Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brusel prozradí detaily o penězích na zvládání migrace. Slibuje posílit pobřežní a pohraniční stráž

Brusel prozradí detaily o penězích na zvládání migrace. Slibuje posílit pobřežní a pohraniční stráž

Konkrétní detaily fondů, které mají po roce 2020 pomoci EU zvládat migrační krizi, dnes v souvislosti s přípravou příštího víceletého unijního rozpočtu projedná a představí Evropská komise. Už dopředu je jasné, že na tuto problematiku bude mezi lety 2021 a 2027, tedy v budoucím víceletém finančním rámci, vyčleněno daleko více peněz než ve stávajícím období.

Pro dobu po roce 2020 totiž komise navrhuje na ochranu a řízení dění na vnější unijní hranici a na migrační a azylovou politiku vyčlenit více než 34,9 miliard eur (asi 895 miliard Kč). Ve stávajícím sedmiletém finančním období, které se připravovalo před rokem 2014, to je jen 13 miliard eur (asi 333 miliard Kč).

Migrace Migraceautor: Info.cz

Už na počátku května, když komise představila základní parametry víceletého rozpočtu, mluvili její zástupci třeba o tom, že bude výrazně posílena společná pobřežní a pohraniční stráž. Dostatečné finanční prostředky zajistí, že jí bude tvořit 10.000 mužů a žen se vším potřebným vybavením. Ochrana hranic ale nadále zůstává v odpovědnosti členských zemí, společná unijní agentura státům může jen pomáhat a podporovat je.

Komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos na tiskové konferenci ve Štrasburku přiblíží detaily nového unijního Fondu pro integrovanou správu hranic, jehož cílem je "prostřednictvím silné a účinné správy hranic zajistit vysokou míru bezpečnosti v EU" při zachování volného pohybu osob. Fond má výrazněji podpořit unijní země při zajištění vnějších hranic EU, financovat může také například vybavení celníků.

Druhou částí nové unijní reakce bude posílený Azylový a migrační fond, který má zemím EU pomoci účinněji řídit migrační toky. Bude z něj financován boj s nelegální migrací a účinné navracení a zpětné přebírání nelegálních migrantů do zemí původu. Práci fondu bude podporovat a doplňovat nová Agentura EU pro azyl.

S migrací budou po roce 2020 souviset i některé další unijní fondy, včetně například politiky soudržnosti či Evropského sociálního fondu.

720p 360p
PROČ: Migrace z Afriky. Problém, který jen tak neskončí

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1