie a zřejmě bude pokračovat v dobývání dalších syrských území držených Kurdy. Navzdory kritice svých spojenců včetně vysoké komisařky EU pro zahraniční politiku Frederici Mogheriniové.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1