Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Britové se poprvé vyslovili pro druhé referendum o brexitu. Odborník popsal, jak si hrají s ohněm

Britové se poprvé vyslovili pro druhé referendum o brexitu. Odborník popsal, jak si hrají s ohněm

Tábor Britů, kteří by rádi hlasovali o finální podobě brexitu v druhém referendu, je poprvé v převaze. Zatímco dodnes se obyvatelé Spojeného království v průzkumech většinově vyjadřovali pro to, aby se o konečných podmínkách pro odchod z Evropské unie už nehlasovalo, nový průzkum společnosti YouGov pro britský deník The Times ukazuje, že se nálady v britské společnosti mění. Může na referendum skutečně dojít? A co by se dělo dál?

Pro druhé referendum se v průzkumu z tohoto týdne vyslovilo 42 procent britských voličů. Pro 40 procent dotázaných je naopak odchod Británie uzavřená věc a o finální dohodě, kterou Londýn nakonec domluví s Bruselem, už hlasovat nechtějí. Tábor zastánců druhého referenda se tak poprvé dostal do převahy.

„Je to jakýsi milník v tom smyslu, že tento průzkum poprvé vyšel tak, že mírně převážil tábor pro konání druhého referenda. Ovlivňuje to i politickou scénu, protože jednotlivé strany to mohou vnímat jako nějaký posun v náladách voličů a to platí především pro Labour Party, jejíž vedení referendum odmítá, někteří další členové o něj ale usilují,“ komentuje výsledek průzkumu pro INFO.CZ analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš s tím, že pro Konzervativní stranu premiérky Theresy Mayové to už takový význam mít nebude.

Pro druhé referendum se totiž vyslovilo jen 21 procent voličů konzervativců. Nejvíc podporovatelů hlasování o podmínkách brexitu – 67 procent – se našlo právě mezi příznivci Liberální strany a pozadu nezůstává ani zmiňovaná Labouristická strana, jejíž voliči by si druhé referendum přáli z 58 procent. „Samozřejmě budou lidi, kteří to budou rozebírat. Komentují to už někteří lidé z Labouristické strany, podle kterých to je znak toho, jak je současná vláda neschopná, což se z jejich strany samozřejmě dá čekat,“ říká pro INFO.CZ Kruliš.

Přestože jde o jakýsi milník, odborník AMO upozorňuje, že je třeba brát výsledek průzkumu s rezervou. „Stále je to jen průzkum a průzkumy v Británii se často odchylují od reality – ukázaly to poslední parlamentní volby a ostatně i hlasování v prvním referendu, kdy se průzkumy různě měnily. Ten rozdíl pár procent mezi oběma tábory je navíc stále tak zanedbatelný, že mu nelze přisuzovat větší význam,“ říká Kruliš s tím, že může jít i o statistickou chybu.

Brexit - firmy, infografika

Průzkum vychází v době, kdy je kolem odchodu z Evropské unie v Británii velmi rušno. Poté, co Mayová zveřejnila kompromisní plán toho, jak by konečná rozluka se zbylou sedmadvacítkou zemí EU měla vypadat, z její vlády odstoupili dva ministři a hlasití zastánci tvrdého brexitu David Davis a Boris Johnson. Bouřlivé dění v Británii posledních týdnů ale podle Kruliše na výsledek průzkumu větší význam nemá, což ukazuje i fakt, že si drtivá většina voličů Konzervativní strany druhé referendum nepřeje.

Může na referendum o brexitu skutečně dojít?

O tom, zda připustit druhé hlasování o brexitu, se vedou spory napříč všemi politickými stranami v Británii a jasno nemají ani vládní konzervativci. Důkazem je nedávná výzva pro konání referenda ze strany Justine Greeningové, která do ledna vedla ministerstvo školství. Ta označila plán Mayové na nastavení budoucích vztahů s Bruselem za „moudrý pokus o kompromis, který ale nevyhovuje nikomu“ a vyslovila se pro to, aby Britové měli možnost o finální dohodě raději hlasovat. Takovou možnost však Mayová dlouhodobě odmítá. 

