Brexit se odkládá na Halloween. Půlrok dává čas na změnu strategie, ale i výměnu premiérky | info.cz

Články odjinud

Brexit se odkládá na Halloween. Půlrok dává čas na změnu strategie, ale i výměnu premiérky

ANALÝZA | Hrozba tvrdého brexitu je na dalších šest měsíců zažehnána, nejistota spojená s vyjednáváním o odchodu Velké Británie z Evropské unie se však opět protahuje. Po několikahodinových rozhovorech se unijní lídři včera dohodli na dalším odkladu brexitu, tentokrát do 31. října. Britská premiérka Theresa Mayová sice doufá, že na Halloween už bude Británie dávno pryč a ostrovní království se nebude muset účastnit květnových voleb do Evropského parlamentu, zdá se ale, že to je jen další planá naděje. Otázkou navíc zůstává, zda a jak dlouho Mayová dokáže situaci ustát.

Britská premiérka a zástupci Evropské unie přijeli na summit do Bruselu s odlišnými představami – zatímco Mayová požadovala odklad brexitu do 30. června, šéf Evropské rady Donald Tusk se snažil zbytek Evropy přesvědčit až k ročnímu odložení britského odchodu s tím, že v případě schválení brexitové dohody britským parlamentem bude moci Londýn odejít dřív. Ani jednomu z nich se však vlastní představu prosadit nepodařilo.

Kolem druhé hodiny ranní evropští prezidenti a premiéři oznámili flexibilní odklad brexitu na 31. říjen s dodatkem, že Británie do té doby může odejít s předstihem – jen, co se premiérce podaří protlačit dohodu přes poslance. Jak po skončení summitu Tusk trefně poznamenal, najít kompromis mezi evropskými lídry je snazší, než tomu je v britském parlamentu, ani v Bruselu však hledání společné cesty nebylo jednoduché. Šéf unijních summitů sice měl pro roční odklad poměrně širokou podporu, hlavním potížistou se však opět stala Francie, která požadovala jen krátkodobý odklad.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, který by už Brity rád viděl z unie venku, dával jasně najevo, že může dlouhodobý odklad během hlasování vetovat. Tuskovi a velké části unijních zemí tak nezbývalo nic jiného, než najít kompromis, pro který zvednou ruku všichni. Tím se nakonec stal půlroční odklad, který přijal jak Macron, tak britská premiérka. Ta však už podruhé odjíždí z unijního summitu s tím, že jí zbytek Evropy nevyhověl. Odklad v podobě 30. června totiž požadovala už na březnovém setkání unijních lídrů, kde byly nakonec stanoveny dva jiné termíny – 12. duben a 22. květen.

„Je zajímavé, že už je to druhý summit, kde se Británii nevyhovělo. Evropská rada udělala úplně něco jiného, než o co Mayová žádala, což je samo o sobě zvláštní. A svědčí to o tom, že evropská sedmadvacítka Británii nevěří, že udělá to, co slíbí,“ říká pro INFO.CZ expert na EU z Mendelovy univerzity v Brně Ondřej Mocek. Přestože velká část unijní sedmadvacítky musela z požadavku na roční odklad ustoupit, i termín stanovený na 31. října podle něj dává smysl.

„Půlrok je logický a zároveň dává šanci na to něco změnit – je to minimální doba k tomu, aby se v Británii mohlo odehrát něco, co situaci může pomoct. Není to odklad o dva týdny nebo o měsíc. Půlrok je doba, kdy se mohou všichni zavřít, uklidnit se a začít přemýšlet v širším kontextu,“ dodává odborník. To ostatně avizoval i Donald Tusk, podle něhož může Británie během této doby nejen ratifikovat smlouvu, ale také přehodnotit celou brexitovou strategii.

Británie podle něj může přepsat politickou deklaraci o nastavení budoucích vztahů, ale ne text samotné dohody o vystoupení, na kterém se unie s Londýnem loni dohodla. Právě o to britská premiérka v současné době usiluje – poté, co britský parlament napotřetí odmítl brexitovou dohodu, začala hledat společnou řeč s opozičními labouristy. Výsledkem může být dohoda o setrvání Británie v celní unii, která by nevyžadovala změnu již domluvené smlouvy o brexitu. Tusk však zároveň připomněl, že do října může Londýn odchod z unie zcela stáhnout. Na stole tak opět zůstávají všechny možné scénáře včetně černého scénáře brexitu bez dohody.

