Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brusel dál tlačí na Varšavu: Polská vláda nedělá dost pro zabezpečení vlády práva

Brusel dál tlačí na Varšavu: Polská vláda nedělá dost pro zabezpečení vlády práva

Polská vláda stále nečiní dost pro plné zabezpečení vlády práva v zemi, kde je ohrožena nezávislost soudních institucí. Brusel pokračuje v dialogu s Varšavou, která podnikla několik dílčích kroků na cestě k vyřešení sporu. Jeho kritický přístup během dnešní debaty sdílela velká část europoslanců.

Evropská komise vede s Polskem spor od loňského přijetí kontroverzní justiční reformy, která posílila vliv vlády nad nejvyšším i nad ostatními soudy. Polský parlament v dubnu přijal trojici zákonů, jež reagují na část požadavků Bruselu, komisaře ani velkou část europoslanců však neuspokojil.

„Naše klíčové obavy zůstávají nevyslyšeny,“ řekl dnes Timmermans, podle něhož hrozí, že kvůli jedné z částí kritizované reformy bude začátkem července nucena odejít do důchodu více než třetina soudců nejvyššího soudu a noví budou jmenováni zcela podle představ polské konzervativní vlády strany Právo a spravedlnost (PiS).

„Soudci nemají žádnou jistotu, že budou moci dokončit svůj mandát,“ konstatoval místopředseda EK.

Komise loni v prosinci zahájila do té doby nikdy nepoužitou proceduru podle sedmého článku unijní smlouvy, kdy může teoreticky členské zemi na konci hrozit odebrání hlasovacích práv v Radě EU. Později komise pohrozila, že přístup k evropským penězům bude podmíněn tím, že jednotlivé země respektují právní stát a demokracii. V souvislosti s těmito kroky se v posledních měsících přístup nové polské vlády vedené Mateuszem Morawieckým poněkud změnil.

Podle Timmermanse je však třeba vyřešit zejména situaci soudců nejvyššího soudu a také členů nejvyšší soudcovské rady dohlížející na činnost soudů, na niž má nepřípustně velký vliv vláda PiS. Místopředseda EK uvedl, že v pondělí kvůli těmto záležitostem odjíždí na další jednání do Varšavy.

Většina europoslanců v debatě rázný přístup komise podpořila a vyzývala Polsko k dalšímu zmírnění přijaté reformy. Podle polského europoslance Janusze Lewandowského, zastupujícího opozici, nemají po přijetí reformy Poláci zaručen nezávislý přístup soudů. "Nejvyšší soud bohužel sám o sobě nedokáže nezávislost justice bránit," řekl Lewandowski s tím, že je třeba vytrvalého politického tlaku z Evropy.

Přístup polské vlády naopak hájil jeho krajan Zdislaw Krasnodembski, podle něhož byly ústupky Varšavy dostatečné. Zmíněná trojice zákonů reagovala na požadavky Bruselu mimo jiné srovnáním původně rozdílného důchodového věku soudců a soudkyň. "Na kompromis musejí být dva a komise reprezentovaná vámi nejeví žádný náznak ochoty ke kompromisu," řekl na Timmermansovu adresu poslanec zvolený do europarlamentu za PiS. Kritizovaná justiční reforma je podle něho zcela legitimní, neboť má podle průzkumů vládnoucí strany podporu více než čtyř pětin Poláků.

PiS od nástupu k moci v roce 2015 zdůrazňuje, že změny v justici jsou nezbytné, aby soudy byly efektivnější a spravedlivější. Argumentuje také tím, že v křeslech soudců ve značné míře zůstávají lidé poznamenaní mentalitou komunistické éry.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1