Články odjinud

Brexit začíná připomínat Velkou francouzskou revoluci. Příkop mezi oběma tábory roste

Brexit začíná připomínat Velkou francouzskou revoluci. Příkop mezi oběma tábory roste

29. březen 2019 – tedy den vystoupení Spojeného království z Evropské unie – se nezadržitelně blíží a je to znát i na britských politicích i celé společnosti. Jak píše bruselský server Politico, Britové jsou v názorech na podobu brexitu stále radikálnější. Situace začíná připomínat Velkou francouzskou revoluci. Na začátku stojí vznosná myšlenka, na konci zlomená země. 

V parlamentu, vládě i mezi některými zastánci brexitu rostou obavy, že hluboká propast mezi oběma tábory může ohrozit schopnost vlády, aby se odchod z EU povedl bez větších problémů. Dosáhnout kompromisu se totiž zdá být čím dál složitější.

Od referenda o brexitu uběhlo už 27 měsíců. Od té doby se postoje lidí hlasujících pro odchod, nebo setrvání v Evropské unii v mnoha případech silně vyostřují. Zářným příkladem je exministr zahraničí a zastánce tvrdého brexitu Boris Johnson, který  kabinet premiérky Theresy Mayové v červenci opustil. Důvodem se stal její kompromisní návrh toho, jak by měly vztahy mezi Londýnem a Bruselem po odchodu z EU vypadat.

Plán Mayové totiž počítá se zachováním užších obchodních vazeb s EU a především se vznikem zóny volného obchodu pro průmyslové a zemědělské výrobky. Zatímco ještě koncem roku 2016 Johnson podporoval myšlenku, aby Spojené království po brexitu zůstalo součástí jednotného trhu, dnes plán Mayové označuje za připoutání Británie k sebevražedné vestě. Takovýchto euroskeptiků, kteří v minulosti tvrdili, že brexitu bude „rychlý a snadný“, dnes ale volají po odchodu z EU bez dohody, je však v britském parlamentu mnohem víc.

Právě možnost odchodu Británie bez jakékoliv dohody byla ještě před pár měsíci označována za katastrofický scénář, dnes s ním ale takzvaní Brexitéři – tedy zastánci odchodu Spojeného království z EU – operují čím dál častěji. A zatímco radikálnější hlasy z prvního tábora volají po brexitu bez dohody, zastánci setrvání v EU by vládu zase rádi dotlačili ke druhému referendu, v němž by měli Britové možnost se ke členství a odchodu z unie znovu vyjádřit.

Naposledy k uspořádání druhého referenda o členství Británie v EU vyzval londýnský starosta a vysoce postavený člen opoziční Labouristické strany Sadiq Khan, podle kterého je hrozba, kterou brexit znamená pro životní úroveň obyvatel, hospodářství a zaměstnanost, tak velká, že voliči musejí mít právo se k této otázce vyjádřit. Že by Britové šli k hlasovacím urnám podruhé, však Mayová dlouhodobě odmítá.

Brexit - firmy, infografikaBrexit - firmy, infografikaautor: Info.cz

Zatímco někteří odborníci varují kvůli brexitu před polarizací společnosti, podle dalších je otázka vystoupení z EU tématem především pro politickou elitu. Jak pro Politico říká David Goodhart, který napsal knihu o dvou nesmiřitelných táborech v názorech na brexit, polarizace se týká především Londýna a hlavních univerzitních měst, ale lidé žijící ve zbytku země se s výsledkem nějak vyrovnají. „Může se to zhoršit, ale jsem poměrně optimistický,“ říká Goodhart.

Co za polarizací britské společnosti vlastně stojí?  Podle řady politologů, psychologů a některých ministrů je důvodem revoluční povaha samotného brexitu, kdy oba tábory prosazují stále radikálnější řešení, aby tak dosáhli svých cílů. Hluboká propast mezi těmi, kteří hlasovali pro „Remain“ a „Leave“, však může znamenat vážné hrozby pro britský politický systém, varuje politolog z univerzity ve Warwicku Christopher Browning.

„Obávám se, že jsme vážně ohroženi zásadním rozpadem společenské důvěry,“ říká podle serveru Politico. „Pro lidi začíná být nemožné, aby spolu mluvili, protože tu dnes máme dva od základů odlišné pohledy na to, co znamená britskost,“ dodává. Samotný brexit tak může vést k dalekosáhlejším rozporům v britské společnosti.  

Podle Browninga totiž mnozí z těch, kteří hlasovali pro brexit, toužili především po obnovení pocitu kontroly, protože se cítí být v dnešním světě ignorovaní a vyloučení na okraji společnosti. Brexit tak pro britskou společnost není pouze o vystoupení z EU, ale je o otázku vlastní identity.

INFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUINFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUautor: INFO.CZ

„Jde to ke kořenům identity, už to dávno není o politice,“ říká ředitel think-tanku Open Europe Henry Newman s tím, že v takovéto atmosféře se těžko hledá ochota ke kompromisům. Podle jednoho z poslanců Konzervativní strany je však chybou především to vnímat brexit jako něco, čeho je třeba dosáhnout. „Je to proces, ne cíl,“ říká pro Politico s tím, že je nutné to přijmout a rozhodnout, jakou budoucnost si Británie přeje.

Polarizace společnosti už začíná děsit některé vlivné figury na obou stranách spektra. Bývalý šéf Toryů a exministr zahraničí William Hague do deníku Telegraph napsal, že britský politický systém je jen "jeden nebo dva kroky od doby, kdy nebude možné jej ovládnout."

Nejmenovaný ministr současné vlády, kterého cituje Politico, zase doplňuje, že země je nyní uvězněna v psychologii neustálé revoluce. "To je tak se všemi revolucemi. Pustisté se neustále pohybují kupředu a to je ten problém. Ti, co kdysi patřili k táboru najtvrdších zastánců, vyměknou. Na začátku Velké francouzské revoluce v roce 1789 bylo naprosto přijatelné být zároveň revolucionářem a zastáncem konstituční monarchie. V roce 1793 byl popraven král a sympatizantům s monarchií sťaly hlavy gilotiny," dodává.

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud