Brexit na vlastní kůži. Demonstranti v Londýně mají EU dost, další se bojí, co přijde po ní | info.cz

Články odjinud

Brexit na vlastní kůži. Demonstranti v Londýně mají EU dost, další se bojí, co přijde po ní

REPORTÁŽ Z LONDÝNA | Dolní sněmovna ani napodruhé neschválila návrh dohody o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Nejpravděpodobnějším scénářem je teď odklad brexitu. Úterní vývoj přidal na nejistotě a posílil polarizaci nálad mezi politiky i běžnými Brity. S některými z nich jsem mluvil přímo v centru dění – před parlamentem ve Westminsteru.

Jako by předzvěstí vládní porážky v parlamentu bylo i samotné počasí. V centru Londýna se včera teplota pohybovala něco málo nad 5 °C. Do toho se spustil několikahodinový liják. Pro vládu ale dobrá zpráva. K Westminsterskému paláci, ve kterém večer poslanci rozhodovali, dorazilo méně demonstrantů, než když se dohodou o vystoupení z EU poslanci zabývali posledně.

Přesto ani nepřízeň počasí neodradila na pět stovek nejzapálenějších aktivistů z obou stran názorového spektra. K parlamentu mezi nimi zamířila i Lisett ze sedmdesátitisícového Maidenhead v jihovýchodní Anglii.

Lisett a Jeff – přijde ekonomická katastrofa nebo prosperita?

Demonstrovat před parlament chodí v průměru dvakrát týdně od loňského léta. Její kamarád Steve pak před Westminsterský palác chodí s vlajkou Evropské unie rovnou každý zasedací den parlamentu.

„Nejlepší by bylo zůstat v EU. Slibovali nám, jak bude snadné dojednat nové obchodní smlouvy, ale nic z toho se nestalo,“ říká Lisett a dodává, že se obává ekonomických dopadů brexitu. Ona i její dcera navíc prodělaly rakovinu a potřebují léky. Není proto divu, že bere velmi vážně všudypřítomná varování, že s vystoupením z EU se může zhoršit zásobování ostrovní monarchie mimo jiné právě léčivy.

O pár set metrů vedle ale narážím na Jeffa, který se na věc dívá úplně obráceně. Dorazil taky z jihovýchodní Anglie, z města Milton Keynes, které má téměř 230 tisíc obyvatel. K parlamentu přišel demonstrovat, protože je podle něj potřeba zajistit, aby politici respektovali vůli voličů, kteří se v referendu vyslovili pro vystoupení. Už to teď podle něj není o brexitu, ale o samotné demokracii.

Negativních ekonomických dopadů se Jeff neobává. „EU je to politický projekt a my toho máme dost. Chceme stát na vlastních nohách. Prosperita je ve zbytku světa. Není v Evropě,“ vysvětluje mi.

Joseph a David – odlišné identity

Zastánci brexitu jsou často vykreslovaní jako buranští nacionalisti z anglického venkova. Hned na první pohled proto zaujme Joseph z jihozápadního Londýna. K parlamentu přišel v obleku složeném z motivů britské vlajky.

V referendu hlasoval pro vystoupení z EU. „Chci, aby Británie byla samostatná. Aby se mohla starat sama o sebe. Dělat si svoje vlastní zákony. Prostě aby byla paní svého vlastního osudu,“ vysvětluje rodák z Ghany. Od brexitu si přitom slibuje i větší orientaci země na Commonwealth a navázání na tradice Britského impéria.

Podobně, ale v opačném gardu, to vidí i David až z dalekého hrabství Cheshire v severozápadní Anglii. Cítí se totiž být na prvním místě Evropanem. „Každý Evropan je pro mě jako bratr nebo sestra. Neuznávám nacionalistický a rasistický antiimigrační sentiment. Je to fašismus. A ten mě odpuzuje. Jsem tady jako demokrat a stojím na straně evropské demokracie,“ shrnuje své pocity David.

Evropa podle něj musí být silným blokem, podobně jako Amerika nebo Čína. Z brexitu už začíná být znechucený, protože podle něj odvádí pozornost od skutečných problémů, jako je chudoba nebo změna klimatu. Na baretu s evropskými hvězdičkami má i placku s Che Guevarou. Marxista ale prý není. Komunistického revolucionáře si podobně jako mnoho dalších protestujících vybral jako symbol odporu proti establishmentu.

Ve víru emocí

Z rozmluv s lidmi i z nejrůznějších průzkumů to vypadá, že brexit je čím dál více o emocích. A není se co divit. Referendum o vystoupení se konalo v červnu 2016. Předcházela mu navíc několikaměsíční kampaň. Británie tak žije už zhruba tři roky v martyriu debat o svém vztahu s Evropskou unií. Atmosféra houstne spolu s tím, jak teď do původního data brexitu zbývají poslední dny.

Pro premiérku Mayovou tak je stále těžší, nyní spíš už nemožné, uspět v parlamentu s jakýmkoli návrhem. Prakticky žádná z variant nemá dostatečnou podporu a prostě není průchozí v parlamentu, nebo není přijatelná pro Brusel, který trvá na tom, že už není o čem jednat. Dění v britském parlamentu navenek vytváří dojem, že Britové sami nevědí, co chtějí.

Zároveň s tím se z debaty vytrácí racionální základ. Vše je více a více o emocích. O strachu z nedostatku léků. O naštvání nad přístupem EU. O obavě, že z obchodů po brexitu zmizí jídlo. O podezření, že se politici ve Westminsteru snaží sabotovat suverénní rozhodnutí lidí v referendu.

Podle bleskového průzkumu serveru Politico by si dnes přálo radikální vystoupení bez dohody 35 % dotázaných. V šetřeních z let 2018 a 2017 se přitom pro tuto variantu vyslovovala pouze přibližně čtvrtina respondentů. Je ale nanejvýš pravděpodobné, že ani na tuto možnost považovanou obecně za hazard a krok do totální nejistoty, nedojde. Rozpolcená Británie tak míří do pasti a brexit k odkladu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud