Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Boj s marihuanou je ztracen, řekl Hague. Konopné drogy by měly být legální

Boj s marihuanou je ztracen, řekl Hague. Konopné drogy by měly být legální

Británie by měla zvážit legalizaci konopných drog, neboť boj s ilegální marihuanou či hašišem zaplavujícími ulice britských měst je nenávratně ztracen. Uvedl to někdejší vůdce britských konzervativců a exministr zahraničí William Hague, podle něhož by legalizace měkkých drog měla pro Británii ekonomický i sociální přínos. Mluvčí premiérky Theresy Mayové dnes vzkázal, že úplná legalizace marihuany není v plánu.

Mezi britskými politiky rozpoutal debatu o změně přístupu k marihuaně mediálně sledovaný případ dvanáctiletého chlapce, který skončil v nemocnici, neboť mu úřady zabavily lék na konopné bázi. Někteří politici vládních konzervativců navrhli zmírnit zákazy držení látek získaných z konopí v reakci na potíže Billyho Caldwella, jemuž matka přivezla z Kanady lék obsahující drogu. Policie jej však na letišti zabavila a chlapec trpící těžkou epilepsií poté musel do nemocnice. Až pak úřady v jeho případě povolily výjimku.

Vláda Mayové v pondělí oznámila, že se bude zabývat možným uvolněním pravidel pro využívání marihuany k léčebným účelům. Kabinet slíbil vytvoření expertní komise, která připraví návrh možných změn.

Současný člen Sněmovny lordů Hague zašel v názoru na změnu britských protidrogových zákonů dále než většina kolegů. V listu The Daily Telegraph napsal, že „jakýkoli boj“ s marihuanou v ulicích byl „nezvratně ztracen“, a proto by vládnoucí strana měla zvážit její legalizaci.

„Je na čase uznat fakta a sáhnout k rázné změně, která bude mít ekonomický i sociální přínos a konzervativcům umožní ukázat, že jsou otevřeni rozumným novým postojům,“ napsal Hague, který podle televize BBC ještě jako lídr konzervativců v letech 1997 až 2001 jakékoli zmírnění přístupu vůči měkkým drogám tvrdě odmítal.

Británie patří v přístupu k měkkým drogám ke konzervativnějším zemím a nepovoluje jejich držení ani pro léčebné účely. Marihuana patří podle britských zákonů do skupiny lehčích návykových látek, za jejichž držení hrozí trest až pěti let vězení.

Hague tvrdí, že konopné drogy jsou bez ohledu na postihy v Británii tak snadno dostupné a natolik rozšířené, že nemá smysl pokračovat v jejich kriminalizaci, z níž těží pouze zločinecké skupiny vydělávající na vysokých cenách nelegálních produktů. Jejich povolení by podle něho přineslo státu příjmy z daní. Konzervativci by proto měli změnit svůj pohled na věc a přestat vnímat zastánce legalizace měkkých drog jako lidi se „sklonem k divným, nezodpovědným a bláznivě liberálním postojům“, uvedl Hague.

Vláda však v této věci dala v reakci na jeho slova najevo zcela opačný postoj. „Škodlivé účinky marihuany jsou dobře známé a neexistují žádné plány na její legalizaci,“ řekl dnes novinářům mluvčí Mayové.

Ministr vnitra Sajid Javid polemizoval s Hagueovým tvrzením o prohrané válce s pouliční marihuanou, jejíž držení a distribuce podle něho zůstane trestná. Konopné drogy podle něho „poškozují duševní a fyzické zdraví“ a je třeba jasně odlišit možné povolení užití pro léčebné účely od úplné dekriminalizace.

Marihuanu jako léčivo legalizovala již řada evropských zemí včetně Česka, Německa, Itálie či Nizozemska. Jako dosud poslední se k této skupině připojilo Portugalsko, kde legalizaci léčebných drog schválil parlament minulý týden. Pro volné požívání je držení malého množství této drogy v Evropě legální pouze v Nizozemsku, v některých zemích je úřady tolerují, avšak je ilegální.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Zoufalec týdne: Piráti. Komentář Petra Holce

Ani topení počítačem nebo neschopnost pozvat elektronicky někoho na poslanecký výslech vám o Pirátech neřekne tolik jako projev jejich šéfa Ivana Bartoše na nedělním pirátském happeningu k internetu, jak jinak. Evropský parlament bude 12. září hlasovat o směrnici k autorskému právu, která má mimo jiné omezit internetové pirátství velkých firem jako Google na účet tradičních médií. A Pirátům se to nelíbí.

