Články odjinud

Británie po brexitu už nebude jedničkou v technologiích, o její místo se hlásí Francie

Británie po brexitu už nebude jedničkou v technologiích, o její místo se hlásí Francie

Londýn byl po dlouhou dobu globálním centrem moderních technologií a jedničkou v Evropě. To se po odchodu Spojeného království z EU, ke kterému má dojít za rok, nejspíš znatelně změní. Po pozici jedničky už nyní pošilhává například Francie, která sází na podporu umělé inteligence, rozvíjí centra pro startupy a snaží se přilákat co nejvíce zahraničních investic.

„V posledních deseti letech se toho udělalo hodně pro to, aby se Londýn stal centrem evropského technologického ekosystému. Ale brexit to všechno zastavil,“ řekl pro bruselský server Politico francouzský podnikatel Frédéric Court, který většinu své kariéry strávil v Londýně a stojí za celou řadou úspěšně se rozvíjejících startupů. „Tenhle moment se nyní přenesl do Francie. Je tu cítit větší tah na branku než v Londýně. Něco takového bylo ještě před dvěma lety nemyslitelné,“ dodává.

Podle pozorovatelů za to může několik faktorů. Předně to, že Británie se hekticky připravuje na odchod z EU a nervózní atmosféra spolu s pochybami, co bude dál, jsou cítit všude kolem. Vazby na evropsky průmysl ochabnou a Londýn také ztratí vliv na rozhodování evropské osmadvacítky například kolem dalšího působení velkých nadnárodních firem, jako je Google nebo Facebook, v Evropě.

Britští podnikatelé a představitelé startupů proto několikrát upozorňovali, že na rozdíl od pravidelných pracovních snídaní, které pro ně pořádal bývalý premiér David Cameron, se nic podobného za administrativy premiérky Theresy Mayové nekoná. Podle jejich vyjádření to byla skvělá příležitost promluvit si s vládou o problémech a možných řešeních a také ji připomínat, jak je pro britské firmy důležité zůstat v EU. „Co se změnilo, je to, že už se tolik nemyslí na technologie,“ říká k tomu pro Politico bývalý spolupracovník Mayové Will Tanner. „Vláda se soustředí na spoustu zcela odlišných sektorů ekonomiky.“

Toho všeho se podle zmíněného serveru snaží využít Francie, konkrétně prezident Emmanuel Macron. Jeho obrovskou výhodou je, že mluví plynule anglicky. Kromě toho, že se snaží o domácí reformy včetně změn na zkostnatělém francouzském trhu práce, navazuje i osobní kontakty s britskými podnikateli. O tom, že podobná strategie postupně přináší ovoce, svědčí jeho setkání s šéfy obřích amerických firem včetně Marka Zuckerberga (Facebook) a Dara Khosrowshahiho (Uber) v Paříži.

Macron v této souvislosti oznámil otevření nových výzkumných a technologických center po celé zemi a ve Francii se také stále častěji konají různé konference a setkání, kterých se účastní špičky světových technologických firem. Podle Politica jim dokonce dávají přednost před akcemi v Londýně.

Macronova vláda představila několik zcela nových technologických programů, které se zaměřují na lákání mezinárodních firem a také na vyhledávání nových talentů, které by se mohly usídlit v Paříži nebo jiných velkých francouzských městech. Zjednodušil se také systém udělování víz pro pracovníky technologických firem.

„Málo hlav států zařadilo digitální agendu do samého středu svých aktivit,“ říká francouzský digitální šampion (osobnost, vyslanec členské země mající na starosti propagaci technologií ve vztahu k EU) Gilles Babinet, který spolu se zástupci zbývajících států EU působí u Evropské komise. „Macron prodává Francii jako hub pro umělou inteligenci. Pokaždé, když jede do zahraničí, tak se o to osobně zasazuje.“

I přesto, že se zdá, že se Francii daří, experti varují, že k úspěchu vede ještě dlouhá cesta a konkurence například v podobě Berlína se jistě nevzdá jen tak. Někteří velcí investoři podle zdrojů, na které se odvolává Politico, navíc stále preferují Spojené království. „Pokud chtějí společnosti navýšit své zisky na více než 30 milionů liber, musí odejít z Francie,“ říká Roxanne Varza, která vede úspěšný startupový inkubátor Station F v Paříži.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud