Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bod pro Mayovou a čekání na Trumpa: To nejdůležitější z prvního dne summitu EU v Bruselu

Bod pro Mayovou a čekání na Trumpa: To nejdůležitější z prvního dne summitu EU v Bruselu

V Bruselu v pozdních hodinách skončilo vrcholné setkání unijních prezidentů a premiérů, kterého se za Česko účastnil premiér v demisi Andrej Babiš. Co se probíralo a k čemu evropští lídři dospěli? Připravili jsme pro vás přehled toho nejvýznamnějšího.

Útok v Salisbury a vyhoštění ruských diplomatů

Česko se pravděpodobně přidá k zemím EU, které po útoku nervovou látku v jihoanglickém Salisbury vyhostí několik ruských diplomatů. Novinářům to po skončení večerního jednání řekl premiér Andrej Babiš. „Debata byla dlouhá a byly tu různé názory. Jejím cílem bylo najít společný postup, ale to se úplně nepodařilo,“ řekl a dodal, že musí ještě krok projednat s ministrem zahraničních věcí Martinem Stropnickým a dalšími členy vlády. Babiš upřesnil, že se bude jednat spíše o jednotlivce než o desítky vyhoštěných diplomatů.

Důležité také jé, že lídři EU na večeři podpořili názor britské vlády, že za útok nervovou látkou na někdejšího agenta Sergeje Skripala a jeho dceru s největší pravděpodobností stojí Moskva. „Jiné věrohodné vysvětlení není,“ tweetoval přímo z jednacího sálu šéf evropských summitů Donald Tusk. Londýn v minulých dnech vyhostil již 23 ruských diplomatů a proslýchá se, že o podobném postupu uvažuji i další země EU. Nejčastěji se v této souvislosti hovoří o pobaltských státech.

„Země EU mohou mít odlišné názory na postup kvůli útokům v Salisbury, ale chtějí udržovat se Spojeným královstvím úzké bezpečnostní vazby,“ komentovala závěry jednání evropské sedmadvacítky (ještě před večeří odjel nový slovenský premiér Peter Pellegrini a nechal se zastupovat českým protějškem Babišem) britská novinářka z BBC Katya Adler. Z tohoto pohledu se výsledek summitu dá číst jako úspěch britské premiérky Theresy Mayové.

EU se dále shodla na tom, že povolá z Moskvy svého velvyslance.

Debata o amerických clech na ocel a hliník se odkládá

Prakticky celý večer se čekalo, až americký prezident Donald Trump oznámí, zda se na EU budou vztahovat zaváděná cla na ocel a hliník. I přesto, že se mělo obecně za to, že Trump výjimku Evropě udělí, nestalo se tak a jeden z nejdůležitějších bodů prvního dne summitu se neustále odsouval na později, až z agendy zcela „vypadl“. Podle německé kancléřky Angely Merkelové chce mít EU jistotu, a proto se nadále vyčkává. To novinářům potvrdil i český premiér Andrej Babiš.

Jednání pokračují dnes a oproti původním plánům na něm bude přítomná i britská premiérka Theresa Mayová. Ta měla po skončení prvního dne odjet a páteční schůzky, který bude řešit brexit (tedy odchod Spojeného království z EU) a eurozónu, se neúčastnit.

Čekání na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa skončilo nad ránem. Bílý dům těsně před místní půlnocí (05:00 SELČ) oznámil, že udělil dočasnou výjimku z cel na dovoz oceli a hliníku všem členským státům EU a šesti dalším zemím. Výjimka platí do 1. května. Do té doby chtějí USA se všemi partnery vyjednat dlouhodobé dohody.

Theresa Mayová tento krok při příchodu na dnešní jednání prezidentů a šéfů vlád osmadvaceti členských zemí EU ocenila. Za dobré zprávy to v Paříži označil i mluvčí francouzské vlády.

Jednání pokračují: na programu je brexit a eurozóna

Páteční jednání lídrů EU budou probíhat v několika složeních – s nadsázkou by se dalo říct, že se budou zmenšovat, protože z nich budou postupně odcházet některé státy.

O britském odchodu z EU se bude diskutovat ve 27 a o budoucnosti eurozóny jen v 19 členech. Vzhledem k tomu, že Česko neplatí společnou měnou eurem, ze sálu v tomto případě odejde i český premiér Babiš. Ten si na zvolený formát před summitem stěžoval – podle informací redakce se české reprezentaci nelíbí, že probíraná témata (například strukturální reformy eurozóny nebo víceletý rozpočet celé EU) jdou za rámec eurozóny, a proto by se schůzky měly účastnit i země, které stojí mimo ni. Složení jednání ale odsouhlasili lídři celé osmadvacítky už na summitu loni v prosinci a jejich rozhodnutí se nedá změnit.

Jak už bylo řečeno, na úvod celého dne proběhne jednání o amerických clech na ocel a hliník, které se zúčastní i britská premiérka Theresa Mayová.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1