Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko se připravuje na šéfování EU v roce 2022. Nemůžeme to podcenit, hlásá Babiš. Co nás čeká?

Česko se připravuje na šéfování EU v roce 2022. Nemůžeme to podcenit, hlásá Babiš. Co nás čeká?

Předsednické role EU se Česko ujme za čtyři roky, tj. ve druhé polovině roku 2022. Přípravy na půlroční „šéfování“ Radě EU, kde zasedají rezortní ministři všech členských zemí EU a rozhodují o klíčových legislativních návrzích, už ale začaly – jejich harmonogram na svém dnešním zasedání schválil kabinet Andreje Babiše. Přípravné práce začnou i na komunikační strategii a diskutovat se budou také požadavky na státní rozpočet. Náklady na první předsednictví ČR v roce 2009 se vyšplhaly na 1,9 miliard korun.

Ještě čtyři roky zbývají do zahájení historicky druhého předsednictví Česka Radě EU, už nyní ale začínají přípravné práce. O jejich přesném harmonogramu, komunikační strategii a nákladech na šestiměsíční „řízení Evropy“ (včetně personálního zajištění) bude podle informací Úřadu vlády jasno za pár měsíců - konkrétně v říjnu. „Nemůžeme to podcenit. Proto jsme zadali už první úkoly,“ řekl novinářům po skončení dnešního jednání vládního kabinetu premiér Andrej Babiš.

Úřad vlády také uvedl, že registroval doménu www.eu2022.cz. Kromě odpočítávání dnů do začátku českého předsednictví je v tento moment webová stránka prázdná, podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře se na ni informace začnou objevovat postupně. V průběhu předsednictví tu pak budou k dispozici veškeré materiály týkající se jednání, doprovodných akcí, tiskových konferencí a také priorit řídící země.

O předsednickou roli se státy EU střídají vždy po šesti měsících. Česko ji bude přebírat po Francii a na začátku roku 2023 předá předsednické otěže Švédsku. I přesto, že mnozí tvrdí, že předsednictví členských zemí Radě EU ztratilo po institucionálních změnách v posledních letech na váze, představuje pořád významnou možnost, jak se dostat do centra dění v EU a mít vliv na klíčové události.

V případě Česka se jedná už o druhou zkušenost – první řízení Rady EU si země odbyla ve druhé polovině roku 2009. Česká diplomacie tehdy musela řešit krizi kolem dodávek plynu z Ruska do Evropy a za zmínku také stojí, že Praha v tu dobu hostila důležitý summit EU-USA, kterého se zúčastnily politické špičky 27 zemí EU a americký prezident Barack Obama. České působení v čele EU nicméně poznamenal pád vlády Mirka Topolánka a dodnes se také řeší kauza předraženého zajištění audiovizuální techniky pro potřeby předsednictví.

V institucích EU chybí čeští pracovníci

Jak už dříve INFO.CZ informovalo, vláda se chce i v souvislosti s blížícím se předsednictvím Radě EU zaměřit na české pracovníky v institucích EU. Těch je tam totiž nedostatek a na národní úrovni už dlouhou dobu chybí strategie, jak tyto lidi pro práci v unijních institucích získávat a dále podporovat v kariérním postupu. „Pro nás je velice důležité, abychom měli v evropských strukturách naše lidi. Počet zaměstnanců z České republiky je v porovnání s jinými zeměmi velice nízký a také nemáme lidi na vyšších pozicích,“ řekl k tomu Babiš.

Podíl národních zaměstnanců v EKPodíl národních zaměstnanců v EKautor: Úřad vlády ČR

Vláda už před několika měsíci schválila strategický dokument, který by měl tento problém do budoucna odstranit. „Naše diplomacie nebude úspěšná, pokud nebudeme mít na klíčových a dostatečně vysokých pozicích v institucích EU odpovídající zastoupení. Můžete namítnout, že jde o evropské úředníky, kteří pracují pro všech 28 členských států EU. To je pravda, ale i tak má země původu úředníka a jeho znalost té země značný vliv na to, jak se zpracovávají technické podklady třeba pro návrhy Evropské komise,“ řekl v nedávném rozhovoru o koncepci podpory Čechů v institucích EU pro INFO.CZ státní tajemník Chmelař.

Vláda chce například vytvořit databází českých pracovníků v EU a pravidelně s nimi komunikovat. Důležité to bude i pro předsednictví v Radě EU. Podle Chmelaře je už nyní potřeba začít připravovat mladé absolventy a mít přehled o lidech, kterým v institucích vyprší časově omezené smlouvy. Za další je podle něj nutné znásobit počet stáží a jazykových kurzů.

Podíl počtu občanů zemí EU na celkové populaci EU v roce 2017Podíl počtu občanů zemí EU na celkové populaci EU v roce 2017autor: Úřad vlády ČR

„S tím potom souvisí i to, co se podcenilo po prvním českém předsednictví v roce 2009 – tedy práce s lidmi, kteří se na něm podíleli. O velkou část těchto lidí česká státní správa přišla, přestože šlo o výborné profesionály a talenty. To je plýtvání lidským potenciálem se to opakovat,“ uvedl.

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744