Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Boj o směrnici, která chrání novináře, pokračuje. Europoslanci odmítli předchozí výsledek hlasování

Boj o směrnici, která chrání novináře, pokračuje. Europoslanci odmítli předchozí výsledek hlasování

Jeden z nejvypjatějších soubojů na půdě Evropského parlamentu za posledních několik let bude pokračovat. Europoslanci dnes těsnou většinou odmítli výsledek hlasování o směrnici, která posiluje autorskou ochranu novinářů, hudebníků či filmařů, v jednom z parlamentních výborů. V tomto případě stojí zástupci evropské kultury a novináři proti technologické lobby (reprezentované především americkými společnostmi Google a Facebook), která několik měsíců vede masivní kampaň proti směrnici, která zahrnuje nejen fake news, ale i výhrůžky smrtí.

Dnešní hlasování znamená, že europoslanci o směrnici budou rozhodovat znovu v září. Lze očekávat, že masivní kampaň technologické lobby bude gradovat. Ve směrnici jí vadí zejména článek 11 a článek 13. Článek 11 pouze zajišťuje, že komerční internetové platformy (v tomto případě skutečně jen velké firmy jako Google či v Česku Seznam), budou muset získat od novinářů povolení, aby mohly odkazovat na jejich dílo. Nekomerčních subjektů či uživatelů se toto opatření nijak nedotkne, přestože velké firmy tvrdí opak. Jejich snahou je ovšem ochrana vlastních obrovských zisků, z nichž většina v Evropě ani neodvádí daně.

Německý europoslanec Axel Voss, který směrnici předkládá, upozorňuje, že současná situace není udržitelná. Google, Facebook a další technologické firmy bohatnou na kradeném obsahu, jehož výrobu ovšem platí vydavatelé, hudebníci či filmaři. Tuto nerovnováhu by do značné míry mohl vyřešit článek 13, který přenáší zodpovědnost za kradený obsah z uživatelů na internetové platformy. Ty tak budou muset zjišťovat, zda nahraný obsah porušuje či neporušuje autorská práva. Uživatelů se tato úprava opět nijak nedotkne. Z působnosti směrnice jsou navíc vyloučeny všechny neziskové, vědecké či vzdělávací projekty.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1