Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bavorsko se po volbách stane normální zemí, osud Merkelové určí volby v Hesensku, tvrdí expert

Bavorsko se po volbách stane normální zemí, osud Merkelové určí volby v Hesensku, tvrdí expert

Výsledek voleb v Bavorsku dopadl podle očekávání – matador místní politiky Křesťanskosociální unie (CSU), která v drtivé většině případů stavěla jednobarevné vlády, zaznamenal historický propad. S 37,2 procenty hlasů sice strana volby opět vyhrála, jde ale o nejhorší výsledek za posledních 70 let. Včerejší hlasování tak v Bavorsku zřejmě nastartovalo nový trend, kdy na místo jednobarevných vlád CSU nastoupí vlády koaliční. Výsledek regionálních voleb však bude mít dalekosáhlé dopady také na celoněmeckou politiku a už tak oslabenou kancléřku Angelu Merkelovou.

„Dá se říct, že po těchto volbách se z Bavorska stane konečně normální země, protože jednobarevná struktura vlád CSU byla v Německu skutečná anomalita. Tímto tedy dosavadní zvláštnost Bavorska zřejmě končí,“ komentuje pro INFO.CZ výsledek bavorských voleb odborník na německou politiku z Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Vladimír Handl.

Pro CSU však přechod na koaliční vládu nebude taková rána. S největší pravděpodobností totiž novou vládu v Bavorsku CSU sestaví se stranou Svobodní voliči (Freie Wähler), která vede politiku v mnoha ohledech velmi podobnou jako Křesťanskosociální unie, například pokud jde o migraci. Svobodní voliči obsadili s 11,6 procenty hlasů třetí místo, obě strany tak v bavorském parlamentu získají pohodlnou většinu – z celkových 205 křesel mají dohromady 112 mandátů.

„Strana Freie Wähler je téměř ve všech otázkách až na drobnosti kompatibilní s CSU. Z tohoto hlediska to je tedy pro CSU co možná nejméně bolestivý přechod k ‚normalitě‘ v podobě koaličních vlád, který si umíme představit. Se Zelenými by to bylo pro obě dvě strany mnohem složitější,“ podotýká Handl.

CSU a Svobodní voliči začali o sestavení koalice jednat už včera, jejich společné vládnutí se tedy zatím jeví jako nejpravděpodobnější. Pro největší německou spolkovou zemi se přitom sestavení takovéto koaliční vlády jeví jako dobrá zpráva – v některých ohledech se totiž obě strany mohou doplňovat a tím i Bavorsko posílit.

„Myslím si, že to bude výsledek, který Bavorsko může posunout. Freie Wähler dodají CSU něco, co velké strany jako CDU/CSU nebo SPD ztrácejí, a to je kontakt s občany. Freie Wähler je totiž regionální strana, která vyrostla ze spodu, CSU to tedy pomůže propojit s voliči a obyvateli Bavorska. Uvidíme, jak budou fungovat, ale myslím si, že tato varianta může bavorskou politiku posílit,“ míní odborník.

CSU zaspala dobu

Přestože se na koaliční vládě sice s největší pravděpodobností podílet nebude, za opravdového vítěze bavorských voleb jsou považováni Zelení. Strana, která v posledních volbách v Bavorsku v roce 2013 získala jen 8,6 procent hlasů, se nyní se 17,5 procenty stala druhou nejsilnější stranou místního parlamentu. „Strana Zelených postupně přebírá roli široké lidové strany. Je to strana vzdělaných lidí střední třídy, kteří mají ekologické a sociální hodnotové ukotvení a v uprchlické politice prosazují vstřícnost,“ popisuje Handl.

Úspěch Zelených v Bavorsku se podle odborníka FSV UK dá přikládat mimo jiné změně struktury obyvatel Bavorska v posledních 40 letech, kdy do této spolkové země přišlo z nejrůznějších koutů Německa na pět milionů lidí, a to především za špičkovým průmyslem a sektorem informačních technologií. Tuto změnu ale CSU v čele s předsedou Horstem Seehoferem zaspala.

„Bavorsko se za posledních 40 let modernizovalo, ale CSU nikoliv – zejména pokud jde o kulturu jejího vedení. CSU je totiž tradičně vedena silnými velkými politiky s výraznou mužskou rolí, kteří kladou důraz na agrární katolickou tradici Bavorska, ale Bavorsko samotné je dnes už jiné,“ vysvětluje Handl s tím, že bavorská „moderní“ společnost přechází k Zeleným, zatímco CSU zůstává tradiční a konzervativní. „Zelení získali na 200 tisíc hlasů od CSU, ale i 180 tisíc od SPD, dá se proto říct, že Zelení jsou skutečným vítězem voleb,“ dodává.

Infografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchInfografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchautor: Info.cz

Konec velké koalice?

Právě pro sociální demokraty (SPD) přitom volby skončily propadákem, který je po loňských parlamentních volbách v Německu dalším v řadě. Sociální demokracie získala jen 9,7 procenta hlasů, což je nejhorší výsledek, který v Bavorsku od druhé světové války zaznamenala. Porážku přiznala i předsedkyně SPD Andrea Nahlesová, která – stejně jako řada dalších politiků – prohru připisuje žalostnému fungování celoněmecké „velké koalice“ CDU/CSU a SPD pod vedením kancléřky Angely Merkelové.

„Blahopřeji Zeleným, kteří jsou skutečnými vítězi voleb,“ uvedla po zveřejnění výsledků Nahlesová podle německého serveru Deutsche Welle. „Není pochyb, že jeden z důvodů našeho chabého výsledku v Bavorsku je chabý výkon velké koalice tady v Berlíně,“ dodala předsedkyně SPD. Někteří členové sociální demokracie dokonce volají po tom, aby bylo setrvání SPD ve velké koalici přehodnoceno.

Myslí si to například místopředseda SPD Ralf Stegner, podle kterého by strana měla zvážit, zda v zapojení do vlády s CDU/CSU na celoněmecké úrovni dál pokračovat. „Není důvod držet se velké koalice za každou cenu,“ napsal na twitteru Stegner, podle kterého výsledek bavorských voleb ukázal, že stabilita koalice pod vedením Merkelové klesá.

Sociální demokracie totiž kvůli otřesnému výsledku v loňských parlamentních volbách do vlády jít vůbec nechtěla, po krachu jednání o takzvané jamajské koalici se však nakonec nechali kancléřkou Merkelovou přemluvit. Bavorské volby tak mohou otřást i centrální vládou v Berlíně – Nahlesová se totiž dostává pod stále větší tlak, aby SPD z velké koalice odešla. Že by bavorské volby znamenaly konec vlády Angely Merkelové, si však Handl za současných okolností neumí představit.

„Znamená to určitě oslabení koalice a kancléřky, ale že by strany aktuálně měly alternativu k velké koalici v Berlíně, to si nemyslím. Jedinou variantou by byly nové volby, na které ale není v současnosti nikdo připraven. Takže to je oslabení, ale neumím si představit, že by to mělo vést nějakému novému pokusu zvrátit velkou koalici,“ vysvětluje s tím, že tlak členů SPD na odchod z velké koalice se po bavorských volbách naopak problematizuje.

Jedním z argumentů pro vystoupení z koalice je totiž pro část SPD to, že v opozici bude mít strana čas na to se oživit. Tuto příležitost však v Bavorsku, kde dlouhodobě vládla jednobarevná vláda CSU, sociální demokracie měla, nijak ji ale nevyužila.

„SPD však podle mého bude v rámci velké koalice nyní usilovat o odstoupení Horsta Seehofera z funkce ministra vnitra spolkové vlády, protože on je skutečně jeden z důvodů té porážky. Ale na druhou stranu si myslím, že na to nebude mít SPD sílu a nebude to aktuálně řešit ani CDU. Bude tedy záležet hlavně na vývoji uvnitř CSU samotné. A tam je to otevřené,“ říká Handl.

Seehofer samotný sice debaty o své politické budoucnosti odmítá, někteří politici však v souvislosti s výsledkem voleb dávají postupně najevo, že by se vedení CSU mělo obměnit. Myslí si to například bývalý ministr dopravy za CSU Peter Ramsauer, podle kterého by se novým předsedou CSU měl stát bavorský premiér a největší vnitrostranický rival Seehofera Markus Söder.

Klíčové volby pro Merkelovou

Podobně jako o budoucnosti Seehofera se však v Německu s ještě větší intenzitou hovoří o pozici Angely Merkelové a její strany CDU. Jak píše Deutsche Welle, z krátkodobého hlediska může být výsledek bavorských voleb pro Merkelovou dobrým signálem – voliči totiž propadem CSU vyjádřili nesouhlas s tím, jak Seehofer v posledních měsících kancléřku a její migrační politiku kritizoval. Na druhou stranu však volby značí další pokles preferencí CDU/CSU a podobného propadu jako CSU se nyní může dočkat i CDU v zemských volbách v Hesensku, které se uskuteční 28. října.

Právě hesenské volby budou pro CDU zlomovým okamžikem také podle Handla. „Myslím, že volby v Hesensku budou klíčové. To, že tam CDU ztratí nějaké hlasy, je jasné. Už dnes ztrácí ve srovnání s minulými volbami asi 10 procent. Bude však záležet na tom, jestli ministerský předseda za CDU Volker Bouffier bude ve funkci po volbách pokračovat a jestli bude po volbách pokračovat vláda CDU,“ míní odborník.

Zatímco CDU ztrácí, roste totiž podpora Zelených, kteří jsou v Hesensku s CDU v koalici. Jestli za této konstelace oslabené strany Angely Merkelové a posílené strany Zelených bude Hesensko dál řídit dosavadní koalice, výsledek bude pro CDU snesitelný, míní Handl. V opačném případě se však postavení kancléřky může otřást v základech.  „Jestli CDU půjde v Hesensku do opozice, byla by to opravdu velká rána, která by jistě otevřela otázku následnictví předsednictví strany CDU s nepředvídatelnými výsledky,“ říká odborník.

Že se postavení Merkelové silně otřásá, přitom podle něj dokládá i sobotní rozhovor Wolfganga Schäubleho pro německý veřejnoprávní rozhlas SWR.  „Wolfgang Schauble, který je skutečný doyen CDU, poprvé hovořil o tom, že postavení Angely Merkleové je oslabené. Sice se za ní postavil, ale to, že o tom veřejně hovoří i on, ukazuje, že situace je v tomto okamžiku zlomová a bude skutečně záležet na tom, jak dopadnou volby v Hesensku,“ dodává expert na německou politiku.

INFOGRAFIKA: Muslimové v EvropěINFOGRAFIKA: Muslimové v Evropěautor: INFO.CZ

AfD má v Bavorsku méně prostoru

Vedle Zelených a Svobodných voličů však úspěch ve volbách zaznamenala také pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která svou protiimigrační rétorikou dokázala nalákat část voličů CSU. Protestní AfD, která ještě v minulých bavorských volbách vůbec nekandidovala, přitom získala 10,2 procenta hlasů a skončila čtvrtá.

„Pro AfD jsou volby určitě velký úspěch – dostat se z nuly na dvoumístné číslo, to je úžasný výsledek. Fakt, že nedostali hlasů víc, oni sami podle mě správně vysvětlují tím, že CSU je poměrně výrazně konzervativní pravicová strana stejně jako AfD. Zadruhé tam je strana Freie Wähler, která jim také odebírá jejich potenciál. Svobodní voliči jsou také opatrní s imigrační politikou, takže AfD zde měla zprava mnohem větší konkurenci než kdekoliv jinde v Německu,“ uzavírá Handl.

 

 

Kdo je Andrej Babiš mladší? Bývalý pilot, který se přes únos na Krym dostal až do Švýcarska

Kolem osoby Andreje Babiše juniora a jeho údajného únosu na Krym se zatím objevuje více otázek než odpovědí. Informací o synovi českého premiéra a šéfa hnutí ANO ve veřejném prostoru příliš není. Projděte si alespoň základní údaje o jeho životě.

Podle reportáže novinářů ze Seznam Zpráv, kteří s Babišem mladším osobně mluvili, žije dnes politikův syn ve Švýcarsku a drží místní občanství. Před několika měsíci se ocitl podle svých slov nedobrovolně na Krymu, kam ho měl odvést spolupracovník premiéra Babiše Petr Protopopov. Podle Babiše mladšího chtěl premiér, aby jeho syn po zahájení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo zmizel.

Link

Dita Protopopová a její posudek

Šéf hnutí ANO tvrdí, že je jeho syn „psychicky nemocný, bere léky, musí být pod dohledem a žije s matkou ve Švýcarsku“. Na záběrech Seznam Zpráv je opravdu vidět i někdejší Babišova manželka.

Situace ohledně psychického stavu Babiše mladšího ale není úplně jasná. „Posudek“ před časem sepsala lékařka Dita Prototopopová, která za hnutí ANO kandidovala v Praze 8.

5350772:article:true:true:true

Bývalý pilot, který náhle psychicky onemocněl

Podle iRozhlas.cz policisté hodnotí „výmluvu“ Babiše mladšího na zdravotní stav jako účelovou a obstrukční. Odkazují se přitom na to, že ještě nedávno vykonával profesi pilota civilního dopravního letadla Boeing 737. Podle iRozhlas.cz si policisté tento fakt ověřili u Úřadu civilního letectví.

Babiš mladší létal pro společnost Travel Service, z níž měl být podle zpráv médií – například týdeníku Aha! - vyhozen.

Z médií lze ještě vyčíst, že si Babiš junior před několika lety pořídil dům na kraji Prahy za necelých třináct milionů korun. Konkrétně šlo o vilu v pražských Ďáblicích.Link

Nemocná má být údajně i sestra Adriana Bobeková

Prvorozený syn šéfa hnutí ANO se narodil v roce 1983 politikově první manželce Beatě, rozené Adamovičové. Pár má společně ještě dceru Adrianu. Se svou současnou manželkou Monikou má premiér další dvě děti: dceru Vivien a syna Frederika.

Babiš junior i jeho starší sestra figurují ve vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Andrej Babiš v pondělí zopakoval, že psychickými problémy trpí i jeho dcera Adriana Bobeková, konkrétně má jít v jejím případě o bipolární poruchu.

Andrej Babiš mladší: Můj otec chtěl, abych zmizel. Kvůli Čapímu hnízdu mě drželi na Krymu>>>

ONLINE Syn i dcera jsou nemocní, brání se Babiš. Kvůli Čapímu hnízdu chtějí jeho demisi. Sledujte zde>>>

37867