Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko v příštích letech získá z unijních fondů míň. Peníze se přerozdělují i podle integrace migrantů

Česká republika bude moci z evropských fondů v rámci politiky soudržnosti v příštím finančním období 2021-2027 získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard Kč) v cenách roku 2018. Navrhuje to Evropská komise a pro Česko to představuje zhruba čtvrtinový pokles. Zástupci komise ve Štrasburku představili novinářům dnes odsouhlasenou podobu modernizované politiky soudržnosti pro příští víceleté finanční období.

Česko, které má v rámci Evropské unie dobrý ekonomický výkon a velmi nízkou nezaměstnanost, tak sice podle představ komise zůstane příjemcem evropských peněz z fondů určených na podporu chudších a zaostalejších reginů, obdrží ale asi o čtvrtinu méně než ve stávajícím finančním období.

Celková částka vyčleněná v budoucím víceletém rozpočtu unie na politiku soudržnosti je 373 miliard eur (přes 9,5 bilionu Kč) v závazcích. Převážná část investic z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti má být podle záměru EK určena na inovace, podporu malých firem, digitální technologie a modernizaci průmyslu. Podpořit by měla také přechod na nízkouhlíkovou a oběhovou ekonomiku a boj proti klimatickým změnám.

Komise navrhuje méně složitá pravidla, méně byrokracie a mírnější kontrolní postupy pro podniky a podnikatele čerpající podporu z EU. Na všech sedm fondů, realizovaných v partnerství se členskými zeměmi, se bude například vztahovat jedna sada předpisů.

Místopředseda komise pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen dnes novinářům připomněl, že peníze z fondů jen spolufinancují investiční projekty. "V některých případech to přitáhne soukromé prostředky, jinde veřejné peníze. Dopad tedy bude vyšší než jen částky alokované z evropského rozpočtu," upozornil.

Evropská komise dnes schválila a začala zveřejňovat konkrétní návrhy související s příštím víceletým finančním rámcem, kterým se EU bude řídit po roce 2021. Jeho základní parametry představila už na počátku května. Návrh prvního dlouhodobého rozpočtu bloku po britském odchodu má podle komise nejen co nejlépe udržet stávající politiky EU, včetně právě koheze, ale také reagovat na "nové výzvy" jako je bezpečnost či migrační problematika.

Zvýšit se proto mají příspěvky 27 států, které budou tvořit unii po brexitu, mírně klesnou peníze právě na politiku soudržnosti či třeba na zemědělství. Tyto dvě "tradiční" oblasti unijního rozpočtu dohromady představují 70 procent jeho výdajů, připomněl dnes Katainen.

Kritériem i integrace migrantů

Základem pro přidělování peněz z fondů soudržnosti bude dál výpočet založený převážně na hrubém domácím produktu na obyvatele, nově ale zahrne také kritéria míry nezaměstnanosti mladých lidí, nízké úrovně vzdělání, změn klimatu a přijímání a integrace migrantů. Cílem je podle komise co nejlépe zohlednit sociální a ekonomickou situaci jednotlivých regionů.

Návrh komise, o němž nyní začnou jednat členské země a europarlament, počítá také s jistou "záchrannou sítí", která má zabránit příliš prudkým změnám v přídělech určených členským státům.

Nová podoba výpočtů spolu se solidním ekonomickým výkonem a nízkou nezaměstnanost třeba v České republice mají za důsledek, že státy jako Česko, Polsko či Maďarsko získají v příštím víceletém finančním rámci méně než kolik mají v tom nynějším. Polsko však zůstane největším příjemcem. Více naopak získají například Itálie, Řecko či Španělsko.

INFOGRAFIKA DNE: Nezaměstnanost v EU, soc. sítě

Komisařka pro regionální politiku Corina Cretsuová dnes před novináři odmítla tento přesun interpretovat jako snahu komise trestat východoevropské země, které nesdílejí pohled Bruselu na řešení migrační problematiky. Zatížení regionu migrací má podle ní na celkový výpočet alokace jen malý vliv. "Je to pomoc a pobídka pro regiony, které migranty přijímají. Je to reakce na situaci, která dříve nebyla," poznamenala.

Podle tabulky, která je přílohou dnes zveřejněných návrhů, by při započtení inflace měl český podíl dosáhnout 20,1 miliardy eur (přes 512 miliard Kč). Podle webu Strukturální fondy bylo ve stávajícím finančním období 2014-2020 pro ČR vyčleněno bezmála 24 miliard eur.

Dnes oznámené návrhy nových fondů nejsou jediné, z nichž bude moci ČR a další země čerpat. Komise v příštích dnech zveřejnění svou představu budoucí podoby dalších fondů. V pátek také přijde s konkrétními detaily společné zemědělské politiky, která je pro Česko rovněž významná.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1