Jak ale upozorňuje Kruliš, sama premiérka už připustila, že by k druhému referendu mohlo dojít. „Začala to používat jako hrozbu poté, co vyšel její kompromisní plán, Brexitéři (Johnson, Davis) podali demisi a ona potřebovala prohlasovat některé zákony o brexitu v parlamentu, ve kterém ale zaznívaly hlasy namířené proti jejímu kompromisnímu plánu. Mayová tak sice referendum konstantně odmítá a bere to jako odhlasovanou záležitost, ale tohle bylo poprvé, co v rámci politického přesvědčování tuto možnost vytáhla,“ říká Kruliš.

Zatímco dosud nepřicházelo kvůli odmítavému postoji ministerské předsedkyně konání druhého referenda v úvahu, dnes se situace trochu posunula. Mayová by tak v krajní situaci mohla na hlasování o brexitu skutečně kývnout, a to v případě, že by jí parlament donutil vzdát se jejího kompromisního řešení. 

„Pokud by byla nucená odstoupit od svého kompromisního řešení mezi měkkým a tvrdým brexitem – například by jí poslanci přikázali, aby Británie zůstala v celní unii – je možné, že by se druhé referendum použilo jako nástroj, kdy by Mayová řekla: Nedovolili jste mi uskutečnit kompromisní řešení, předkládám tedy vaší variantu veřejnosti,“ uvažuje Kruliš.

Co by nové referendum o brexitu znamenalo?

Pokud by na druhé referendum skutečně došlo, proces vystoupení Británie z Evropské unie by se mohl otřást v základech. Jednou z variant, o které by měli možnost voliči hlasovat, by totiž mohlo být samotné setrvání země v evropském bloku.

„Uvažuje se i o podobně referenda a návrhy jsou různé. Hovoří se o tom, že by se voličům předložili tři varianty. Buď odchod podle dojednané dohody, nebo odejít bez ní – to znamená neratifikovat referendem dohodu, na které se Británie dohodne s evropskou sedmadvacítkou, což je nejtvrdší forma brexitu – a třetí varianta by připustila to, že by Británie zůstala členem EU. Voliči by se pak rozhodli pro jednu z těchto tří možností,“ nastiňuje formu možného hlasovacího lístku Kruliš.

V takovém případě by však mohl nastat problém, pokud by se nenašla většina Britů pro žádnou z variant. „Proto také zaznívá další návrh, kdy by se hlasovalo za pomoci primárního hlasu a v případě, že by tento hlas nezískal většinu, vzal by se v potaz sekundární hlas určený druhé ze tří možností. Pak by se to propočítalo tak, aby jedna ze tří variant většinu získala,“ vysvětluje odborník AMO.

INFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUINFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUautor: INFO.CZ

Kromě toho se však diskutuje také o možnosti, na základě které by se lidem v referendu předložila otázka o dohodě jako takové – tedy to, jestli je podoba nových vztahů, kterou Británie dohodne s Bruselem, pro obyvatele Spojeného království akceptovatelná. V takovém případě by otázka zněla: přijímáte dohodu, nebo nepřijímáte. Pak by byl ale velký otazník, co by mělo nastat, pokud by s dohodou voliči nesouhlasili – zda odejít bez dohody, nebo od brexitu couvnout a pokračovat v jednání třeba další rok. Evropská sedmadvacítka by už navíc s dalším jednáním nemusela souhlasit, varuje Kruliš.

 „Touto negativní odpovědí by se Británie dostala do situace, kdy by dopředu nevěděla, jestli to bude znamenat extrém dalšího jednání, nebo extrém v podobě brexitu bez dohody. Bylo by proto problematické to lidem v referendu vůbec předkládat, pokud by nevěděli, co by pro ně druhá možnost vlastně znamenala. Z tohoto důvodu je otázka, jak konstruovat ten dotaz, velmi komplikovaná,“ uzavírá analytik.

 

 

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1