Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brusel si láme hlavu, jak na „diktátora“ Orbána. Vede cesta přes evropské peníze?

Brusel si láme hlavu, jak na „diktátora“ Orbána. Vede cesta přes evropské peníze?

Maďarského premiéra Viktora Orbána čeká s největší pravděpodobností již třetí vítězství v řadě. Předvolební průzkumy ho pasovaly do role jednoznačného vítěze parlamentních voleb v Maďarsku, které v zemi probíhají dnes. Pokud se jejich předpovědi naplní, do Bruselu bude další čtyři roky jezdit politik, který si sice v kritice EU nebere servítky, ale zároveň dobře ví, jak moc unii potřebuje.

„Zdravím, diktátore!“ Tak v roce 2015 na unijním summitu v lotyšské Rize vítal šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker přicházejícího maďarského premiéra Viktora Orbána. K potřesení ruky přidal ještě symbolické poplácání po tváři. Oba muži se gestu smáli a tvářili se, že jde o žert, větší vypovídající hodnotu však měly rozpačité reakce státníků stojících okolo. Od té chvíle utekly bezmála tři roky a nic se nezměnilo – nesmělé tanečky Komise kolem Orbána pokračují dodnes a stejně tak přetrvávají rozpaky.

Pokud se předvolební průzkumy v Maďarsku nepletou, Viktor Orbán je na nejlepší cestě již potřetí v řadě zvítězit v místních parlamentních volbách. Jeho konzervativci si drží před opozicí dvaceti až třicetiprocentní náskok, a prakticky se tak hraje pouze o to, zda se podaří u voličů zabodovat natolik, aby se spolu s křesťanskými demokraty podařilo udržet v parlamentu ústavní většinu. Jen díky ní byl Orbán v minulosti schopen prosadit klíčové zákony, které mu pomohly v zemi upevnit moc.

Podobné kroky ale neprošly bez povšimnutí a staly se předmětem kritiky nejen domácí opozice, ale i zahraničních institucí v čele s Bruselem. Maďarsko má na krku hned několik žalob, které na něj u Soudního dvora EU podala Evropská komise. Kromě odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl podle stanovených kvót, za které čelí soudním tahanicím také Česko a Polsko, jde ještě o kontroverzní zákony o vysokých školách a o nevládních organizací.

Vztahům s unijními institucemi neprospívá ani rétorika, která na jejich adresu zaznívá z Budapešti. Orbán často mluví o „diktátu z Bruselu“, je vidět v souvislosti s ostrou kritikou migrační politiky Evropské komise, neváhá se stavět na stranu ruského prezidenta Vladimira Putina, když je potřeba, a notuje si s protiislámskými populisty, například s nizozemským Geertem Wildersem, se nímž se nedávno osobně sešel.

I přesto, že unijní diplomaty ohýbání ústavy, ovládnutí soudnictví a kontrola médií v Maďarsku zneklidňuje, moc toho dělat nemohou. Unijní pravidla nedovolují vměšovat se do vnitřních záležitostí členských států a tam, kde instituce zasahovat v omezeném měřítku můžou (ohrožení právního státu a základních hodnot EU), se Orbánovi daří šikovně manévrovat a na rozdíl od polské vlády úspěšně odvracet hrozbu unijních sankcí (tj. odebrání některých hlasovacích práv v Radě EU). „Existující nástroje, které má EU k dispozici, se v případě Maďarska ukázaly být naprosto neefektivními,“ říká pro Deutsche Welle Martin Michelot z českého think-tanku Europeum.

Zahraniční servery, které se v posledních dnech ve velké míře věnují analýzám Orbánovy politické kariéry a jeho vztahu k Bruselu, upozorňují ještě na jednu cestu, kterou by se instituce mohly vydat. Jsou jím evropské peníze, které se podle některých nebezpečně kumulují v blízkosti premiéra a jeho rodiny a staví Orbána do střetu zájmů.

Evropský Úřad pro boj proti podvodům (OLAF) nedávno shledal „závažná pochybení“ v projektech, které jsou spojeny s Orbánovým zeťem. „Odhalení by mohla vést EU k tomu, aby požadovala od Maďarska vrátit více než 40 milionů eur (více než miliardu korun),“ napsal v polovině ledna The Wall Street Journal. OLAF, který má pravomoc vyšetřovat, ale ne stíhat, doporučil, aby maďarská prokuratura vznesla v případu obvinění. Zprávu OLAFu studuje i Evropská komise. „Komise má nulovou toleranci k podvodům na úkor unijních fondů a naléhá na povinnost všech členských států zabránit podvodům,“ uvedla její mluvčí.

Peníze z evropských kohezních a strukturálních fondů jsou pro Maďarsko důležité. Země patří (podobně jako Česko) k jejich největším příjemcům. Jen za posledních deset let sem ze společného rozpočtu EU přiteklo více než 35 miliard eur. A bude se o ně hrát i v budoucnu.

V EU se nyní začínají naplno rozbíhat debaty o podobě příštího víceletého rozpočtu EU pro období po roce 2020. Jak redakci INFO.CZ v nedávném rozhovoru potvrdil komisař pro rozpočet EU Günther Oettinger, v unii se vážně zvažují návrhy, které propojí financování projektů v členských zemích z unijního rozpočtu s plněním zásad právního státu a základních hodnot EU.

Ve hře je také možné napojení unijních fondů na evropské programy přerozdělování uprchlíků mezi státy podle kvót. „Za sebe mohu říct, že kohezní politika by se neměla používat jako bič, kterým by se tyto země trestaly. Spíš bychom měli uvažovat opačně - tedy, zda nedávat peníze navíc těm zemím, které se starají o migranty a investují do nich nad rámec dohodnutých programů,“ řekl v rozhovoru Oettinger.

 

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1