Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brusel zastavil vyšetřování Německa a Francie. Zmatky, které dopadají na Čechy, pokračují

Brusel zastavil vyšetřování Německa a Francie. Zmatky, které dopadají na Čechy, pokračují

Evropská komise pozastavila řízení proti některým západoevropským zemím v čele s Francií a Německem. Brusel je už několik let vyšetřuje kvůli tomu, jakým způsobem tyto státy uplatňují své národní zákony o minimální mzdě na zahraniční řidiče včetně těch z Česka. Existuje totiž podezření, že Berlín a Paříž legislativu přijaly proto, aby chránily své trhy před levnější konkurencí ze střední a východní Evropy, a tím porušují unijní právo. Vyplývá to z dopisu evropské komisařky pro dopravu Violety Bulc, který má redakce k dispozici.

Evropská komise pozastavila řízení proti Německu, Francii a také v Rakousku, které trvá už od roku 2015, s odvoláním na projednávání tzv. silničního balíčku v Evropském parlamentu. Jedná se o novou legislativu, která upravuje pravidla pro budoucí fungování kamionové dopravy v Evropě. Úkolem balíčku bylo vnést jasno do nepřehledné situace v mezinárodní přepravě, avšak Evropský parlament ho v červenci shodil ze stolu a jednání o jeho podobě tak začínají od začátku. 

O tom, že Komise nyní šetření pozastavila, informovala v dopise určeném skupině europoslanců. Podle jejich vyjádření tím nic nevyřeší, ale pouze přispěje ke zhoršení situace na trhu. „Je to neuvěřitelné. Jsou to paradoxně západní země, které projednávání balíčku v Evropském parlamentu blokují,“ pozastavila se nad tím česká europoslankyně Martina Dlabajová (ALDE), která se na jednáních přímo podílí. 

Řidiči kamionů ze střední a východní Evropy totiž už podle ní po tři roky čelí rostoucímu tlaku ze strany západních států, které přijetím zmiňovaných zákonů pouze chrání své vlastní trhy před levnější konkurencí. 

Komisařka pro dopravu Violeta Bulcová v dopise zástupcům europarlamentu napsala, že po krachu dosavadních jednání Komise v tento moment „zvažuje všechny možnosti dalšího postupu v této věci“. Je prý přesvědčena, že dohoda je přes dosavadní neúspěch možná ještě před koncem funkčního období stávajícího europarlamentu příští rok. „Cílem by mělo být co nejčasnější hlasování pléna Evropského parlamentu, na každý pád ještě v letošním roce,“ napsala. 

„Červencový výsledek hlasování v Evropském parlamentu mne velmi zklamal a především vyslal negativní signál do celé Evropy. Prokázalo se totiž, jak moc je Parlament v této otázce rozpolcený a že zejména západoevropští kolegové neumí ctít dojednané dohody a princip kompromisu. Komise svým postojem tento přístup pouze podporuje a rozhodně tím nepřispívá k brzkému vyřešení komplikované situace v mezinárodní silniční dopravě,“ dodala k tomu Dlabajová. 

Evropští poslanci by o budoucích pravidlech pro kamionovou dopravu měli hlasovat pravděpodobně ještě letos na podzim.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1