Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bruselem hýbe skandál Junckerovy pravé ruky. Na vzestup Selmayra si posvítí i europoslanci

Bruselem hýbe skandál Junckerovy pravé ruky. Na vzestup Selmayra si posvítí i europoslanci

Evropský parlament se bude příští týden zabývat kontroverzním kariérním postupem šedé eminence Bruselu a pravé ruky šéfa Evropské komise Jean-Claude Junckera Martina Selmayra. Kauzu odstartovali bruselští novináři, kteří si všimli podivných okolností, za kterých se německý právník a dlouholetý unijní úředník stal generálním sekretářem Komise. Spekuluje se, že změna pozice může souviset s navýšením odměn pro členy Komise poté, co jim vyprší mandát. Někteří insideři dokonce tvrdí, že si tím úředník komisaře „kupuje“.

Evropská komise má co vysvětlovat, ale zatím se jí do toho příliš nechce. Pondělní tisková konference v Bruselu se proměnila ve frašku, když mluvčí unijní exekutivy nebyli schopni zodpovědět dotazy novinářů ohledně kontroverzního kariérního postupu pravděpodobně nejmocnějšího bruselského úředníka Martina Selmayra. Ten se z pozice šéfa kabinetu Jean-Claude Junckera přesunul na začátku března do čela generálního sekretariátu Evropské komise.

Jak už INFO.CZ psalo, Selmayr si novým místem zajistil ještě větší vliv, než kterému se coby Junckerův důvěrník a práva ruka dosud těšil. Jde totiž o pozici, na které bude mít pod palcem chod celé mašinérie - navíc v době, kdy se v EU řeší velká témata v čele s dlouhodobým rozpočtem EU.

Na kariérním vzestupu německého právníka a dlouhodobého vysoce postaveného úředníka v unijních institucích Selmayra ale není všechno v pořádku. Alespoň si to myslí bruselští novináři, kteří na nejasné okolnosti jeho jmenování upozornili.

Celou kauzu odstartoval respektovaný novinář Jean Quatremer, který píše pro francouzský deník Liberation. V Bruselu neexistuje nikdo, kdo by jeho jméno neznal. Je to ten samý žurnalista, který svými zjištěními donutil v roce 1999 k rezignaci Evropskou komisi vedenou Lucemburčanem Jacquesem Santerem. Jeho sbor odstoupil kvůli korupčnímu skandálu.

Quatremer a další novináři se domnívají, že Selmayr povýšil v rozporu s platnými pravidly Komise. Její pracovníci zpočátku tvrdili, že Selmayr měl protikandidáty, což je jednou z nutných podmínek ve výběrovém řízení. Nakonec se ale ukázalo, že tomu tak nebylo, a celé řízení probíhalo v tajnosti (nevěděli o něm ani samotní komisaři). Podle Quatremera je ke všemu pravděpodobné, že došlo i ke zfalšování zápisu ze zasedání kolegia komisařů.

Francouzský novinář navíc uvedl, by Selmayrův vzestup mohl souviset také s plánovaným zvýšením odměn pro stávající komisaře, které by pobírali poté, co by jim vypršel mandát. Důvodem jejich údajného navýšení je snaha zabránit tomu, aby komisaři odcházeli za novou prací do soukromého sektoru, kde by mohli využívat citlivé a cenné informace.

V současnosti eurokomisaři dostávají 40 až 65 procent jejich základního platu po dobu dvou let po odchodu z Evropské komise. Celková částka se pohybuje mezi 8 400 a 13 500 eury měsíčně. K tomu dostávají ještě příspěvek na stěhování ve výši jednoho platu. Nově by měli dočasný „důchod“ pobírat tři až pět let. Podtrženo a sečteno, ve srovnání se současným stavem by si polepšili dvakrát až třikrát.

Novinář Georgi Gotev z bruselského serveru EurActiv k tomu poznamenává, že navýšení „zlatých padáků“ pro eurokomisaře může být také pouze způsob, kterým si Selmayr a spol. kupuje jejich mlčenlivost. „Komise to popírá, ale i tak je narušena její důvěryhodnost,“ píše Gotev.

Na Junckera a Selmayra se chystá Evropský parlament

Postup, kterým byl Selmayr jmenován, se nelíbí ani europoslancům. „Selmayrova korunovace ukázala, jak si Junckerova Komise v případě potřeby dokáže udělat z platných pravidel hadr na podlahu,“ myslí si český europoslanec Jan Zahradil. Evropští konzervativci a reformisté (ECR), k nimž se hlásí i Zahradilova ODS, navrhli, aby se proto celou kauzou zabýval i Evropský parlament.

Podle informací redakce by se tak mělo stát v pondělí 12. března odpoledne na plenárním zasedání ve Štrasburku. Interpelaci na Komisi zformuloval právě Zahradil.

Bruselští komentátoři se shodují, že jde o skandál, který může mít v důsledku dopad na celou Junckerovu Komisi. Něco podobného si myslí i europoslanec Zahradil. „Myslím, že to tentokrát pan Juncker přehnal, znepřátelil si řadu vlivných lidí a jeho komise definitivně ztratila jakoukoli důvěryhodnost,“ řekl INFO.CZ.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1