Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiš míří na summit s Čínou. Je to jako sedlat trojského koně, podkopává to EU, varují experti

Babiš míří na summit s Čínou. Je to jako sedlat trojského koně, podkopává to EU, varují experti

Už zítra začnou do bulharské Sofie přijíždět zástupci 16 středoevropských zemí a Číny, kteří se v sobotu zúčastní společného jednání v rámci skupiny 16+1. Platforma, která vznikla z iniciativy Pekingu v roce 2012 za účelem užší investiční a obchodní spolupráce, je však dlouhodobě trnem v oku západoevropských zemí i Evropské komise, podle kterých je skupina 16+1 nástrojem Číny, jak rozdělovat a podkopávat Evropskou unii.

Zatímco na posledním setkání 16 středoevropských zemí s Čínou loni v listopadu Česko ještě zastupoval tehdejší premiér Bohuslav Sobotka, v pátek do Sofie odletí nový předseda vlády Andrej Babiš. Jednat by se zde mělo o prohlubování spolupráce v oblasti investic, dopravy, vědy, vzdělávání a kultury a český premiér by summit zároveň rád využil také k bilaterálnímu jednání s čínským protějškem Li Kche-čchianem.

Jednání bude zřejmě opět pod drobnohledem Evropské komise, která už po listopadovém setkání skupiny 16+1 upozornila, že je nutné, aby aktivity domluvené v rámci tohoto formátu doplňovaly spolupráci celé Evropské unie s Čínou. Kromě Česka se totiž formátu 16+1 účastní celkem 11 států Evropské unie –  Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

Již od svého vzniku v roce 2012 přitom západní analytici varují, že jde o nástroj Pekingu, jak pod záminkou užší obchodní a investiční spolupráce se střední a východní Evropou podkovávat jednotu unie. Politici Číny a východoevropských zemí však trvají na tom, že rozdělování Evropy nejde.

Obchodní partneři EUObchodní partneři EUautor: Info.cz

„Spolupráce mezi Čínou a střední a východní Evropou je nedílnou součástí spolupráce mezi Čínou a EU a vysílá to pozitivní signál pro podporu volného obchodu na světové scéně,“ tvrdí Jin Ling z Čínského institutu pro mezinárodní vztahy pro německý server Deutsche Welle.

Mnozí mají ale obavy, že výměnou za čínské investice budou země střední a východní Evropy ochotné stát v EU na straně Pekingu a bránit například v prosazení jednotného evropského postoje vůči Číně, pokud jde například o prosazování lidských práv a principů právního státu.

Poukazují přitom na případ Maďarska, které v roce 2017 odmítlo podepsat dopis odsuzující mučení právníků zadržených Pekingem. Právě Maďarsko se totiž podle budapešťského analytika Tamáse Matury cítí být branou pro čínské investice ve střední Evropě a znepokojující jsou i prohlášení maďarského premiéra Viktora Orbána.

„Střední Evropa potřebuje kapitál na vybudování nových silnic a plynovodů. Pokud je EU neschopná poskytnout dostatek kapitálu, budeme ho sbírat v Číně,“ prohlásil Orbán začátkem roku v Berlíně.

Podobně jako Matura však hodnotí pozici Česka i sinoložka Olga Lomová – jak před nedávnem řekla pro INFO.CZ, Česko se v rámci platformy 16+1 stalo „velmi aktivním státem, který se snaží stát otevřenou branou Číny do Evropy“. Sinoložka se přitom odvolává především na slova prezidenta Miloše Zemana, která pronesl u příležitosti „velkolepé“ návštěvy čínského prezidenta v Praze v březnu 2016.  

„Jde o to, že Česká republika může být jakýsi bezpečný přístav pro tuto čínskou investiční expanzi. Každá loď potřebuje přístav, do kterého se vrátí a který ji neohrožuje. A vzhledem k postoji České republiky vůči Číně, který je výrazně vstřícnější než postoj některých jiných zemí Evropské unie, si myslím, že právě Česká republika by mohla být takovou nepotopitelnou letadlovou lodí čínské investiční expanze,“ prohlásil tehdy Zeman.

Hlavním příjemcem čínských financí se však v posledních letech stává Řecko, které v rámci skupiny 16+1 funguje jako pozorovatelská země. I Athény přitom v roce 2016 zablokovaly deklaraci EU namířenou proti Číně – konkrétně proti aktivitám Pekingu v Jihočínském moři.

Navzdory nárůstu objemu čínských investic ve střední a východní Evropě však většina investic z Číny stále míří hlavně do zemí západní Evropy, jako je Spojené království, Německo nebo Francie. Nedávná zpráva berlínského centra Mecator Institute for China Studies (MERICS) a Global Public Policy Institute (GPPI), která varuje před rostoucí snahou Číny získat v Evropě politický vliv, tak mimo jiné doporučuje, aby silné členské státy EU jako právě Německo nebo Francie upustily od vlastních bilaterálních smluv s Čínou, pokud chtějí do budoucna zabránit iniciativám, jako je sdružení 16+1. Jen tak totiž může být Evropská unie vůči Číně jednotná.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1