Boj o novou EU. Progresivní Macron a populista Salvini mobilizují před volbami do europarlamentu | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Boj o novou EU. Progresivní Macron a populista Salvini mobilizují před volbami do europarlamentu

Kompletně přepsat evropskou politickou mapu. To si od květnových voleb do Evropského parlamentu slibují strany En Marche Emmanuela Macrona a Liga Mattea Salviniho. Zatímco francouzský prezident touží po větší integraci kontinentu, italský vicepremiér a ministr vnitra si zase přeje posílení národních hranic a rekonstrukci suverénních národních států. Půjde o střet dvou silných proudů a vítězství jednoho z nich nejspíš do velké míry předznamená směr, kterým se Evropa vydá na roky dopředu.

Otevřít okna Evropského parlamentu a pořádně vyvětrat. Odstranit staré pořádky a nadvládu frakcí evropských lidovců a socialistů. To je ultimátní cíl obou mladých politiků, jejichž agenda však nemůže být vzdálenější. Zatímco Macron usiluje o hlubší integraci Evropy, populista Salvini touží po oslabené Unii.

Macron i Salvini už shánějí posily. Hnutí En Marche v posledních měsících usiluje o koalici pro obří panevropskou kampaň spolu se spřízněnými stranami v dalších státech EU. „Chceme vytvořit progresivní občanské politické hnutí v celé Evropě, které by bránilo ideje větší a lepší Evropy před populisty a nacionalisty,“ shrnul cíle pro magazín Politico Albert Rivera ze španělské strany Ciudadanos, která by se s Macronem mohla ve společném úsilí spojit.

Na druhé straně barikády stojí Salvini a jeho snaha spojit evropské nacionalisty a populisty. Zatímco dnes mají euroskeptické strany v Evropském parlamentu asi 150 křesel ze 751 a proevropskými poslanci jsou povětšinou ignorováni, v příštím parlamentu by mohli mít populisté výrazně silnější pozici. 

„Květnové volby do Evropského parlamentu budou volbou mezi Evropou elit, bank, finančnictví, imigrace a nejistého zaměstnání a Evropou národů a práce. Plánem je vytvořit mezinárodní alianci populistických stran a jsem přesvědčen, že získáme většinu,“ uvedl na počátku července Salvini. Jeho politická strana Liga (dříve Liga severu) navázala před evropskými volbami spolupráci s Alternativou pro Německo (AfD) či s francouzskou stranou Národní sdružení (dříve Národní fronta) Marine Le Penové, dodává Politico

Spojení nacionalistických stran však může být obtížnější, než se na první pohled může zdát. Například Národní shromáždění a AfD jsou sice strany ostře zaměřené proti imigrantům, nicméně jejich ekonomický program je odlišný. Překonat rozdíly bude pro Salviniho kritické.

Italský vicepremiér ale bude mít i jednoho nečekaného spojence. Jak zpravodajský server INFO.CZ informoval, na Starý kontinent přichází se svou politickou agendou také bývalý stratég prezidenta Donalda Trumpa Steve Bannon. Ten v Bruselu zakládá hnutí The Movement, které má být think-tankem, jež podpoří spolupráci evropských populistických stran a bude jejich společnému projektu oporou.

Bannon věří, že věk politiků, jako je Angela Merkelová, je u konce. Nyní prý budou vládnout politici právě jako Matteo Salvini. „Pravicový národní populismus je trend, který nastupuje. To on bude vládnout. A přinese vám opravdové národní státy. Jejich identitu. A skutečné národní hranice,“ tvrdí Bannon v rozhovoru pro server Daily Beast.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.