Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiš míří na summit s Čínou. Je to jako sedlat trojského koně, podkopává to EU, varují experti

Babiš míří na summit s Čínou. Je to jako sedlat trojského koně, podkopává to EU, varují experti

Už zítra začnou do bulharské Sofie přijíždět zástupci 16 středoevropských zemí a Číny, kteří se v sobotu zúčastní společného jednání v rámci skupiny 16+1. Platforma, která vznikla z iniciativy Pekingu v roce 2012 za účelem užší investiční a obchodní spolupráce, je však dlouhodobě trnem v oku západoevropských zemí i Evropské komise, podle kterých je skupina 16+1 nástrojem Číny, jak rozdělovat a podkopávat Evropskou unii.

Zatímco na posledním setkání 16 středoevropských zemí s Čínou loni v listopadu Česko ještě zastupoval tehdejší premiér Bohuslav Sobotka, v pátek do Sofie odletí nový předseda vlády Andrej Babiš. Jednat by se zde mělo o prohlubování spolupráce v oblasti investic, dopravy, vědy, vzdělávání a kultury a český premiér by summit zároveň rád využil také k bilaterálnímu jednání s čínským protějškem Li Kche-čchianem.

Jednání bude zřejmě opět pod drobnohledem Evropské komise, která už po listopadovém setkání skupiny 16+1 upozornila, že je nutné, aby aktivity domluvené v rámci tohoto formátu doplňovaly spolupráci celé Evropské unie s Čínou. Kromě Česka se totiž formátu 16+1 účastní celkem 11 států Evropské unie –  Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

Již od svého vzniku v roce 2012 přitom západní analytici varují, že jde o nástroj Pekingu, jak pod záminkou užší obchodní a investiční spolupráce se střední a východní Evropou podkovávat jednotu unie. Politici Číny a východoevropských zemí však trvají na tom, že rozdělování Evropy nejde.

Obchodní partneři EUObchodní partneři EUautor: Info.cz

„Spolupráce mezi Čínou a střední a východní Evropou je nedílnou součástí spolupráce mezi Čínou a EU a vysílá to pozitivní signál pro podporu volného obchodu na světové scéně,“ tvrdí Jin Ling z Čínského institutu pro mezinárodní vztahy pro německý server Deutsche Welle.

Mnozí mají ale obavy, že výměnou za čínské investice budou země střední a východní Evropy ochotné stát v EU na straně Pekingu a bránit například v prosazení jednotného evropského postoje vůči Číně, pokud jde například o prosazování lidských práv a principů právního státu.

Poukazují přitom na případ Maďarska, které v roce 2017 odmítlo podepsat dopis odsuzující mučení právníků zadržených Pekingem. Právě Maďarsko se totiž podle budapešťského analytika Tamáse Matury cítí být branou pro čínské investice ve střední Evropě a znepokojující jsou i prohlášení maďarského premiéra Viktora Orbána.

„Střední Evropa potřebuje kapitál na vybudování nových silnic a plynovodů. Pokud je EU neschopná poskytnout dostatek kapitálu, budeme ho sbírat v Číně,“ prohlásil Orbán začátkem roku v Berlíně.

Podobně jako Matura však hodnotí pozici Česka i sinoložka Olga Lomová – jak před nedávnem řekla pro INFO.CZ, Česko se v rámci platformy 16+1 stalo „velmi aktivním státem, který se snaží stát otevřenou branou Číny do Evropy“. Sinoložka se přitom odvolává především na slova prezidenta Miloše Zemana, která pronesl u příležitosti „velkolepé“ návštěvy čínského prezidenta v Praze v březnu 2016.  

„Jde o to, že Česká republika může být jakýsi bezpečný přístav pro tuto čínskou investiční expanzi. Každá loď potřebuje přístav, do kterého se vrátí a který ji neohrožuje. A vzhledem k postoji České republiky vůči Číně, který je výrazně vstřícnější než postoj některých jiných zemí Evropské unie, si myslím, že právě Česká republika by mohla být takovou nepotopitelnou letadlovou lodí čínské investiční expanze,“ prohlásil tehdy Zeman.

Hlavním příjemcem čínských financí se však v posledních letech stává Řecko, které v rámci skupiny 16+1 funguje jako pozorovatelská země. I Athény přitom v roce 2016 zablokovaly deklaraci EU namířenou proti Číně – konkrétně proti aktivitám Pekingu v Jihočínském moři.

Navzdory nárůstu objemu čínských investic ve střední a východní Evropě však většina investic z Číny stále míří hlavně do zemí západní Evropy, jako je Spojené království, Německo nebo Francie. Nedávná zpráva berlínského centra Mecator Institute for China Studies (MERICS) a Global Public Policy Institute (GPPI), která varuje před rostoucí snahou Číny získat v Evropě politický vliv, tak mimo jiné doporučuje, aby silné členské státy EU jako právě Německo nebo Francie upustily od vlastních bilaterálních smluv s Čínou, pokud chtějí do budoucna zabránit iniciativám, jako je sdružení 16+1. Jen tak totiž může být Evropská unie vůči Číně jednotná.

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744