Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

50 nejvlivnějších Čechů v Bruselu, díl 2: Podívejte se, kdo v srdci Evropské unie tahá za nitky

50 nejvlivnějších Čechů v Bruselu, díl 2: Podívejte se, kdo v srdci Evropské unie tahá za nitky
 

V úvodním díle miniseriálu „Vlivní Češi v Bruselu“ vám redakce INFO.CZ představila prvních deset českých rodáků, jejichž jména jste možná zatím neslyšeli, ale v hlavním městě unijních institucí zastávají řadu významných postů. Kdo další ovlivňuje dění v centru Evropské unie? Druhý díl našeho cyklu vám přináší medailonky další TOP desítky Čechů, kteří se dokázali v Bruselu prosadit.  

Češi v Bruselu

Olga Sehnalová, která působila jako česká europoslankyně už od roku 2009, byla v roce 2014 do Evropského parlamentu zvolena za ČSSD. Je členkou Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) a náhradnicí ve Výboru pro dopravu (TRAN). V Evropském parlamentu se věnuje především potírání diskriminace na vnitřním trhu, dvojí kvalitě potravin v zemích EU, digitální ekonomice, bezpečnosti dopravy nebo ochraně práv osob s postižením. Je držitelkou ocenění MEP Award 2017 v kategorii „Kultura, vzdělání a sport“ a server Politico ji řadí mezi 28 nejvlivnějších evropských politiků s vlivem na dění v roce 2018.

Češi v Bruselu

Diplomatka Edita Hrdá je vrchní ředitelkou Evropské služby vnější akce (ESVA) pro Ameriku a má na starosti udržování diplomatických vztahů Evropské unie. Do funkce ji v roce 2015 jmenovala šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, a česká diplomatka se tak stala nejvýše postavenou zástupkyní České republiky v rámci ESVA od jejího založení v roce 2010. Před zvolením Edita Hrdá zastávala funkci Stálé představitelky ČR v OSN a pro rok 2011 byla zvolená také do čela Výkonné rady Rozvojového programu OSN (UNDP) a Populačního fondu OSN (UNFPA).

Češi v Bruselu

Eduard Hulicius pracuje v kabinetu české eurokomisařky Věry Jourové, kde má na starost politiku ochrany spotřebitele nebo vztahy s Evropským parlamentem. Hulicius má s evropskou politikou bohaté zkušenosti. Od roku 2011 pracoval v kanceláři europoslankyně Zuzany Roithové zvolené za KDU-ČSL a do Evropského parlamentu v roce 2014 sám kandidoval, ve volbách ale neuspěl.

Češi v Bruselu

Ekonom a státní úředník Jan Gregor pracuje pro Evropský účetní dvůr v Lucemburku, který má na starost kontrolu a využití finančních prostředků na půdě EU. Do funkce nastoupil v květnu 2016, předtím působil na ministerstvu financí jako náměstek pro oblast veřejných rozpočtů a byl i členem vládních poradenských a bezpečnostních výborů, včetně České statistické rady.

Češi v Bruselu

Karel Barták je vedoucím oddělení komunikace a valorizace na Generálním ředitelství Evropské komise pro vzdělávání a kulturu (DG EAC). V rámci tohoto ředitelství působil i v minulosti, kdy pracoval na pozici vedoucího oddělení pro mládež. V Bruselu však pracoval už mnohem dřív – do roku 2006 jako vedoucí bruselské pobočky České tiskové kanceláře.

Češi v Bruselu

Bývalý dlouholetý zpravodaj ČTK v dubnu 2013 překvapivě zakotvil v bruselském zastoupení českého Svazu průmyslu a dopravy. Stal se tak členem asociace BUSINESSEUROPE, která patří k nejvlivnějším lobbistickým sdružením v evropské metropoli. Po více než dvou letech se Pirkl přesunul na místo šéfa bruselského kanceláře společnosti ČEZ, kde vystřídal známého ekonoma Petra Zahradníka.

Češi v Bruselu

Česko má svou zástupkyni také v Tribunálu, který je součástí Soudního dvora EU a projednává především případy v oblasti hospodářské soutěže, obchodu, zemědělství či ochranných známek. Je jí soudkyně Irena Pelikánová, která byla v minulosti mimo jiné členkou Legislativní rady vlády. V Tribunálu Soudního dvora EU pracuje od května 2004.

Češi v Bruselu

Martina Dlabajová byla do Evropského parlamentu zvolena jako nestraník na kandidátní listině hnutí ANO. Jako první Čech získala cenu MEP Award pro nejlepšího europoslance v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí a v roce 2018 získala opětovnou nominaci. V Evropském parlamentu má mimo jiné pozici místopředsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) a působí ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL). V rámci těchto výborů se věnuje především problematice vysílání pracovníků do zahraničí, slaďování systému vzdělávání s potřebami trhu práce nebo efektivnímu využívání unijního rozpočtu.

Češi v Bruselu

Novinář České televize Lukáš Dolanský je jedním z českých stálých zpravodajů v Bruselu, kteří přinášejí každý den informace přímo z místa. Do České televize, kde dříve uváděl například pořad Události komentáře, Dolanský přišel v roce 2010 z Lidových novin. Stálým zpravodajem ČT v Bruselu se stal v lednu 2018.

Češi v Bruselu

Martin Špolc pracuje pro Evropskou komisi, kde působí jako vedoucím útvaru ekonomické analýzy a hodnocení v rámci Generálního ředitelství pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů (DG FISMA). V minulosti působil také jako asistent vedoucího oddělení na Generálním ředitelství pro vnitřní trh (DG MARKT).

Přehled dalších deseti Čechů s vlivem v Bruselu najdete v rubrice Evropská unie na INFO.CZ v příštích dnech.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1