Bannonovo Hnutí jako voda na mlýn populistům v EU. Může zvrátit volby ve prospěch krajní pravice? | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bannonovo Hnutí jako voda na mlýn populistům v EU. Může zvrátit volby ve prospěch krajní pravice?

Bannonovo Hnutí jako voda na mlýn populistům v EU. Může zvrátit volby ve prospěch krajní pravice?

Koncem května půjdou voliči všech členských zemí Evropské unie k hlasovacím urnám, aby už podeváté rozhodli o budoucím složení Evropského parlamentu. Volby, které se tradičně netěší příliš velkému zájmu voličů, se nyní dostávají do centra pozornosti bývalého Trumpova poradce Steva Bannona. Kontroverzní postava amerického veřejného života chce v Bruselu založit nadaci, která má posílit populistické, krajně pravicové strany na starém kontinentu. Řada evropských politiků má z Bannonovy expanze obavy a na lehkou váhu ji neberou ani čeští europoslanci oslovení redakcí INFO.CZ. Jsou ale plány amerického nacionalisty, který chce stát v čele „pravicové populistické revoluce“, skutečně nebezpečné?

Bannovův cíl je jasný – rozložit Evropskou unii, na místo které mají nastoupit „národní státy s vlastní identitou“. Bývalý šéf nacionalistického zpravodajského webu Breitbart.com toho chce dosáhnout prostřednictvím nového think-tanku The Movement, který má být protivahou Open Society maďarského filantropa George Sorose.

The Movement, které má šířit pravicové myšlenky po starém kontinentu, bude sídlit v Bruselu, kam začne v příštích měsících nabírat zaměstnance. Kdy se podaří projekt oficiálně odstartovat, zatím není jasné, hotovo má být ale určitě před volbami do Evropského parlamentu. Právě na ty se bývalý stratég předvolební kampaně Donalda Trumpa chce zaměřit a doufá, že se v nich politikům napojeným na jeho „Hnutí“ podaří obsadit až třetinu z celkových 705 křesel.

Bannonovy plány vzbuzují v Evropě obavy. Například německá Svobodná demokratická strana (FDP) označila záměr založit nadaci na podporu krajně pravicových populistů za „přímý útok na Evropskou unii a její hodnoty“ a před Bannonovou iniciativou varují i čeští europoslanci.

„Je to typ člověka, který je velmi dobře zobrazen ve filmu Vrtěti psem. Pokud ho někdo nyní poslal oslabit Evropu pomocí podpory extremismu, může to znamenat značný problém a samozřejmě takový člověk je s příslušnými zdroji schopen ovlivnit jakékoli volby v kterékoli evropské zemi. Nelze to rozhodně brát na lehkou váhu,“ říká pro INFO.CZ europoslanec za ČSSD Pavel Poc, podle kterého je Bannon „nebezpečný člověk s pestrou historií“.

Poc zároveň připomíná, že Bannon stál v pozadí kampaně strany UKIP požadující odchod Londýna z Evropské unie před referendem o brexitu. A jak vyplývá z rozhovoru pro Daily Beast, právě úspěch brexitérů nebo euroskeptického Hnutí pěti hvězd a protiimigrační Ligy, které se po ovládnutí jarních parlamentních voleb dostaly do čela Itálie, je přitom pro Bannona velkým vzorem a inspirací.

The Movement, ve kterém by měly být sdruženy takové euroskeptické „kapacity“ jako šéfka francouzské Národní fronty a pravicově-nacionalistická politička Marine Le Penová, britský europoslanec Nigel Farage nebo maďarský premiér Viktor Orbán, má cílit i na menší krajně-pravicové strany. Krajně-pravicovým nováčkům, o kterých zatím není moc slyšet, chce poskytovat poradenskou podporu. Z takových plánů není nadšená ani česká europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová.

