Britové se poprvé vyslovili pro druhé referendum o brexitu. Odborník popsal, jak si hrají s ohněm | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Britové se poprvé vyslovili pro druhé referendum o brexitu. Odborník popsal, jak si hrají s ohněm

Britové se poprvé vyslovili pro druhé referendum o brexitu. Odborník popsal, jak si hrají s ohněm

Tábor Britů, kteří by rádi hlasovali o finální podobě brexitu v druhém referendu, je poprvé v převaze. Zatímco dodnes se obyvatelé Spojeného království v průzkumech většinově vyjadřovali pro to, aby se o konečných podmínkách pro odchod z Evropské unie už nehlasovalo, nový průzkum společnosti YouGov pro britský deník The Times ukazuje, že se nálady v britské společnosti mění. Může na referendum skutečně dojít? A co by se dělo dál?

Pro druhé referendum se v průzkumu z tohoto týdne vyslovilo 42 procent britských voličů. Pro 40 procent dotázaných je naopak odchod Británie uzavřená věc a o finální dohodě, kterou Londýn nakonec domluví s Bruselem, už hlasovat nechtějí. Tábor zastánců druhého referenda se tak poprvé dostal do převahy.

„Je to jakýsi milník v tom smyslu, že tento průzkum poprvé vyšel tak, že mírně převážil tábor pro konání druhého referenda. Ovlivňuje to i politickou scénu, protože jednotlivé strany to mohou vnímat jako nějaký posun v náladách voličů a to platí především pro Labour Party, jejíž vedení referendum odmítá, někteří další členové o něj ale usilují,“ komentuje výsledek průzkumu pro INFO.CZ analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš s tím, že pro Konzervativní stranu premiérky Theresy Mayové to už takový význam mít nebude.

Pro druhé referendum se totiž vyslovilo jen 21 procent voličů konzervativců. Nejvíc podporovatelů hlasování o podmínkách brexitu – 67 procent – se našlo právě mezi příznivci Liberální strany a pozadu nezůstává ani zmiňovaná Labouristická strana, jejíž voliči by si druhé referendum přáli z 58 procent. „Samozřejmě budou lidi, kteří to budou rozebírat. Komentují to už někteří lidé z Labouristické strany, podle kterých to je znak toho, jak je současná vláda neschopná, což se z jejich strany samozřejmě dá čekat,“ říká pro INFO.CZ Kruliš.

Přestože jde o jakýsi milník, odborník AMO upozorňuje, že je třeba brát výsledek průzkumu s rezervou. „Stále je to jen průzkum a průzkumy v Británii se často odchylují od reality – ukázaly to poslední parlamentní volby a ostatně i hlasování v prvním referendu, kdy se průzkumy různě měnily. Ten rozdíl pár procent mezi oběma tábory je navíc stále tak zanedbatelný, že mu nelze přisuzovat větší význam,“ říká Kruliš s tím, že může jít i o statistickou chybu.

Brexit - firmy, infografika

Průzkum vychází v době, kdy je kolem odchodu z Evropské unie v Británii velmi rušno. Poté, co Mayová zveřejnila kompromisní plán toho, jak by konečná rozluka se zbylou sedmadvacítkou zemí EU měla vypadat, z její vlády odstoupili dva ministři a hlasití zastánci tvrdého brexitu David Davis a Boris Johnson. Bouřlivé dění v Británii posledních týdnů ale podle Kruliše na výsledek průzkumu větší význam nemá, což ukazuje i fakt, že si drtivá většina voličů Konzervativní strany druhé referendum nepřeje.

Může na referendum o brexitu skutečně dojít?

O tom, zda připustit druhé hlasování o brexitu, se vedou spory napříč všemi politickými stranami v Británii a jasno nemají ani vládní konzervativci. Důkazem je nedávná výzva pro konání referenda ze strany Justine Greeningové, která do ledna vedla ministerstvo školství. Ta označila plán Mayové na nastavení budoucích vztahů s Bruselem za „moudrý pokus o kompromis, který ale nevyhovuje nikomu“ a vyslovila se pro to, aby Britové měli možnost o finální dohodě raději hlasovat. Takovou možnost však Mayová dlouhodobě odmítá. 

