Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Až přijde Brexit, bude to katastrofa.“ Nervozita obchodníků na severoirské hranici stoupá

„Až přijde Brexit, bude to katastrofa.“ Nervozita obchodníků na severoirské hranici stoupá

Dohoda o odchodu Spojeného království z Evropské unie, o níž Londýn s Bruselem usilovně vyjednávají, je v drtivé většině témat uzavřená, stále ale zbývá vyřešit jednu, avšak nejdůležitější otázku – problém celního režimu na hranici mezi Irskem, které zůstává v EU, a Severním Irskem, které je součástí Velké Británie. Napříč hranicí totiž probíhá čilá obchodní výměna i výroba nejrůznějších produktů, zdvižení tvrdé hranice proto místní podnikatelé vnímají jako katastrofu. S tím, jak se čas brexitu plánovaný na březen 2019 blíží, jsou obyvatelé žijící kolem hranice navíc stále nervóznější. Důvody svých obav sdělili německé televizi Deutsche Welle (DW).

Zatímco ani jedna ze stran vyjednávání o brexitu nechce dělat ústupky a rozhovory jsou zaseknuté na mrtvém bodě, v Irsku a Severním Irsku by se nervozita dala krájet. V sázce je totiž příliš mnoho. Nejenže v Severním Irsku rostou obavy z rozpoutání násilí mezi irskými katolíky a britskými protestanty, druhým a zcela zásadním problémem je ohrožení obchodních a hospodářských vztahů mezi Irskem a Severním Irskem.

Oba regiony jsou totiž extrémně provázané a hranice mezi nimi dnes téměř neexistuje. Evropská unie proto dala Irsku závazek, že ve vyjednáváních o brexitu zdvižení tvrdé hranice nedovolí. S ohledem na kolaps jednání se ale ani tato varianta nedá vyloučit, podniky na obou stranách hranice tak mají o zdroj své obživy strach.

„Až dojde na brexit, bude to úplná katastrofa. Protože před 20 lety jsme nezažívali nic jiného než dopravní zácpy, kdy vás vojáci, policisté a celníci prohledávali. Většinou to trvalo hodinu, než jste se dostali přes hranici – jen kvůli jednodennímu výletu. Nechceme to zažívat znovu,“ říká pro DW místní řezník Gerard Crowe.

Řezník, který žije na jižní straně hranice, prý sice nakupuje většinu masa od irských farmářů, kuřata nebo krůty však bere od dodavatelů ze Severního Irska. Právě zemědělství je přitom odvětví, které bude po odchodu Británie z evropského jednotného trhu a celní unie zasaženo nejvíc.

Brexit - firmy, infografikaBrexit - firmy, infografikaautor: Info.cz

„U Severního Irska je problém v tom, že od roku 1998 začali budovat infrastrukturu s ohledem na to, že tam ta pevná hranice není a vyvážejí tedy do zbytku Spojeného království – Skotska nebo do Anglie – skrze přístavy, které jsou v Irské republice, takže by to zboží muselo po brexitu překračovat tu hranici dvakrát,“ vysvětlil už před časem pro INFO.CZ praktické dopady  brexitu pro hospodářství kolem severoirské hranice odborník Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš.

„Jsou tam obrovské technické problémy, ta infrastruktura na to není připravená a malé podniky navíc fungují tak, že než se mléko dostane do krabice, několikrát se během procesu zpracování převeze přes hranici ze Severního Irska do Irska,“ popsal také důvody, proč se Unie i Londýn snaží tvrdé hranici ze všech sil vyhnout a vymýšlejí se nejrůznější kreativní řešení.

Británie se však zároveň snaží vyvarovat scénáři, kdy by zavedení zvláštního režimu na hranici mohlo vést k tomu, že Severní Irsko zůstane s Irskem na rozdíl od zbytku Británie až příliš provázané, což by mohlo v Severním Irsku rozdmýchat separatistické tendence. Komplikovanou otázku se nyní Londýn s Bruselem snaží vyřešit kompromisem, který se ale stále nedaří najít.

Podle výrobce vajec z irského města Bawnboy Garetha Bannona je tak nejhorší právě nejistota, jak vyjednávání nakonec dopadne. „Velkým problémem je dnes hlavně to, jak je všechno nejasné… Nejistota zvyšuje náklady, cena hovězího a jehněčího v Irsku je ale v minutě na minimu,“ říká pro DW. „Velká část jehněčího k nám navíc přichází ze severu, to se ale zastaví a my nevíme, jaký efekt to bude mít. Nejistota tedy pro můj byznys znamená hodně starostí,“ dodává.

Obavy o export i evropské dotace

Stejně jako v Irsku svírá nervozita také obchodníky na druhé straně hranice. Jak popisuje Tom Elliot – unionistický politik požadující setrvání Severního Irska v rámci Velké Británie, který zároveň provozuje velkou farmu 18 kilometrů od hranice – brexit je dnes největší téma tamní zemědělské komunity.

Velké obavy mají především producenti jehněčího masa, kteří ve velkém prodávají právě do Irska. Ti přitom nemají strach jen z toho, kde své produkty po brexitu uplatní, ale řeší i otázku, kdo jim nahradí evropské dotace, až Británie z Evropské unie odejde.

Právě Severní Irsko bylo jedním regionů, které v referendu hlasovaly proti brexitu. Elliot je však jedním z 350 tisíc obyvatel Severního Irska, kteří se v červnu 2016 vyslovili pro odchod z Evropské unie – stejně jako většina severoirských unionistů.

Zastáncem brexitu zůstává dodnes. Rizika, která brexit přináší pro přeshraniční obchod, přitom popisuje jako přehnaná. „Nemyslím si, že by celníci byli úplně všude, budou ale probíhat bleskové kontroly,“ míní Elliot.

Severoirští unionisté totiž poukazují na to, že Severní Irsko stále prodává víc zboží do Británie než do Irska. Vývoz přes hranici je ale přesto značný – například v roce 2016 do Irska směřovalo 30 procent severoirského exportu ve výši dvou miliard liber. Nejčastěji přitom jde o potravinářské, zemědělské ale i strojírenské výrobky především z malých podniků.

Druhým směrem je pak objem expertu ještě menší – z Irska do Severního Irska míří asi jen jedno procento tamního exportu, jedenáct procent irského exportu však jde do Británie jako celku. Některá odvětví jsou však na britském trhu doslova závislá – polovina produkce hovězího Irska totiž směřuje právě do Británie.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1