„Plány a aktivity pana Bannona vnímám velmi negativně. Riziko populismu v Evropě narůstá (nejen) v důsledku migrační vlny a dalších faktorů. Populismus je ale to poslední, co potřebujeme, abychom mohli reálné problémy řešit. K dezinformacím ze strany Ruska se přidá ještě posílená schopnost evropských populistů vytvářet dezinformace vlastní, což bude velmi nebezpečný koktejl,“ říká pro INFO.CZ s tím, že z Evropského parlamentu má s populistickými stranami bohaté zkušenosti, ale „nic konstruktivního od nich nevzešlo – zatím jen dokázaly utrácet peníze Evropského parlamentu určené na asistenty a projekty pro vlastní potřeby a večírky“.

Naopak europoslanec Petr Ježek zvolený za hnutí ANO plánům Bannona nepřikládá větší význam. „Populisté budou dál získávat voliče, pokud standardní politici nebudou schopni řešit jejich problémy – v mnoha zemích nyní spojené především s ‚odvrácenou stranou globalizace‘. Nadace nenadace,“ říká pro INFO.CZ.

Podobně obavy z Bannonovy nadace mírní také náměstek německého ministra zahraničí pro evropské otázky Michael Roth. Ten v rozhovoru pro Die Welt řekl, že by se Evropa „neměla nacionalistických kampaní, kterými by pan Bannon rád dostal Evropu na kolena, bát,“ ale bránit se jim pomocí pravdy a argumentů. 

Jakou bude mít The Movement odezvu, se teprve udiví. Podle odborníka na evropskou politiku z Ústavu mezinárodních vztahů Jana Kováře ale bude úspěch kontroverzního projektu záviset především na tom, jak bude Bannonův počin fungovat. „Pokud se bude snažit pomáhat jednotlivým populistickým stranám v Evropě, může to mít nějakou naději na úspěch – jakákoliv odbornější podpora, ať už je to cílení na voliče nebo marketing, málokteré straně ublíží,“ vysvětluje pro INFO.CZ odborník.

Pokud ale Bannon svou misi pojme jako hon za hledáním univerzálního evropského voliče populistů, pak je jeho projekt odsouzena k neúspěchu – volič populistické strany v Česku totiž požaduje něco jiného než ten v Nizozemsku nebo Itálii.  

„Z mého pohledu tedy bude záležet na tom, jak k tomu Bannon přistoupí – jestli bude na individuální bázi pomáhat jednotlivým stranám v evropských zemích, nebo se bude snažit hledat jednoho evropského voliče napříč celou Evropou. Pokud by to bylo takhle, tak si myslím, že to příliš velkou naději na úspěch nemá,“ tvrdí Kovář a podotýká, že kamenem úrazu populistických stran v Evropě není to, že by nebyly ve volbách do europarlamentu vidět, což dokázaly už výsledky voleb v letech 2009 a 2014, ale jejich následná práce v europarlamentu.

„Jejich problém není to, že by byly nějak marginální, nebo by nebyly schopné se prosadit – zvlášť ve volbách do Evropského parlamentu, kde se mainstreamovým a hlavně vládním stranám daří méně a úspěch sklízejí naopak menší a nové strany. Je to takové jejich kolbiště, kde mohou uspět. Vzhledem k tomu, jak jsou napříč Evropou heterogenní, je ale jejich problém to, že uvnitř Evropského parlamentu těžko spolupracují a často se pak jejich politické frakce rozpadají,“ tvrdí Kovář. Výsadou populistických stran je totiž jejich ryze nacionalistický postoj a těžko pak mohou spolupracovat na nadnárodní úrovni, když jdou jejich plány proti sobě.

„Krásně to teď ukazuje migrační krize a případ Itálie a Maďarska, kdy italští populisté v podobě Hnutí pěti hvězd prosazují úplně jiné řešení – tedy solidaritu na přerozdělování uprchlíků – než třeba Orbán, který přerozdělování striktně odmítá. Na půdě Evropského parlamentu tak mají problém sladit vlastní zájmy, protože jejich řešení většinou leží na národní úrovni než na té evropské. Tohle podle mě jen tak nepřekonají – ani když jim Steve Bannon vytvoří nějakou platformu, prostřednictvím které jim bude pomáhat získat víc a víc hlasů,“ uzavírá odborník ÚMV.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.