Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Cena za členství v EU? Vlivný bruselský server spočítal, kolik denně zaplatíte do rozpočtu

Cena za členství v EU? Vlivný bruselský server spočítal, kolik denně zaplatíte do rozpočtu

Méně než jedno cappuccino denně. Taková je podle evropských komisařů cena za členství v elitním klubu Evropské unie pro každého Evropana. Právě tento necelý šálek totiž do evropského rozpočtu přinese celkových asi 158 miliard eur, ze kterých pak profituje celá Evropa. Které státy ale na „cappuccinovém indexu“ prodělají a které si naopak mohou naopak dopřát extra mléčnou pěnu? 

Evropská unie není drahý projekt. Obyvatelé členských států si mohou členství v elitním spolku zemí na Starém kontinentu dovolit, když se vzdají necelého cappuccina denně, tvrdí evropští komisaři. A to bez zohlednění financí, které jednotlivé státy následně z rozpočtu obdrží formou služeb, příspěvků, grantů či dotací. Server Politico se pokusil komisaře vzít za slovo.

Politico sestavil žebříček, ve kterém se zaměřují na to, kolik toho Evropská unie „upije“ z cappuccina jednotlivých Evropanů. Výsledný index tak zohledňuje jak příspěvky, které daný stát do evropské kasy platí, tak i počet obyvatel dané země a tamní cenovou hladinu.

Nejlépe ze srovnání vychází ekonomickou a migrační krizí stíhané Řecko. To za každého obyvatele do evropské kasy odvede jen 15procent šálku cappuccina. To je dané zejména tamní drahou kávou, ale i relativně nízkými příspěvky, které Řekové Evropě posílají. Následuje Rumunsko s Polskem s 16, respektive 17 procenty. Česká republika je ve středu žebříčku, Evropská unie každému Čechovi upije 27 procent šálku lahodné kávy denně.

Na opačné straně žebříčku ční Itálie (56 procent šálku na obyvatele), Belgie (55 procent šálku na obyvatele) a Lucembursko (přesně polovina šálku cappuccina na obyvatele).

Při pohledu na absolutní hodnoty odvodů do evropského rozpočtu se pořadí razantně promění. Po přepočtení na jednoho obyvatele nejvíce přispívají Lucemburci (1.56 eur), Belgičané (1.46 eur) a Irové (1.22 eur).

Němci platí na obyvatele 0.84 eur a Češi 0.45 eur a žebříček uzavírají Chorvaté (0.3 eur), Rumuni (0.22 eur) a Bulhaři (0.18 eur).

Cappuccinový index nicméně zahrnuje jen čisté výdaje do evropské kasy, bez ohledu na to, kolik pak daná země z Evropské unie získá.

Po zohlednění takzvané čisté pozice – tedy rozdílu mezi vydanými a přijatými penězi – je jasné, že například Česká republika si díky této instituci může poručit pořádných pár cappuccin nad rámec vlastního rozpočtu.

Graf znázorňuje, kolik každý jeden občan zemí EU denně zaplatí do rozpočtu. 

Česko totiž od roku 2004, kdy do EU vstoupilo, každý rok získalo více peněz, než kolik do Bruselu poslalo. Jen loni byla čistá pozice Česka 79.6 miliard korun, o rok dříve to bylo dokonce 150 miliard korun.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1