Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bruselská byrokracie dál bují. Juncker sliboval méně regulace, jeho komise to ale nezvládla

Bruselská byrokracie dál bují. Juncker sliboval méně regulace, jeho komise to ale nezvládla

Éra Jeana-Clauda Junckera a jím vedené Evropské komise sice skončí až příští rok, už teď je ale jisté, že jedno z předsevzetí nesplní. Před čtyřmi roky sliboval, že bude v průběhu dalších let přicházet s menším počtem návrhů nové legislativy než předchozí komise. To se ale tak úplně nedaří. Jak podotýká server Politico, regulace je sice méně, ale ve srovnání s Barrosovou Komisí jen o čtvrtinu. Proč?

 

Junckerova komise chce do konce svého mandátu, který vyprší příští rok, představit ještě 15 nových iniciativ. Zároveň ve svém programu pro rok 2019 počítá se stažením či dokonce zrušením 17 dosud neschválených návrhů nebo stávajících právních předpisů. Přijmout by se naopak ve spolupráci s dalšími unijními institucemi mělo 45 projednávaných iniciativ.

Mezi body, které chce Komise dotáhnout do konce, patří například zavedení hlasování kvalifikovanou většinou u některých daňových otázek nebo v případě energetické a klimatické politiky. Kromě toho Junckerova komise zamýšlí „posílit mezinárodní roli společné měny euro“.

Jak ale poznamenává server Politico, komise, kterou Jean-Claude Juncker vede od roku 2014, na začátku svého mandátu slibovala, že se bude v navrhování nových regulací držet zpátky mnohem více. Juncker sám při každé příležitosti opakuje, že Evropská komise by se měla soustředit na velké věci a ty menší, které jsou blíže lidem, přenechávat členským státům.

Politico sestavilo tabulku, ze které vyplývá, že současná unijní exekutiva v prvních čtyřech letech svého mandátu, tedy v období od 2014 do 2018, přišla s celkem 370 legislativními návrhy. Pro srovnání, předchozí komise, v jejímž čele stál José Manuel Barroso, představila za první čtyři roky svého působení (2010-2014) celkem 500 návrhů. Komise před tím, kterou vedl také Barroso (proto se označuje Barroso I), zvládla v období 2005-2009 předložit celkem 431 návrhů.

Potud je podle Politica vše v pořádku, Junckerova komise skutečně zredukovala počet předkládaných regulací. Zakopaný pes je ale někde jinde. Server píše, že Junckerova komise se často uchylovala k praxi, kdy návrhy v jedné oblasti slučovala do legislativních balíčků a považovala je za jeden celek a nikoliv za sérii samostatných předloh.

Politico se při tom odvolává na záznamy Evropského parlamentu, který je součástí legislativního procesu a návrhy Evropské komise posuzuje. Zatímco Evropská komise v roce 2016 uváděla, že v rámci pracovního programu pro rok 2014 do oběhu pustila 100 iniciativ, o rok později 23 iniciativ a v roce 2016 opět dalších 23 iniciativ, čísla Evropského parlamentu se liší.

V oficiálních záznamech instituce se uvádí 116 legislativních návrhů v roce 2016, což je pětkrát větší číslo, než které zmiňuje Komise.

„Výsledek je ten, že ve srovnání s předchozí komisí ta Junckerova snížila počet navrhované legislativy přibližně kolem čtvrtiny. I tak je to ale méně, než původně tvrdila,“ píše Politico. Zároveň ale dodává, že současné komisi se povedlo shodit ze stolu mnohem větší počet návrhů, u kterých se instituce nedokázaly shodnout, a řešení se tak zablokovalo. Novináři také zdůrazňují, že Juncker a spol. častěji než dříve nechávali rozhodování v některých oblastech na členských státech – to se týká například nedávného návrhu na zrušení střídání letního a zimního času, které je v kompetenci národních vlád.

Z 370 návrhů, se kterými Junckerova komise přišla od začátku roku 2014, se dodnes povedlo ve spolupráci s dalšími institucemi dotáhnout do konce téměř polovinu z nich. Do konce mandátu současné Evropské komise už ale mnoho času nezbývá. Evropské volby, v nichž lidé vyberou nové složení Evropského parlamentu, který se pak následně bude podílet na výběru nové Evropské komise, proběhnou příští rok v květnu. Nová unijní exekutiva by měla být podle stávající praxe potvrzena po letních prázdninách a své funkce se ujme na podzim.

INFOGRAFIKA: Volba šéfa Evropské komise

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1