Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Chmelař míří do Bruselu. Chce podpořit Čechy v institucích EU

Chmelař míří do Bruselu. Chce podpořit Čechy v institucích EU

Státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař se dnes v Bruselu sejde s Čechy, kteří v Bruselu pracují v institucích Evropské unie. „Z pohledu Česka je velmi žádoucí udržovat s těmito lidmi pravidelné neformální kontakty. Pokud chceme hrát aktivnější roli v evropské politice, tak jsou tyto kontakty naprosto nezbytné,“ řekl redakci. Úřad vlády plánuje do budoucna takových setkání více.

„V letošním roce plánujeme uspořádat v Bruselu několik setkání s Čechy působícími v evropských institucích. Hlavním cílem je především navázat bližší kontakty a rozvíjet neformální spolupráci mezi státní správou a Čechy, kteří pracují v Bruselu,“ vysvětlil pro INFO.CZ státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař. Dnes se s některými z nich sejde v hlavním městě unijních institucí. „Moje sdělení je jednoduché. Chci, aby Češi v institucích věděli, že jsou pro Česko důležití, že si vážíme jejich práce a že jsme zde pro ně, pokud by potřebovali s něčím pomoci,“ dodal.

V Bruselu, centru unijních institucí, pracují stovky českých zaměstnanců. Buď sem byli dočasně vysláni, nebo prošli výběrovými řízeními a pracují zde trvale. Zdaleka tak nejde pouze o osoby, jejichž jména lidé znají z médií, ale především o řadové zaměstnance Evropské komise, Evropského parlamentu, Rady EU či celé řady unijních agentur a poradních orgánů.

Na rozdíl od jiných zemí EU, které se svými lidmi udržují pravidelné kontakty a pomáhají jim v rámci unijní struktury šplhat výše, Česko v jejich podpoře nebylo v minulosti příliš aktivní. „Zaspali jsme,“ říká jeden z českých úředníků v EU, který si přál zůstat v anonymitě. „Vezměte si takové Poláky, ti jsou v tomto velmi aktivní. Udržují pravidelně kontakty a neustále se zajímají, co Polákům v institucích EU chybí a co by pro ně mohli z domova udělat,“ pokračuje.

První krok k nápravě udělal předchozí kabinet Bohuslava Sobotky, který začátkem roku 2015 přijal Strategii podpory Čechů v institucích EU. Materiál zmiňuje, že při výběrových řízeních na manažerské pozice je často nutná podpora domácího státu. Vláda ji proto nabídla těm, kteří o to projeví zájem, a to zejména v několika prioritních oblastech včetně vnitřního trhu, energetiky, životního prostředí, migrace nebo dopravy.

Jak Chmelař potvrdil redakci, vláda v demisi premiéra Andreje Babiše chce na tuto iniciativu navázat a s Čechy v EU se setkávat častěji. „Ano, mým cílem jsou pravidelná setkání, a to v souladu s realizací Strategie, kterou jsme v minulosti měli na papíře. Nastal čas převést ji do praxe,“ řekl.

Ještě letos by mělo proběhnout minimálně šest velkých setkání (podobných tomu, které je v plánu dnes), na něž budou navazovat menší schůzky s vybranými pracovníky působícími v institucích EU. Probírat se s nimi budou konkrétní otázky, upřesnil Chmelař.

„Pokud to bude v mých časových možnostech, chci se uvedených setkání účastnit pravidelně. Vnímám to jako jednu ze svých klíčových priorit pro nadcházející období,“ říká státní tajemník, podle kterého jde o klíčovou aktivitu, jež by mohla přispět ke zlepšení postavení a vlivu Česka v EU a také k efektivnější realizaci evropské politiky.

Informace o Češích pracujících v Bruselu můžete na INFO.CZ sledovat v nové rubrice.

Znáte orgány Evropské unie? jejich přehledný popis a funkci naleznete zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1