ANALÝZA: Španělsko jako nová země zaslíbená. Zafungovala tvrdá italská politika proti migraci? | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Španělsko jako nová země zaslíbená. Zafungovala tvrdá italská politika proti migraci?

ANALÝZA: Španělsko jako nová země zaslíbená. Zafungovala tvrdá italská politika proti migraci?

Ač se to nemusí na první pohled zdát, díky kontroverzní dohodě uzavřené začátkem loňského roku mezi Itálií a Libyí se podařilo výrazným způsobem omezit počet lodí s migranty připlouvajících k italským břehům. Ujednání, které podporuje i Evropská unie, se však stává terčem silné kritiky humanitárních organizací, které upozorňují na otřesné podmínky v libyjských detenčních centrech a dohodu označují nejen za nehumánní, ale také protiprávní. Zatímco se ale podařilo počty migrantů přicházejících do Itálie snížit, střediska v Libyi praskají ve švech a namísto Itálie nyní pociťuje největší zátěž Španělsko.

„Zásluhu“ na migrační dohodě, kterou podepsala italská vláda s Tripolisem, má bývalý ministr vnitra Marco Minniti. Tomu se podařilo vyjednat spolupráci nejen s mezinárodně uznávanou vládou v Tripolisu, ale i libyjskými kmeny, které mezi sebou svádějí tvrdé boje o moc. Po svržení Muammara Kaddáfího v roce 2011 se totiž země octila v rozkladu a zejména jih rozlehlé země dodnes kontrole vlády uniká.

Pilířem dohody, díky kterému se podařilo migraci do Itálie omezit, se stala především podpora libyjské pobřežní stráže. Výměnou za nové lodě, výcvik a další pomoc, kterou dostává od Itálie i Evropské unie, má libyjská stráž plnit jediný úkol – „zastavit příliv nelegálních migrantů do Evropy“. Libye tak od minulého roku začala ve svých vodách zachycovat víc migrantů a vracet je zpět na africkou půdu.

Jak ukazují data Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), cíl dohody se částečně skutečně daří naplňovat. Zatímco v roce 2016 připlulo do Itálie celkem 181 436 migrantů, následující rok už to bylo o 62 tisíc míň a nejvyšší pokles Itálie zaznamenává letos – od počátku roku do 15. července k italským břehům připlulo 17 827 lidí. Humanitární organizace však dohodu uzavřenou mezi Itálií a Libyí za podpory EU dlouhodobě kritizují a upozorňují na otřesné podmínky v zařízeních pro migranty.

Před rokem uzavřela italská vláda, podporovaná svými evropskými partnery, pofiderní dohodu s libyjskou vládou. Následkem  jsou tisíce lidí  uvězněny v mizérii. Lidé jsou nuceni snášet mučení, svévolné zadržování, vydírání a příšerné podmínky v detenčních střediscích vedených libyjskou vládou,“ uvedla letos v únoru – tedy rok od podpisu dohody, ředitelka Kanceláře evropských institucí Amnesty International Iverna McGowanová.

Žalobu na italsko-libyjskou spolupráci v oblasti migrace navíc letos na jaře poslala k Evropskému soudu pro lidská práva britská nevládní organizace GLAN, která argumentuje tím, že lidi zadržené ve Středozemním moři, kteří jsou posláni zpět do Libye, čeká nelidské zacházení včetně bití, znásilňovaní, hladovění i zotročování.

Migranti si jsou situace, která je čeká v libyjských detenčních centrech, přitom velmi dobře vědomi. Jejich zoufalství pro INFO.CZ popsal David Beversluis z Lékařů bez hranic, který byl členem posádky lodě Aquarius s 630 lidmi na palubě, které italské úřady v červnu odmítly vplout do přístavů.

Infografika - uprchlíci ve světěInfografika - uprchlíci ve světěautor: Info.cz

„Neuvěřitelný moment nastal, když nás odmítla Itálie. Situace byla těžká nejen pro nás, ale hlavně pro migranty na palubě. Někteří začali panikařit a ptali se, jak se dostanou zpátky do Libye. Jeden chtěl dokonce skočit z lodi. Po hodinách čekání se z lodního hlášení ozvalo, že nás přijme Valencie. Všichni začali tančit a jásat,“ řekl pro INFO.CZ lékař. Jeho svědectví dokazuje, jak špatná situace v libyjských detenčních centrech je.

Organizace IOM navíc ve středu upozornila, že kvůli rostoucímu počtu zadržených lidí libyjskou pohraniční stráží tamní migrační střediska v současnosti praskají ve švech. Jak podle britského deníku The Guardian říká šéf mise IOM v Libyi Othman Belbeisi, pašerácké sítě jsou „stále organizovanější a silnější“ a „méně lidí přicházejících do Evropy neznamená, že je migrantů méně“ – naopak. Lidé však zůstávají uvízlí v nestabilní Libyi, kde se v současnosti nachází asi 662 tisíc migrantů.

Organizace navíc upozorňují na to, že v souvislosti s posílenými zásahy libyjské pohraniční stráže stoupá i počet migrantů, kteří se na nebezpečné cestě do Evropy utopili – od počátku roku Středozemní moře pohřbilo přes 1400 migrantů.

„Evropskou unií podporovaná libyjská pobřežní stráž letos odchytila přibližně deset tisíc lidí, které pak odvedla do detenčních center v Libyi. A to bez ohledu na to, jaký dopad to mělo na jejich životy a zdravotní stav. Přenesení veškeré zodpovědnosti za pátrací a záchranné operace ve Středozemním moři na libyjskou pobřežní stráž povede jen k dalším úmrtím,“ tvrdí organizace Lékaři bez hranic.

A zatímco do Itálie v čele s novou vládou, která chce proti migraci z Afriky zakročit ještě tvrději než předchozí kabinet, připlouvá lidí postupně méně, migrační zátěž se postupně přesouvá do Španělska – tam jen během posledního půlroku přišlo přes 20 tisíc lidí, za celý loňský rok to přitom bylo 28 707. Dalším důkazem jsou pak čísla IOM z minulého týdne – zatímco do Itálie připlulo od 9. do 15. července celkem 894 lidí, Španělsko zaznamenalo příchod celkem 1721 nových migrantů.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.