Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

S mýty o EU se těžko bojuje a vyvolat paniku je snadné, říká pro INFO.CZ šéfka zastoupení EK v ČR

S mýty o EU se těžko bojuje a vyvolat paniku je snadné, říká pro INFO.CZ šéfka zastoupení EK v ČR

Zákaz pomazánkového másla, zakřivených okurek a banánů nebo povinně balené koblihy. Podobných mýtů o EU koluje v českém mediálním prostoru nespočet a v poslední době přibývají. „Pokud se tam jednou dostanou, jen těžko se s nimi něco dělá,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ šéfka zastoupení Evropské komise v ČR Dana Kovaříková. Jaké jsou osvědčené recepty a fungují vůbec? Proč se v Česku panikařilo kvůli zavádění nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)? Může se něco podobného opakovat i u jiné legislativy a dá se tomu předejít? A proč Češi patří k nejvíce euroskeptickým národům v EU?

Od února letošního roku působíte jako vedoucí zastoupení Evropské komise v ČR. Co je náplní vaší práce?

Naše role spočívá ve zprostředkovávání toku informací mezi Evropskou komisí a Českem. Znamená to, že informujeme kolegy v Bruselu o tom, co se tady u nás děje, a zároveň se snažíme lidem, odborné veřejnosti a také médiím vysvětlovat, co dělá Evropská komise a na čem zrovna pracuje.

Co říkáte na debatu o EU, která se v Česku vede?

Znepokojuje mě, že tu o EU panuje spousta mýtů. V době, která nahrává dezinformacím, je docela oříšek s tím bojovat.

Co konkrétně se vám v této debatě nelíbí?

V první řadě bych chtěla říct, že jsem ráda, že se debata o EU docela intenzivně otevřela. Nevadí mi tolik její stav, jako spíše celkové povědomí o EU v české společnosti. Pokud se podíváme na čísla, tak není žádným tajemstvím, že Češi patří v Evropě k největším euroskeptikům. Je otázka, proč tomu tak je. Netroufala bych si tvrdit, že za kořeny české skepse jsou pouze a jenom iracionální důvody, ale jsou tu prvky, které jsou objektivně dané. Ve veřejném prostoru a v médiích se o EU vyskytuje právě spousta nepřesných informací a někdy i lží.

Čím je to způsobeno?

Souvisí to s historií a se stavem politické komunikace. Bylo tu období, kdy si vysoce postavení ústavní činitelé a řada politiků z protievropské rétoriky udělali vlastní politický projekt a agendu. Postupně to přijaly další politické kruhy a média. To se projevilo v tom, že se tu zakořenilo vnímání EU jako cizího elementu. A dodnes tady slyšíme „my versus oni“ a „Brusel zakázal to a Brusel nakázal tamto“. Podle mne je to jeden z vůbec největších mýtů, který tady panuje. Česko je součástí evropského rozhodovacího procesu ve všech jeho vrstvách a příští rok to bude už 15 let, co jsme do EU vstoupili. Velký problém také vidím v tom, že tady často řešíme jednotlivosti a zapomíná se na celek.

Kdo je Dana Kovaříková?
Vystudovala ekonomii a žurnalistiku. V Evropské komisi působí od roku 2002 a zastávala mnoho pozic – pracovala mj. na Generálním sekretariátu či Generálním ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie. V roce 2009 působila v české státní správě v souvislosti s českým předsednictvím Radě EU. Na Zastoupení Evropské komise v České republice pracuje od ledna 2014 a od února letošního roku celou organizace vede.

Jak to myslíte?

Z Evropské komise přijde návrh nějaké evropské legislativy, a protože je třeba kontroverzní nebo nehraje do not některé zájmové skupině, tak je najednou špatně úplně všechno. Okamžitě se začne zpochybňovat celá myšlenka evropské integrace. To se u přijímání norem na národní úrovni nestává. Ano, mluví se o tom, ale určitě se nezpochybňují principy parlamentní demokracie.

Je tohle výsada pouze Čechů?

