Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Boj o nejvyšší soud: Polsko s napětím čeká na další tah. Padne i poslední bašta odporu?

Boj o nejvyšší soud: Polsko s napětím čeká na další tah. Padne i poslední bašta odporu?

Polsko dnes s napětím očekává, jaký bude další vývoj sporu o nejvyšší soud, který se jeví poslední baštou odporu proti snaze vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) podřídit si justici. Na podporu soudu v úterý večer demonstrovaly tisíce Poláků.

Prezident Andrzej Duda totiž v úterý potvrdil, že dosavadní předsedkyně nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová na základě sporného zákona od středy odchází do důchodu. Sama soudkyně ale vzápětí prohlásila, že její postavení se nijak nezměnilo a hodlá ve středu přijít do práce, protože se řídí ústavou, a ta ji stanovila šestileté funkční období do roku 2020 v čele nejvyššího soudu.

Gersdorfová nicméně ještě před schůzkou s prezidentem vydala pokyn, že „během její nepřítomnosti“ ji bude zastupovat nejdéle působící soudce Józef Iwulski, o čemž také informovala prezidenta. A šéf státu na Iwulského přistoupil. Soudkyně také dala najevo, že po symbolickém příchodu do práce zřejmě nastoupí „dovolenou“.

Tento „úskok paní předsedkyně“ podle listu Gazeta Wyborcza má nejvyšší soud uchránit - přinejmenším prozatím – před hrozbou „dvojvládí“. To by hrozilo, kdyby prezident jmenoval předsedu nejvyššího soudu, kterého by ostatní soudci, podporující Gersdorfovou, nejspíše neakceptovali.

„Předsedkyně neabdikovala. Nadále plní svou funkci do roku 2020. Určila však osobu, která ji zastupuje po dobu nepřítomnosti. Gersdorfová připravila nejvyšší soud na mimořádnou situaci – kdyby ji někdo nepustil do soudu, anebo kdyby z jiných důvodů nemohla vykonávat funkci. Situace je napjatá,“ řekl listu profesor Marcin Matczak.

Polská konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) od nástupu k moci v roce 2015 zdůrazňuje, že změny v justici jsou nezbytné, aby soudy byly efektivnější a spravedlivější. Argumentuje také tím, že v křeslech soudců ve značné míře zůstávají lidé poznamenaní mentalitou komunistické éry.

Oponenti ale argumentují, že vládní strana mění ústavu za pomoci obyčejných zákonů. Příkladem může být zákon o nejvyšším soudu, kterým – bez ohledu na ústavní zásadu neodvolatelnosti soudců – snížila věk pro jejich penzionování ze 70 na 65 let, což se týká 27 ze 73 soudců.

Spor má i evropský rozměr. Kvůli zákonu o nejvyšším soudu zahájila Evropská komise v pondělí řízení proti Polsku, které může skončit žalobou u soudu Evropské unie v Lucemburku.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1