Jako správní piráti chtějí pirátství se vším všudy, něco jako v Somálsku. „Připravovaná legislativa a zejména její články 11 a 13 představují skutečnou hrozbu. A já bych skutečně nerad sledoval to, jak příběh George Orwella začíná nabírat reálné obrysy, kdy se historie a realita nebude přepisovat, ale z internetu mohou pod různými záminkami mizet informace, které prostě už nikdy běžný člověk nedohledá a o jejichž existenci nebude ani vědět,” řekl Bartoš na akci.

Fakt? Piráti, samozvaní guruové „digitálu“, se hlásí o státní funkce ohledně e-governmentu, zatímco sami shání odborníky na e-government. Prostě Piráti, i když teď kluci oblékli saka. Nejen Bartoš jako by spal v idylických 90. letech, kdy nás web měl osvobodit od všeho zlého. Pamatujete? Informace zdarma potečou jak voda a svět bude najednou lepší, svobodnější a demokratičtější.

Link

Ještě tehdy neexistoval Facebook, Twitter ani Instagram a málokdo tušil, že z nás právě internet vytáhne to nejhorší. Dejte někomu prostor pustit svou fantazii a uděláte Donalda Trumpa prezidentem. Většina z nás předtím pořád žila v reálném světě a virtuální realita patřila do sci-fi. Internet to ale i s pomocí sociálních sítí, z nichž se mezitím stala spíš antisociální černá díra plná falše a narcisismu, dokázal rychle otočit: ze sci-fi dělá stále sofistikovaněji realitu ohrožující nejen naši příčetnost, ale i demokracii.

Osvobozuje nás od svobody a sám se mění v Orwella. Přiznal si to dokonce už i Facebook, cynický pionýr toho všeho, a začal proto sám sebe radši cenzurovat. Což vám mimochodem o závažnosti problému řekne vše, co jste (ne)chtěli vědět. Evropská směrnice samozřejmě internet neomezuje ani necenzuruje, ostatně i v Bruselu se v pracovní době rádi věnují vlastnímu Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Například Bartošem zmiňovaný článek 11 má tradiční media chránit před pirátstvím firem typu Google, které na webu zobrazují linky na mediální články a umožňují náhled obsahu. Je to obchodní model á la Somálsko: zadarmo si „vypůjčíme“ váš obsah, za který jste zaplatili, a za to shrábneme většinu peněz z reklamy. A vy si přežívejte, jak chcete.

Link

Evropská směrnice chce proto tradiční vydavatele chránit před tímto pirátstvím aspoň tím, že jim umožní účtovat za odkazy nebo náhledy jejich vlastního obsahu poplatek. Vlastně to není nic moc revolučního – nebo aspoň v nepirátské části světa: směrnice v podstatě jen říká, že za zboží někoho jiného máte zaplatit. Všechno všech totiž nakonec nebylo ani v komunismu, což si ovšem většina kluků z Pirátů nepamatuje.

Korunu všemu ale nasadil pirátský kandidát na pražského primátora Zdeněk Hřib. Ten se zasnil a řekl, že nás právě neregulovaný internet „chrání před autoritativními tendencemi ve společnosti”. A sakra! To nikdy neslyšel o Putinových trollech? Nebo o guruovi falešného strachu jménem Tomio Okamura, který se i díky vlastním webovým fake news teď s Piráty pere o titul třetí nejsilnější politické strany?

Ale dost zoufalství. Piráti a zvlášť jejich šéf Bartoš umí rozdat i naději a optimismus. Třeba když se ho server Novinky.cz zeptal, jestli už jsou Piráti zralí na to vést Prahu, kde si čtyři roky trénují politické pirátství. „Taková otázka mi připadá dost vtipná. Když si vzpomenu, s jakými zkušenostmi do vedení města nastoupila Adriana Krnáčová… I tady v poslaneckém klubu, i v rámci strany máme lidi vzdělané a bystré a méně vzdělané a méně bystré. To je normální. Myslím, že jsme kompetentní. Rozumíme financování města,“ odpověděl Bartoš. A jejda!

-1