Některé rysy jsou ve všech zemích EU společné. V politickém diskursu je Brusel poměrně častá mediální, ale nejen mediální, zkratka, to není jen český problém. Na jednu stranu je to logické. Ale v případě Česka je to specifické v tom, že zejména v prvních letech našeho členství v EU se o unii komunikovalo tak, jak jsem říkala před chvílí. Nejen to, že se čeští politici s projektem evropské integrace neztotožnili, navíc bylo v módě jej očerňovat. Často se zmiňovala přebujelá byrokracie nebo se EU přirovnávala k organizacím typu RVHP. Problém pak nastává v momentě, kdy to přeberou média. Při debatách nám lidé občas říkají, že se o EU v médiích dosud dočítali jen negativní informace.

V poslední době se do vysvětlování evropských záležitostí pustilo více organizací. Nebojíte se, že to naopak bude mít kontraproduktivní dopad, protože lidé budou mít pocit, že je toho moc?

Je pravda, že v poslední době se občanská společnost na tomto poli začala více aktivizovat. Chodí za námi lidé a chtějí se sami nějak zapojit a přispět ke zkvalitnění debaty. A vůbec nejde o nějaké ideology. Jsou to lidé z byznysu, akademické sféry, neziskového sektoru. Společné mají to, že se dosud debaty nezúčastňovali, ale nyní cítí nespokojenost se stavem debaty o věcech evropských a chtějí něco udělat. Jsou přesvědčení, že je minimálně potřeba vyvážit to pokřivené, co tu o EU zaznívá.

Jak to vypadá u politiků? Zlepšila se situace od doby, kdy na EU házeli vše špatné a svalovali na ni své neúspěchy?

Nechci hodnotit chování politiků, ale řeknu to obecně. Lidé vnímají EU zejména skrze svou politickou reprezentaci. Koneckonců, politici jsou ti, kdo v Bruselu sedí kolem jednacího stolu a jsou součástí rozhodovacího procesu. Každá nezaujatá komunikace o EU, každé postavení se politiků za tento projekt je proto velmi přínosné.

Fake news a cílené dezinformace zaplavily česká média

Říkala jste, že je velmi těžké bojovat proti mýtům, které se objevují v médiích. Co podle vás způsobuje, že se aktuálně objevují v takovém množství?

Souvislost vidím v tom, že se proměnil mediální prostor. Vyrostla tu spousta internetových portálů, které se tváří jako zpravodajské servery, ale ve skutečnosti pracují s cílenými dezinformacemi o EU. Jejich nebezpečí spočívá v tom, že umí pracovat s negativními emocemi, jako jsou obavy a strach.

Další problém vidím v oblibě zkratkovité komunikace. Pokud někdo hodí do prostoru, že EU řeší hlouposti, jako jsou křivé okurky a velikost banánu, tak se to z něj velmi těžko dostává.

Co se s tím dá dělat? Jaká je vaše zkušenost?

Více zdůrazňovat, že EU je především o velkých věcech a maličkosti už tolik neřeší. Také je dobré opakovat věci, které nám přijdou jako automatické, tedy že prožíváme nejdelší období míru. EU také vděčíme za prosperitu, hodnotové ukotvení a geopolitický význam. To je něco, co bereme jako dané, ale ono je to velmi křehké. Historie ukázala, že tyto výhybky jde přehodit velmi rychle a snadno.

S mýty o EU se v českých médiích setkáváme poměrně často, protože jak sama říkáte – pokud se tam jednou dostanou, velmi těžko se jich zbavuje. Překvapilo vás v poslední době něco?

Nařízení GDPR a to, jaká panika až hysterie se kolem toho spustila. Pokud se na nařízení podíváte, tak ve skutečnosti nejde o žádnou revoluci. Většina z toho, co nařízení zavádí, tu už byla, ale nedodržovala se. S tím, jak se blížila doba, kdy mělo nařízení vstoupit v platnost, tak sílila panika, kterou do určité míry vyvolaly soukromé subjekty, pro něž to znamenalo příležitosti pro byznys. Měli jsme velké štěstí, že agenda ochrany osobních údajů spadá pod komisařku Věru Jourovou, která vše trpělivě vysvětlovala v médiích nebo na debatách s lidmi. To hodně pomohlo.

Příběh kolem GDPR mi ale v každém případě potvrdil, že pokud média nebo kdokoliv jiný chce vyvolat paniku, tak je to velmi jednoduché.

Neměla Evropská komise o zavádění nařízení o ochraně osobních dat GDPR komunikovat dříve? Nevidíte tady pochybení?

Nevidím. Když se podíváte na jiné země, tak tam taková reakce jako u nás nebyla. Příčinu bych viděla v tom, že na ochranu osobních údajů se tady dosud moc nehledělo. Pro Čechy to nebylo téma.

Kromě mýtů se v souvislosti s EU často v médiích objevují mylné informace. Jak se s fake news dá bojovat?

Je to běh na dlouhou trať. Je potřeba začít už ve vzdělávání a výchově, které povedou ke kritickému myšlení. Je nutné učit děti a mladé lidi ověřovat si informace. Tohle je ale na rodičích i na státu. My pomáháme tím, že nabízíme přednášky na tato témata na školách.

Češi si rádi rozšiřují obzory, zajímá je Erasmus a roaming

Která témata se vám směrem k Čechům komunikují naopak dobře?

Takových je poměrně dost. O Češích se ví, že si na EU cení individuálních svobod. Jde tedy o témata spojená s volným pohybem osob, ať už je to pro studentský program Erasmus nebo zrušení roamingu. V podstatě vše, co umožňuje lidem rozšiřovat si obzory. Pak také samozřejmě jednotný trh a možnost obchodovat napříč unií. Jako další příklad mě napadá strategie ohledně plastů nebo oběhové hospodářství.

Ale zrovna u té strategie pro používání plastů komunikace jednoduchá nebyla. Vybavuji si, že média to pojala jako poplašnou zprávu, že EU chystá zakázat brčka.

To byl přesně příklad, jak se rozšířila zavádějící zpráva. Nikdo žádná brčka ani vatové tyčinky nezakazuje. Jen se mají postupně nahrazovat takovými, která jsou vyrobena z ekologických materiálů.

Chtějí česká média psát o EU?

Ano, a i to dělají. Mám pocit, že se to v poslední době změnilo. Možná to souvisí s tím, co jsem říkala na začátku rozhovoru – tedy, že se začíná více ozývat občanská společnost, která je nespokojená s vedením debaty o EU v Česku. Média chtějí reagovat a spontánně publikují seriály o EU, které mají zvýšit informovanost lidí.

Myslím si ale také, že to souvisí s vývojem, kterým si nyní Evropa prochází. Máme za sebou poměrně náročné období – zhruba deset let, kdy se zdálo, že jedna krize stíhala druhou. Výzvy, které tu byly, měly globální charakter a bylo potřeba najít evropské řešení. Z logiky věci proto evropská tématika byla v médiích častěji. A když o tom mluvíme, musím zdůraznit, že Evropa si s těmi krizemi poradila a zvládla je.

Myslíte si, že jsou krize už za námi?

Pořád není úplně vyřešená migrace, ale odvedl se pořádný kus práce. Do Evropy přichází stále méně migrantů a připravují se další opatření, která mají pomoct. Evropská ekonomika je na tom také lépe a daří se i českému hospodářství. Trochu se zkomplikovaly obchodní vztahy se Spojenými státy, ale to není důvod zapomínat, že se nám daří sjednávat důležité obchodní dohody s ostatními partnery, jako je Kanada nebo Japonsko.

Na politické úrovni vnímám zřetelnou vůli táhnout za jeden provaz v oblastech, kde to ještě před lety bylo nemyslitelné, například ve společné obraně. Je vidět, že se více zohledňují přání a potřeby občanů jako jednotlivců – to může být třeba důraz na bezpečnost v návrhu dlouhodobého rozpočtu EU, který Komise představila v květnu, nebo ochrana osobních dat či boj o zamezení dvojí kvalitě potravin. To poslední téma velmi pozitivně rezonovalo i v České republice.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Výsledky 1. kola voleb 2. kolo Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Dění a výsledky ve druhém kole senátních voleb vám přinášíme i v online přenosu>>>

Komunální volby 2018

Výsledky voleb Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Volby 2018 - Volební videa a bohaté galerie najdete na Blesk.cz>>>

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1