Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brusel zatrhl Itálii rozhazovačné plány. Poprvé v historii vrací rozpočet k přepracování

Brusel zatrhl Itálii rozhazovačné plány. Poprvé v historii vrací rozpočet k přepracování

Evropská komise odmítla plán italské vlády na podobu rozpočtu pro rok 2019 a dala Římu tři týdny na představení nového návrhu. Ve Štrasburku to dnes novinářům řekl místopředseda Evropské komise pro euro, sociální dialog, finanční stabilitu a kapitálové trhy Valdis Dombrovskis. Odmítavý pohled komise na plán rozpočtu se schodkem 2,4 procenta při vysokém zadlužení země nezměnilo podle něj ani pondělní vysvětlení italské vlády.

„Italská vláda jde otevřeně a vědomě proti závazkům, které na sebe země vzala,“ upozornil Dombrovskis. Porušování pravidel podle něj může na první pohled vypadat lákavě, může nabízet iluzi svobody. „Je lákavé snažit se vyléčit dluh novými dluhy. Ale v určité chvíli je třeba dluh splatit,“ dodal.

Je to poprvé v historii, kdy komise při hodnocení rozpočtových plánů zemí eurozóny k podobnému kroku sáhla.

Podle komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierra Moscoviciho by rozhodnutí nemělo nikoho překvapit. Hlavní obavy má komise především z výše schodku, úrovně dluhu v kombinaci s možnostmi růstu italského hospodářství.

Plánovaný rozpočet, kterým se koaliční vláda premiéra Giuseppa Conteho snaží plnit předvolební sliby, zahrnuje například zavedení základního příjmu pro chudé či snížení věku odchodu do důchodu.

Rozpočtové plány Říma okamžitě po publikaci vyvolaly kritiku ze strany EU i obavy mezi investory. Zadlužení Itálie v současnosti přesahuje 131 procent HDP. Pro každého občana této jihoevropské země tak představuje zátěž přibližně 37.000 eur. Náklady na obsluhu dluhu zhruba odpovídají výdajům země na školství.

Dluh Itálie je po dluhu Řecka v eurozóně druhý nejvyšší a Moscovici jej dnes označil za „nepřítele italské i evropské ekonomiky“. Jeho snížení musí být pro Itálii strategickou prioritou, což ale nyní odmítnutý návrh neukazuje. Eurozóna je postavena na vzájemné důvěře členských zemí, podotkl Dombrovskis.

Moscovici dnes před novináři upozornil, že komise nehodlá zpochybňovat priority italské vlády například při snaze podpořit investice či boj s chudobou. „Mnohé z nich dávají v italském kontextu smysl a komise do domácích rozhodnutí italské vlády nechce nijak vstupovat,“ řekl.

„Co nás ale znepokojuje jsou dopady této rozpočtové politiky na italské občany, na lidi,“ dodal eurokomisař.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1