Odejít z EU do voleb se Mayové nepovede

Pro Británii i Evropu prodloužení termínu znamená i případnou účast Spojeného království v květnových volbách do Evropského parlamentu. Mayová ale stále doufá, že se jí podaří najít kompromis s labouristy, který by podpořil dostatečný počet poslanců a účast Britů v evropských volbách nebude nutná. „Důležité je, že prodloužení nám umožňuje odejít v momentě, kdy ratifikujeme dohodu o vystoupení. Můžeme tedy odejít 22. května a začít budovat naši světlejší budoucnost,“ uvedla po summitu Mayová.

Její optimismus odborník Mendelovy univerzity nesdílí – odejít z Evropské unie ještě před květnovými volbami se podle něj britské premiérce nepovede. „Na co Mayová vsází, je to, že se domluví s labouristy a v rámci budoucího narovnání s EU zůstane Británie součástí celní unie. Podle mě to už ale nejsou schopni během jednoho měsíce stihnout,“ míní Mocek, dle něhož bude premiérce navíc chybět potřebný tlak v podobě hrozby tvrdého brexitu, na základě kterého by poslanci dohodu schválili.

„Tím, že unie stanovila půlroční odklad, poleví ten obrovský tlak, který byl vyvíjen na britský parlament. Je navíc otázka, co se stane v Konzervativní straně a zda to Mayová vůbec ustojí. Pokud doteď nechtěli vyvolat změnu premiéra, bylo to proto, že na to neměli čas. Nyní na to ale mít čas budou. Mayová navíc sama předeslala, že by na premiérský post v létě rezignovala,“ říká odborník.

Britským politikům navíc bude krást čas i příprava na evropské volby. Ty Británie musí začít v nejbližších dnech chystat – sestavit kandidátky a spustit předvolební kampaň. To bude pro politické strany v Británii extrémně složité – je obtížné přesvědčit voliče, aby přišli k hlasovacím urnám a hlasovali pro ně, když je jejich země už jednou nohou z unie venku. „Myslím, že politická atmosféra v Británii do voleb určitě nebude klidná, za měsíc tedy z EU odejít nestihnou, když se nebyli schopni dohodnout ani za poslední čtyři měsíce,“ dodává Mocek.

Účast Británie ve volbách? Komické

Pokud se Británie voleb nakonec skutečně zúčastní, má se Evropa na co těšit. Za „kuriózní“ včera britskou účast v evropských volbách označil i šéf Komise Jean-Claude Juncker, zároveň ale dodal, že evropské právo se musí respektovat – pokud tedy bude Británie v druhé polovině května ještě členem unie, je její účast nutná.

Za „komickou“ přitom účast Spojeného království v květnových volbách považuje i odborník Mendelovy univerzity. Jestli má totiž Británie z Evropské unie do konce října odejít, nově zvolení britští europoslanci se ve svých funkcích dlouho neohřejí.

„Představa, že tam budou pouhé čtyři měsíce, je absurdní. S britskými europoslanci se bude počítat, dostanou vlastní kanceláře a budou i součástí frakcí v Evropském parlamentu. Více než 70 britských poslanců může rozhodnout o tom, že v europarlamentu vznikne politická skupina a pak najednou odejdou, takže tato skupina může zaniknout. Z hlediska fungování europarlamentu to tedy může vyvolat problémy,“ říká pro INFO.CZ.

V Evropské unii navíc kolují obavy, že britští voliči znechucení zdlouhavým vyjednáváním o brexitu budou mít tendenci volit euroskeptické strany a do Evropského parlamentu se tak dostanou desítky britských politiků typu Nigela Farage. Za podpory protiunijního europoslance, který byl dlouhá léta lídrem Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), navíc začátkem roku vznikla nová strana brexitu – „The Brexit party“ vznikla právě kvůli hrozbě britské účasti v evropských volbách a jedním z jejích kandidátů by mohl být i sám Farage.

„Co se týče výsledku voleb, myslím, že toho euroskeptici v Británii jistě využijí, ale na druhou stranu bych britské voliče nepodceňoval. Neočekávám, že by přes 70 poslanců bylo z UKIPu nebo podobných stran a i kdyby jich bylo třeba třicet, je třeba říct, že se bavíme o tělese, které má dohromady 750 poslanců, takže je to poměrně zanedbatelný poměr,“ uzavírá Mocek.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud