Články odjinud

Boj o nejvyšší soud: Polsko s napětím čeká na další tah. Padne i poslední bašta odporu?

Boj o nejvyšší soud: Polsko s napětím čeká na další tah. Padne i poslední bašta odporu?

Polsko dnes s napětím očekává, jaký bude další vývoj sporu o nejvyšší soud, který se jeví poslední baštou odporu proti snaze vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) podřídit si justici. Na podporu soudu v úterý večer demonstrovaly tisíce Poláků.

Prezident Andrzej Duda totiž v úterý potvrdil, že dosavadní předsedkyně nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová na základě sporného zákona od středy odchází do důchodu. Sama soudkyně ale vzápětí prohlásila, že její postavení se nijak nezměnilo a hodlá ve středu přijít do práce, protože se řídí ústavou, a ta ji stanovila šestileté funkční období do roku 2020 v čele nejvyššího soudu.

Gersdorfová nicméně ještě před schůzkou s prezidentem vydala pokyn, že „během její nepřítomnosti“ ji bude zastupovat nejdéle působící soudce Józef Iwulski, o čemž také informovala prezidenta. A šéf státu na Iwulského přistoupil. Soudkyně také dala najevo, že po symbolickém příchodu do práce zřejmě nastoupí „dovolenou“.

Tento „úskok paní předsedkyně“ podle listu Gazeta Wyborcza má nejvyšší soud uchránit - přinejmenším prozatím – před hrozbou „dvojvládí“. To by hrozilo, kdyby prezident jmenoval předsedu nejvyššího soudu, kterého by ostatní soudci, podporující Gersdorfovou, nejspíše neakceptovali.

„Předsedkyně neabdikovala. Nadále plní svou funkci do roku 2020. Určila však osobu, která ji zastupuje po dobu nepřítomnosti. Gersdorfová připravila nejvyšší soud na mimořádnou situaci – kdyby ji někdo nepustil do soudu, anebo kdyby z jiných důvodů nemohla vykonávat funkci. Situace je napjatá,“ řekl listu profesor Marcin Matczak.

Polská konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) od nástupu k moci v roce 2015 zdůrazňuje, že změny v justici jsou nezbytné, aby soudy byly efektivnější a spravedlivější. Argumentuje také tím, že v křeslech soudců ve značné míře zůstávají lidé poznamenaní mentalitou komunistické éry.

Oponenti ale argumentují, že vládní strana mění ústavu za pomoci obyčejných zákonů. Příkladem může být zákon o nejvyšším soudu, kterým – bez ohledu na ústavní zásadu neodvolatelnosti soudců – snížila věk pro jejich penzionování ze 70 na 65 let, což se týká 27 ze 73 soudců.

Spor má i evropský rozměr. Kvůli zákonu o nejvyšším soudu zahájila Evropská komise v pondělí řízení proti Polsku, které může skončit žalobou u soudu Evropské unie v Lucemburku.

 

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud