Moje máma řezníkovi musela vysvětlit, co vlastně dělám, říká velvyslanec ČR při EU Jakub Dürr | info.cz

Články odjinud

Moje máma řezníkovi musela vysvětlit, co vlastně dělám, říká velvyslanec ČR při EU Jakub Dürr

Příští rok bude podle něj turbulentní a přinese zásadní změny. S volbami do Evropského parlamentu se pojí i obsazování klíčových pozic v čele Evropské komise a ke střídání dojde i na postu předsedy Evropské rady či šéfky unijní zahraniční a bezpečnostní politiky. „Je třeba se soustředit na to, abychom proměnili co nejvíce českých šancí. Musíme zanechat výraznější českou stopu a postarat se také o to, aby vzrostl počet Čechů pracujících v institucích EU, zejména na vyšších postech,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ velvyslanec a vedoucí Stálého zastoupení ČR při EU Jakub Dürr. Jaké jsou jeho priority v úřadě, kde teprve před několika měsíci vystřídal velvyslance Martina Povejšila? Plánuje nějaké změny? A trápí ho, že Češi EU stále příliš nerozumějí? Jak jim to vysvětluje? To vše se dočtete v rozhovoru.

Ve funkci velvyslance ČR při EU působíte už čtvrt roku. Jak byste tyto tři měsíce, které máte za sebou, hodnotil?

Kromě pravidelné agendy, která je předem daná a zahrnuje zasedání COREPER (Výbor stálých zástupců členských států; pozn. red), ministerských Rad a summitů, jsem se v této době soustředil hlavně na spoludefinování priorit ČR vůči EU. Snažil jsem se také udržet kontinuitu uvnitř úřadu a pokračovat ve šlépějích mého předchůdce v úřadu Martina Povejšila.

Co konkrétního máte na mysli?

V chodu úřadu jsem nedělal žádné revoluční změny a garantoval maximální prostor našim expertům a diplomatům. Na straně druhé si uvědomuji, že žijeme v dobách, kdy je potřeba velmi intenzivně komunikovat Prahu Bruselu a naopak. Na lince Praha-Brusel jsem se proto snažil akcentovat to, co ČR chce a potřebuje. V tomto budeme pokračovat i v dalším roce.

Co jste v Bruselu zdůrazňoval?

Máme několik hlavních priorit. Konkrétně šlo o vysvětlování českých postojů k víceletému rozpočtu EU, v migrační a azylové politice a v oblasti brexitu. Komunikovali jsme také témata v energetické, dopravní a sociální oblasti a za úspěch musíme považovat dohodu zemí EU o zavedení reverse charge.

Jak vypadá váš den v úřadě, pokud se to dá zobecnit?

Je těžké vybrat standardní průběh dne a týdne. V pondělí ale musím absolvovat sérii schůzí a porad s kolegy na zastoupení. V úterý probíhá příprava na středeční COREPER. Do toho sem jezdí ministři na ministerské rady, kdy kromě doprovodu ten den nebo dny je s tím spojena také spousta příprav. Pravidelně mívám jednání v institucích EU – v Evropské komisi, Evropském parlamentu, Evropské službě vnější akce.

Pro novináře bývají vrcholem unijní summity. Platí to i pro vás, diplomaty?

Spíš bych podtrhl každodenní obhospodařování vztahu mezi ČR a EU či schůzky ministrů, kteří sem jezdí na rady. Summit je takovou rozinkou na dortu. Směřují k němu práce, to je pravda, ale ve výsledku se na něm projednává pouze výběr témat. Nikdy neobsahuje jejich celou škálu.

Abychom si udělali lepší představu, jaká témata tedy každý den řešíte? Můžeme to zkusit podle papírů, které máte nyní na svém stole…

Jak vidíte, stůl je poměrně zavalený. Je tu složka s papíry, které jsou ve vyhrazeném režimu. Další hromádka se týká témat, která se řešila minulý týden na eurosummitu. Jsou mezi nimi analýzy budoucího vývoje v eurozóně. Další soubor papírů se týká rozšíření EU, konkrétně vyjednávání Evropské komise se Srbskem a situace v Kosovu.

Vedle jsou dokumenty k přípravě na poradu velvyslanců z evropských zemí, která se uskuteční na začátku ledna v Černínském paláci a kde budu po panu ministrovi pronášet úvodní slovo. Pak je tu složka s korespondencí, kterou zabezpečujeme my mezi Bruselem a Prahou, tedy jednotlivými ministerstvy a Stálým zastoupením. To je důležitá část mé práce. A poslední hromádku představují zprávy z ostatních ambasád.

U vás se to vše sbíhá…

Logika naší zdejší práce je opravdu jasná, specifická a horizontální. Bylo by dobré, kdyby si další segmenty na ministerstvu zahraničí i jinde uvědomovaly, že unijní dimenze je opravdu ve všem. Ne náhodou je náš úřad největší ze všech úřadů v české zahraniční službě. Pracuje zde sto lidí a jsou tu tři velvyslanci. Já se zrcadlově snažím sledovat, co se děje jinde, třeba u kolegů v New Yorku, Moskvě, Washingtonu nebo Ženevě.

Mluvíte o tom, že unijní dimenze je ve všech tématech. Proč si to neuvědomuje česká veřejnost?

Vidím to na své rodině, která vlastně dodnes přesně neví, co ve své práci dělám a co dělají mí kolegové, protože to je jednoduše složité. Často se plete, co je COREPER a korepetice, což je známý vtip, jehož autorkou je moje maminka, která u nás na vesnici vysvětlovala řezníkovi, co její Jakub dělá v Bruselu.

Povězte nám ho…

Bylo to v době, kdy se v Česku šířil mýtus o tom, že EU zakáže zabijačky. Mnozí prostě nechápou fungování procesů v EU, pravomoci institucí a ani základní terminologii. Je v nich zakořeněno takové to „my“, tedy lidé z vesnice na Hané, odkud pocházím já a má rodina, a „oni“, tedy Brusel a jeho příkazy a rozkazy. Ono je to ale úplně jinak, protože my jsme součást Bruselu, my všichni jsme Brusel a zde spolurozhodujeme.

Kde se stala chyba?

Bohužel si to neuvědomují ani čeští politici a je to přítomno v každodenní domácí politice. Přitom každý poslanec, senátor i ministr potvrdí, že většina jejich práce, třeba v legislativním procesu, reaguje na to, co přichází ze společného vyjednávání v Bruselu a souvisí s EU. O to důležitější je vše sledovat a účastnit se toho od počátku.

Když přijedete domů, cítíte potřebu tohle lidem vysvětlovat? Nebo už jste z toho unavený, protože „Brusel“ máte v popisu své práce a řešíte ho neustále?

Já jsem ten první případ. Původním povoláním jsem kantor a evropskou integraci jsem vyučoval na univerzitě, takže tohle v sobě rozhodně nezapřu. Navíc cítím potřebu vysvětlovat, abychom dopředu předcházeli případným nedorozuměním. Dá se proto říct, že kudy chodím, tudy vykládám o tom, co se děje, kde se to děje a proč se to děje. Pořád něco obhajuji, vlastně i sebe a svou práci, a vysvětluji. A doufám, že se to jednou zúročí.

Naštěstí v tom nejsem sám, kdo to takto cítí a má nastavené. Podobně jsou na tom mí kolegové a třeba i čeští europoslanci nebo naše komisařka. My všichni se shodneme na tom, že nás to velmi trápí a chceme do budoucna lépe komunikovat.

Jaké máte možnosti?

Kromě webu a sociálních sítí, které všichni používáme a určitě i my zde v Bruselu lépe používat budeme, je velkou příležitostí příprava na české předsednictví, které lidem zase připomene, jaké to je být za volantem Evropy. Je to šance, jak zviditelnit naši práci, Evropu obecně a pozitiva evropské integrace. A v tom hrajete důležitou roli, i vy, novináři, kteří už několik let fundovaně a objektivně píšete o EU. Není vás moc, bohužel pořád příliš málo, ale odvádíte záslužnou práci. Je dobře, že se EU věnují speciální rubriky, jakou vedete vy na INFO.CZ.

Za všechny novináře, kteří píší o EU, děkuji. Pojďme ale zpět k rozhovoru. Zmiňujete české předsednictví, které proběhne v roce 2022. Jaké přípravy už probíhají nyní?

Začaly teprve iniciační kroky a v příštím roce začneme intenzivněji mluvit o tom, jaké budou naše obsahové priority a jak předsednictví zabezpečit finančně a personálně. Budeme hlavně dávat dohromady experty do jednotlivých pracovních skupin.

Jaké další úkoly vás čekají v nejbližších měsících? Jaký bude příští rok z pohledu evropských politik?

Očekávám turbulentní a těžký rok. V květnu proběhnou volby do Evropského parlamentu, které jsou však spojeny i s dalšími změnami, na které se musíme připravit. Bude se hledat nový předseda Evropského parlamentu a také Evropské komise, dále i nový český komisař nebo komisařka, noví šéfové výborů Evropského parlamentu, nová vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Na konci roku vyprší druhý mandát předsedy Evropské rady Donalda Tuska.

Jak k tomu budete přistupovat?

V tomto velkém kolotoči, který nás čeká, je třeba se soustředit na to, abychom proměnili co nejvíce českých šancí. Musíme zanechat výraznější českou stopu a postarat se také o to, aby vzrostl počet Čechů pracujících v institucích EU, zejména na vyšších postech. Jako diplomata a úředníka mne také musí zajímat politická stránka věci, tedy jak dopadnou evropské volby, ale daleko více pak ta fáze, která nastane po nich. Bude to dynamičtější období, které položí základy vývoje v dalších pěti letech.

Kromě personálního obsazení institucí se budeme bavit také o agendě, tedy prioritách nové Evropské komise a také lídrů EU. Budeme se snažit do toho co nejvíce prosadit naši vizi Evropy, která je bez bariér, která rozumí šíři a potenciálu vnitřního trhu a svobodného obchodu a která má perspektivu se rozšiřovat o země západního Balkánu.

Jakub Dürr vystudoval politologii - evropská studia a také polský jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Zkušenosti má také s několikaletým studiem v zahraničí – např. na univerzitě v Loughborough ve Velké Británii nebo na Miami University v USA. Před tím, než se stal diplomatem, působil na Univerzitě Palackého v Olomouci, například jako prorektor pro vnější vztahy. Na Ministerstvu zahraničních věcí začal pracovat v roce 2011 – na Stálém zastoupení ČR při EU jako zástupce stálého představitele ČR při EU. Od roku 2016 byl dva roky náměstkem ministra pro řízení sekce evropské a od září 2018 vede Stálé zastoupení ČR při EU. Jakub Dürr mluví anglicky, polsky, německy, rusky, francouzsky a španělsky.
Kdo je Jakub Dürr?

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud