Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Británie po brexitu už nebude jedničkou v technologiích, o její místo se hlásí Francie

Británie po brexitu už nebude jedničkou v technologiích, o její místo se hlásí Francie

Londýn byl po dlouhou dobu globálním centrem moderních technologií a jedničkou v Evropě. To se po odchodu Spojeného království z EU, ke kterému má dojít za rok, nejspíš znatelně změní. Po pozici jedničky už nyní pošilhává například Francie, která sází na podporu umělé inteligence, rozvíjí centra pro startupy a snaží se přilákat co nejvíce zahraničních investic.

„V posledních deseti letech se toho udělalo hodně pro to, aby se Londýn stal centrem evropského technologického ekosystému. Ale brexit to všechno zastavil,“ řekl pro bruselský server Politico francouzský podnikatel Frédéric Court, který většinu své kariéry strávil v Londýně a stojí za celou řadou úspěšně se rozvíjejících startupů. „Tenhle moment se nyní přenesl do Francie. Je tu cítit větší tah na branku než v Londýně. Něco takového bylo ještě před dvěma lety nemyslitelné,“ dodává.

Podle pozorovatelů za to může několik faktorů. Předně to, že Británie se hekticky připravuje na odchod z EU a nervózní atmosféra spolu s pochybami, co bude dál, jsou cítit všude kolem. Vazby na evropsky průmysl ochabnou a Londýn také ztratí vliv na rozhodování evropské osmadvacítky například kolem dalšího působení velkých nadnárodních firem, jako je Google nebo Facebook, v Evropě.

Britští podnikatelé a představitelé startupů proto několikrát upozorňovali, že na rozdíl od pravidelných pracovních snídaní, které pro ně pořádal bývalý premiér David Cameron, se nic podobného za administrativy premiérky Theresy Mayové nekoná. Podle jejich vyjádření to byla skvělá příležitost promluvit si s vládou o problémech a možných řešeních a také ji připomínat, jak je pro britské firmy důležité zůstat v EU. „Co se změnilo, je to, že už se tolik nemyslí na technologie,“ říká k tomu pro Politico bývalý spolupracovník Mayové Will Tanner. „Vláda se soustředí na spoustu zcela odlišných sektorů ekonomiky.“

Toho všeho se podle zmíněného serveru snaží využít Francie, konkrétně prezident Emmanuel Macron. Jeho obrovskou výhodou je, že mluví plynule anglicky. Kromě toho, že se snaží o domácí reformy včetně změn na zkostnatělém francouzském trhu práce, navazuje i osobní kontakty s britskými podnikateli. O tom, že podobná strategie postupně přináší ovoce, svědčí jeho setkání s šéfy obřích amerických firem včetně Marka Zuckerberga (Facebook) a Dara Khosrowshahiho (Uber) v Paříži.

Macron v této souvislosti oznámil otevření nových výzkumných a technologických center po celé zemi a ve Francii se také stále častěji konají různé konference a setkání, kterých se účastní špičky světových technologických firem. Podle Politica jim dokonce dávají přednost před akcemi v Londýně.

Macronova vláda představila několik zcela nových technologických programů, které se zaměřují na lákání mezinárodních firem a také na vyhledávání nových talentů, které by se mohly usídlit v Paříži nebo jiných velkých francouzských městech. Zjednodušil se také systém udělování víz pro pracovníky technologických firem.

„Málo hlav států zařadilo digitální agendu do samého středu svých aktivit,“ říká francouzský digitální šampion (osobnost, vyslanec členské země mající na starosti propagaci technologií ve vztahu k EU) Gilles Babinet, který spolu se zástupci zbývajících států EU působí u Evropské komise. „Macron prodává Francii jako hub pro umělou inteligenci. Pokaždé, když jede do zahraničí, tak se o to osobně zasazuje.“

I přesto, že se zdá, že se Francii daří, experti varují, že k úspěchu vede ještě dlouhá cesta a konkurence například v podobě Berlína se jistě nevzdá jen tak. Někteří velcí investoři podle zdrojů, na které se odvolává Politico, navíc stále preferují Spojené království. „Pokud chtějí společnosti navýšit své zisky na více než 30 milionů liber, musí odejít z Francie,“ říká Roxanne Varza, která vede úspěšný startupový inkubátor Station F v Paříži.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1