Jak ale upozorňuje Kruliš, sama premiérka už připustila, že by k druhému referendu mohlo dojít. „Začala to používat jako hrozbu poté, co vyšel její kompromisní plán, Brexitéři (Johnson, Davis) podali demisi a ona potřebovala prohlasovat některé zákony o brexitu v parlamentu, ve kterém ale zaznívaly hlasy namířené proti jejímu kompromisnímu plánu. Mayová tak sice referendum konstantně odmítá a bere to jako odhlasovanou záležitost, ale tohle bylo poprvé, co v rámci politického přesvědčování tuto možnost vytáhla,“ říká Kruliš.

Zatímco dosud nepřicházelo kvůli odmítavému postoji ministerské předsedkyně konání druhého referenda v úvahu, dnes se situace trochu posunula. Mayová by tak v krajní situaci mohla na hlasování o brexitu skutečně kývnout, a to v případě, že by jí parlament donutil vzdát se jejího kompromisního řešení. 

„Pokud by byla nucená odstoupit od svého kompromisního řešení mezi měkkým a tvrdým brexitem – například by jí poslanci přikázali, aby Británie zůstala v celní unii – je možné, že by se druhé referendum použilo jako nástroj, kdy by Mayová řekla: Nedovolili jste mi uskutečnit kompromisní řešení, předkládám tedy vaší variantu veřejnosti,“ uvažuje Kruliš.

Co by nové referendum o brexitu znamenalo?

Pokud by na druhé referendum skutečně došlo, proces vystoupení Británie z Evropské unie by se mohl otřást v základech. Jednou z variant, o které by měli možnost voliči hlasovat, by totiž mohlo být samotné setrvání země v evropském bloku.

„Uvažuje se i o podobně referenda a návrhy jsou různé. Hovoří se o tom, že by se voličům předložili tři varianty. Buď odchod podle dojednané dohody, nebo odejít bez ní – to znamená neratifikovat referendem dohodu, na které se Británie dohodne s evropskou sedmadvacítkou, což je nejtvrdší forma brexitu – a třetí varianta by připustila to, že by Británie zůstala členem EU. Voliči by se pak rozhodli pro jednu z těchto tří možností,“ nastiňuje formu možného hlasovacího lístku Kruliš.

V takovém případě by však mohl nastat problém, pokud by se nenašla většina Britů pro žádnou z variant. „Proto také zaznívá další návrh, kdy by se hlasovalo za pomoci primárního hlasu a v případě, že by tento hlas nezískal většinu, vzal by se v potaz sekundární hlas určený druhé ze tří možností. Pak by se to propočítalo tak, aby jedna ze tří variant většinu získala,“ vysvětluje odborník AMO.

INFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUINFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUautor: INFO.CZ

Kromě toho se však diskutuje také o možnosti, na základě které by se lidem v referendu předložila otázka o dohodě jako takové – tedy to, jestli je podoba nových vztahů, kterou Británie dohodne s Bruselem, pro obyvatele Spojeného království akceptovatelná. V takovém případě by otázka zněla: přijímáte dohodu, nebo nepřijímáte. Pak by byl ale velký otazník, co by mělo nastat, pokud by s dohodou voliči nesouhlasili – zda odejít bez dohody, nebo od brexitu couvnout a pokračovat v jednání třeba další rok. Evropská sedmadvacítka by už navíc s dalším jednáním nemusela souhlasit, varuje Kruliš.

 „Touto negativní odpovědí by se Británie dostala do situace, kdy by dopředu nevěděla, jestli to bude znamenat extrém dalšího jednání, nebo extrém v podobě brexitu bez dohody. Bylo by proto problematické to lidem v referendu vůbec předkládat, pokud by nevěděli, co by pro ně druhá možnost vlastně znamenala. Z tohoto důvodu je otázka, jak konstruovat ten dotaz, velmi komplikovaná,“ uzavírá analytik.

 

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.