Evropský parlament ve středu vůbec poprvé za dobu své existence schválil doporučení, aby Evropská unie zahájila řízení proti některé členské zemi kvůli vážnému ohrožení hodnot EU. Tento nesmyslný návrh se týká Maďarska. Místo toho, aby se Česká republika proti tomu postavila, ve vládní koalici i na naší politické scéně na to panují rozdílné názory. Premiér Andrej Babiš postoj europarlamentu odmítá, ministr zahraničí Jan Hamáček mu rozumí. A to je špatně.

Že má vládní koalice různé názory na některé domácí záležitosti, je pochopitelné, i když ani to nesvědčí o velké soudržnosti. Ovšem ve věcech zahraniční politiky má vláda (společně s prezidentem) vystupovat jednotně, protože je to i vzkaz do ciziny. Pokud je nejednoznačný, vyvolává to otázky, co vlastně chceme a co si ve skutečnosti myslíme. Případ „buzerování“ Maďarska Evropským parlamentem je přitom ukázkový.

Část poslanců a poslankyň Evropského parlamentu i Evropská komise už dlouho útočí na Maďarsko i Polsko kvůli některým krokům vlád v Budapešti a Varšavě. Jednou kvůli soudnictví, jindy kvůli vztahům k médiím či neziskovým organizacím. Děje se tak často bez ohledu na to, co si myslí veřejnost dotyčných zemí, rozhodující je pouze to, co si myslí v Bruselu. Že to může vést k neslavným koncům, eurobyrokracii nezajímá. Místo pochopení toho, že každá země je jiná a ne všechno může a má jít stejným směrem, přichází vyhrožování a manipulace.

Orbán osočil EU: Chtějí sem chce poslat vojáky, aby vpustili migranty

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital