Eliška KubátováPro druhé referendum se v průzkumu z tohoto týdne vyslovilo 42 procent britských voličů. Pro 40 procent dotázaných je naopak odchod Británie uzavřená věc a o finální dohodě, kterou Londýn nakonec domluví s Bruselem, už hlasovat nechtějí. Tábor zastánců druhého referenda se tak poprvé dostal do převahy.
„Je to jakýsi milník v tom smyslu, že tento průzkum poprvé vyšel tak, že mírně převážil tábor pro konání druhého referenda. Ovlivňuje to i politickou scénu, protože jednotlivé strany to mohou vnímat jako nějaký posun v náladách voličů a to platí především pro Labour Party, jejíž vedení referendum odmítá, někteří další členové o něj ale usilují,“ komentuje výsledek průzkumu pro INFO.CZ analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš s tím, že pro Konzervativní stranu premiérky Theresy Mayové to už takový význam mít nebude.
Pro druhé referendum se totiž vyslovilo jen 21 procent voličů konzervativců. Nejvíc podporovatelů hlasování o podmínkách brexitu – 67 procent – se našlo právě mezi příznivci Liberální strany a pozadu nezůstává ani zmiňovaná Labouristická strana, jejíž voliči by si druhé referendum přáli z 58 procent. „Samozřejmě budou lidi, kteří to budou rozebírat. Komentují to už někteří lidé z Labouristické strany, podle kterých to je znak toho, jak je současná vláda neschopná, což se z jejich strany samozřejmě dá čekat,“ říká pro INFO.CZ Kruliš.
Přestože jde o jakýsi milník, odborník AMO upozorňuje, že je třeba brát výsledek průzkumu s rezervou. „Stále je to jen průzkum a průzkumy v Británii se často odchylují od reality – ukázaly to poslední parlamentní volby a ostatně i hlasování v prvním referendu, kdy se průzkumy různě měnily. Ten rozdíl pár procent mezi oběma tábory je navíc stále tak zanedbatelný, že mu nelze přisuzovat větší význam,“ říká Kruliš s tím, že může jít i o statistickou chybu.
Průzkum vychází v době, kdy je kolem odchodu z Evropské unie v Británii velmi rušno. Poté, co Mayová zveřejnila kompromisní plán toho, jak by konečná rozluka se zbylou sedmadvacítkou zemí EU měla vypadat, z její vlády odstoupili dva ministři a hlasití zastánci tvrdého brexitu David Davis a Boris Johnson. Bouřlivé dění v Británii posledních týdnů ale podle Kruliše na výsledek průzkumu větší význam nemá, což ukazuje i fakt, že si drtivá většina voličů Konzervativní strany druhé referendum nepřeje.
Může na referendum o brexitu skutečně dojít?
O tom, zda připustit druhé hlasování o brexitu, se vedou spory napříč všemi politickými stranami v Británii a jasno nemají ani vládní konzervativci. Důkazem je nedávná výzva pro konání referenda ze strany Justine Greeningové, která do ledna vedla ministerstvo školství. Ta označila plán Mayové na nastavení budoucích vztahů s Bruselem za „moudrý pokus o kompromis, který ale nevyhovuje nikomu“ a vyslovila se pro to, aby Britové měli možnost o finální dohodě raději hlasovat. Takovou možnost však Mayová dlouhodobě odmítá.
Jak ale upozorňuje Kruliš, sama premiérka už připustila, že by k druhému referendu mohlo dojít. „Začala to používat jako hrozbu poté, co vyšel její kompromisní plán, Brexitéři (Johnson, Davis) podali demisi a ona potřebovala prohlasovat některé zákony o brexitu v parlamentu, ve kterém ale zaznívaly hlasy namířené proti jejímu kompromisnímu plánu. Mayová tak sice referendum konstantně odmítá a bere to jako odhlasovanou záležitost, ale tohle bylo poprvé, co v rámci politického přesvědčování tuto možnost vytáhla,“ říká Kruliš.
Zatímco dosud nepřicházelo kvůli odmítavému postoji ministerské předsedkyně konání druhého referenda v úvahu, dnes se situace trochu posunula. Mayová by tak v krajní situaci mohla na hlasování o brexitu skutečně kývnout, a to v případě, že by jí parlament donutil vzdát se jejího kompromisního řešení.
„Pokud by byla nucená odstoupit od svého kompromisního řešení mezi měkkým a tvrdým brexitem – například by jí poslanci přikázali, aby Británie zůstala v celní unii – je možné, že by se druhé referendum použilo jako nástroj, kdy by Mayová řekla: Nedovolili jste mi uskutečnit kompromisní řešení, předkládám tedy vaší variantu veřejnosti,“ uvažuje Kruliš.
Co by nové referendum o brexitu znamenalo?
Pokud by na druhé referendum skutečně došlo, proces vystoupení Británie z Evropské unie by se mohl otřást v základech. Jednou z variant, o které by měli možnost voliči hlasovat, by totiž mohlo být samotné setrvání země v evropském bloku.
„Uvažuje se i o podobně referenda a návrhy jsou různé. Hovoří se o tom, že by se voličům předložili tři varianty. Buď odchod podle dojednané dohody, nebo odejít bez ní – to znamená neratifikovat referendem dohodu, na které se Británie dohodne s evropskou sedmadvacítkou, což je nejtvrdší forma brexitu – a třetí varianta by připustila to, že by Británie zůstala členem EU. Voliči by se pak rozhodli pro jednu z těchto tří možností,“ nastiňuje formu možného hlasovacího lístku Kruliš.
V takovém případě by však mohl nastat problém, pokud by se nenašla většina Britů pro žádnou z variant. „Proto také zaznívá další návrh, kdy by se hlasovalo za pomoci primárního hlasu a v případě, že by tento hlas nezískal většinu, vzal by se v potaz sekundární hlas určený druhé ze tří možností. Pak by se to propočítalo tak, aby jedna ze tří variant většinu získala,“ vysvětluje odborník AMO.
INFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITU
Kromě toho se však diskutuje také o možnosti, na základě které by se lidem v referendu předložila otázka o dohodě jako takové – tedy to, jestli je podoba nových vztahů, kterou Británie dohodne s Bruselem, pro obyvatele Spojeného království akceptovatelná. V takovém případě by otázka zněla: přijímáte dohodu, nebo nepřijímáte. Pak by byl ale velký otazník, co by mělo nastat, pokud by s dohodou voliči nesouhlasili – zda odejít bez dohody, nebo od brexitu couvnout a pokračovat v jednání třeba další rok. Evropská sedmadvacítka by už navíc s dalším jednáním nemusela souhlasit, varuje Kruliš.
„Touto negativní odpovědí by se Británie dostala do situace, kdy by dopředu nevěděla, jestli to bude znamenat extrém dalšího jednání, nebo extrém v podobě brexitu bez dohody. Bylo by proto problematické to lidem v referendu vůbec předkládat, pokud by nevěděli, co by pro ně druhá možnost vlastně znamenala. Z tohoto důvodu je otázka, jak konstruovat ten dotaz, velmi komplikovaná,“ uzavírá analytik.
