Brusel chce zatočit se „šmejdy“ a dvojí kvalitou potravin. Návrhem vyšel vstříc Česku a východu unie | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brusel chce zatočit se „šmejdy“ a dvojí kvalitou potravin. Návrhem vyšel vstříc Česku a východu unie

Brusel chce zatočit se „šmejdy“ a dvojí kvalitou potravin. Návrhem vyšel vstříc Česku a východu unie

Evropská komise zveřejnila návrh nových pravidel na ochranu zákazníků před podvody s nízkou kvalitou potravin, agresivními podomními prodejci i některými praktikami na internetu. Komise navrhuje i zavedení hromadných žalob vůči firmám obelhávajícím zákazníky, které by šlo použít například proti automobilkám.

Návrh Evropské komise je považován za vítězství zemí střední a východních Evropy, které už několik let tlačily na unijní orgány, aby zakročily proti dvojí kvalitě zboží prodávaného na východě a západě Evropy. Jednalo se především o potraviny, ale třeba i o drogistické zboží. Ve východních členských zemí EU prodávali obchodníci méně kvalitní zboží, které ale svým obalem připomínalo podobné kvalitnější zboží prodávané na západě starého kontinentu. Východní země se také přimlouvaly za omezení aktivity podomních obchodníků pořádajících například pro důchodce „zájezdy“ spojené s prodejem předraženého zboží. V Česku se pro ně vžilo označení „šmejdi“.

Komise teď navrhuje na unijní úrovni zakázat prodej zboží výrazně odlišného složení, pokud bude mít stejné značku (čímž se rozumí i obal) a bude uváděno na trh způsobem, který může oklamat a zmást zákazníka. Zatím ale není jasné, co znamená výrazně odlišné složení u „stejného výroky“ a co je to způsob vedoucí k oklamání zákazníka. Některé firmy totiž používají určitou modifikaci svého loga nebo balení výrobků v jednotlivých zemích případně se liší zadní strany obalů v různých zemích. Téměř vždy také uvádějí složení výrobku. Problémem je, že ho zákazníci většinou nečtou.

Evropská komise slibuje, že časem vypracuje potřebné návody, jak posuzovat shodnost či podobnost zboží různého složení. Nepůjde ale zřejmě o právně závazné normy. Zatím Komise jen uvádí několik příkladů, které nadále nebude tolerovat: V EU už nepůjdou prodávat rybí prsty, které v jedné zemi obsahují více masa a ve druhé více vody. A bude například zakázáno prodávat mletou kávu se stejnou značkou, když je v některých zemích z části nahrazena cukrem.

Další součástí návrhu komise je posílení práv evropských zákazníků v on-line prostředí a v případě domovního prodeje zboží či prodeje výrobků na předváděcích akcích. V případě on-line služeb bude moci během 14 dní zákazník odstoupit od smlouvy i v případě, že jde o službu „zadarmo“. Tedy když zákazník platí za službu svými osobními údaji. Toto ustanovení může mít v budoucnu velký vliv na případnou regulaci firem jako je Facebook, Google a Twitter, protože de facto uznává, že data jsou také platidlo. V případě podomního prodeje a prodeje na takzvaných předváděcích akcích Evropská komise navrhuje, aby zákazníci mohli vrátit nakoupené zboží do čtrnácti dnů bez udání důvodu prodejci a získali zpět své peníze.

Převratnou novinkou by se měly v Evropské unii stát zástupné žaloby, obdoba hromadných žalob v USA. Měly by posílit postavení zákazníků vůči velkým firmám jako jsou například automobilky. Například pokud firma podvede klienty tím, že tvrdí, že její vozy mají jiné parametry než ve skutečnosti, jako se to stalo třeba Volkswagenu v případu aféry Dieselgate. Pokud žádají o náhradu škody všichni firmou poškození zákazníci, může to být i pro velkou společnost finanční zátěž a tím i motivace vyhnout se příště neférovým prodejním praktikám. Pokud žádá o náhradu jen pár zákazníků, firmu to často příliš nebolí. Zákazníci navíc musí na začátku naopak do sporu s firmou investovat.

Oproti Spojeným státům však mají být tyto žaloby Evropské unii výrazně omezené. Aby je nešlo použít například v konkurenčním boji. Firmu půjde žalovat jen o náhradu škody, nikoliv o „pokutu“ za nefér chování. Národní soud navíc bude muset nejprve rozhodnout, že dotyčná společnost porušila zákon a teprve pak může přijít zástupná žaloba. Tyto žaloby budou moci navíc podávat jen vybrané „kvalifikované organizace,“ Kdo to je, určí jednotlivé státy Evropské unie. Má jít hlavně o neziskové organizace, které se zabývají ochrannou zákazníků. Bude se také posuzovat to, zda nemají se žalovaným konflikt zájmů. Jak se to bude řešit v případě spotřebitelských organizací, které často kritizují velké firmy a posuzují kvalitu jejich zboží, čemuž se některé společnosti zkouší bránit i soudní cestou, není jasné.

I když se návrh snaží vyjít vstříc byznysu, protestovala už proti němu lobbistická organizace evropského maloobchodu EuroCommerce. Její ředitel Christian Verschueren označil návrhy komise za „nepodložené a nepřiměřené“. Proti návrhu jsou také svazy evropských telekomunikačních operátorů GSMA a ETNO, které ale jen oznámily, že detaily svých námitek zveřejní později.

Návrh Evropské komise teď musí schválit zástupci jednotlivých zemí EU a Evropský parlament. Poslanci i úředníci předpokládají, že vše by mohlo být hotovo před volbami do europarlmentu na jaře 2019. Členské země pak budou mít 18 měsíců na to, aby nové evropské směrnice zapracovaly do svého zákonodárství a zařídily, aby unijní předpisy začaly fungovat. Reálně tak mohou nové předpisy začít platit někdy v druhé polovině roku 2020.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.