Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bude Česko platit víc? Babiš jednal v Bruselu o budoucím rozpočtu EU

Bude Česko platit víc? Babiš jednal v Bruselu o budoucím rozpočtu EU

Státníci, včetně českého premiéra Andreje Babiše, dnes odpoledne u pracovního oběda absolvovali první orientační diskusi o dlouhodobém rozpočtu společenství po roce 2020. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se před začátkem summitu 27 států v Bruselu vyslovil pro vyšší příspěvky členských zemí do rozpočtu EU. Babiš zdůraznil, že souhlasí se stanovením podmínek pro čerpání peněz, ale hlavním problémem je podle něj migrace.

„Myslím, že pokud chceme mít nové politiky a nemůžeme redukovat ty staré, tak země budou muset platit víc,“ podotkl Juncker při příchodu na summit. Právě jeho Evropská komise chce počátkem května, také na základě dnešní premiérské a prezidentské debaty, představit první návrh podoby unijních financí pro roky 2021 až 2027.

Britský odchod z unie na jaře 2019 bude znamenat každoroční propad příjmů rozpočtu možná až o 13 miliard eur (325 miliard Kč), který - jak už dříve upozornil komisař pro rozpočet Günther Oettinger - nepůjde „zalepit“ jen úsporami.

Unie chce přitom udržet či co nejméně snižovat tradiční výdaje jako je společná zemědělská politika či strukturální fondy. Navíc se hodlá soustředit i na „nové výzvy“, tedy řešení migrační problematiky, na lepší ochranu vnější hranice či společnou obrannou politiku.

Babiš po příchodu na summit novinářům řekl, že Česká republika si chce sama rozhodovat o čerpání z kohezních fondů unie. Souhlasí s tím, že na počátku musí být stanoveny podmínky čerpání, ale poté by využívání fondů mělo být věcí Prahy. „O to více, že těch peněz bude stále méně a ten rozdíl mezi příjmem a výdajem nebude zase až tak veliký,“ uvedl s odkazem na výpadky britských příspěvků. Prohlásil také, že s podmíněním peněz z unijních fondů stavem právního státu nemá problém, za který naopak považuje migraci a kvóty.

Slovenský premiér Robert Fico uvedl, že s ohledem na nové výzvy, jako jsou obrana, migrace, bezpečnost a boj proti terorismu, bude tlak na podobu kohezních fondů. Podle Fica je ale nutné udržet peníze na to, co je úspěšné, což jsou právě kohezní fondy, které pomáhají odstraňovat nerovnosti mezi starými a novými členskými státy.

Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová zdůraznila, že rozhodnutí o velikosti budoucího víceletého rozpočtu bude politickou záležitostí. „Je třeba rozhodnout, zda zvýšit příspěvky a najít nové zdroje, nebo omezit některé starší programy,“ myslí si. Babiš k možnému navýšení rozpočtu řekl, že je o tom možné se bavit, na zvýšení rozpočtu je připraven i Fico.

Čistí plátci, tedy země, které do rozpočtu EU odvedou více, než z něj mohou vyčerpat, ale zvýšení rozpočtu odmítají. Nizozemský premiér Mark Rutte řekl, že udělá vše, co bude v jeho silách, aby možnému zvýšení odvodů do rozpočtu zabránil. Podobný názor zastává i jeho dánský protějšek Lars Lökke Rasmussen. „Vycházíme z toho, že musíme udržet rozpočet do jednoho procenta hrubého národního produktu,“ řekl Rasmussen.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz požaduje v budoucím unijním rozpočtu výdajové škrty. „Chceme silnou Evropskou unii a zároveň chceme Evropskou unii, která je šetrná a která se snaží zeštíhlit tam, kde je to možné,“ řekl šéf rakouské vlády s tím, že si nepřeje neustále zvyšovat břímě na čisté plátce. „Čistí plátci již nyní mají velmi vysoké příspěvky,“ dodal.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1