Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko v příštích letech získá z unijních fondů míň. Peníze se přerozdělují i podle integrace migrantů

Česká republika bude moci z evropských fondů v rámci politiky soudržnosti v příštím finančním období 2021-2027 získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard Kč) v cenách roku 2018. Navrhuje to Evropská komise a pro Česko to představuje zhruba čtvrtinový pokles. Zástupci komise ve Štrasburku představili novinářům dnes odsouhlasenou podobu modernizované politiky soudržnosti pro příští víceleté finanční období.

Česko, které má v rámci Evropské unie dobrý ekonomický výkon a velmi nízkou nezaměstnanost, tak sice podle představ komise zůstane příjemcem evropských peněz z fondů určených na podporu chudších a zaostalejších reginů, obdrží ale asi o čtvrtinu méně než ve stávajícím finančním období.

Celková částka vyčleněná v budoucím víceletém rozpočtu unie na politiku soudržnosti je 373 miliard eur (přes 9,5 bilionu Kč) v závazcích. Převážná část investic z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti má být podle záměru EK určena na inovace, podporu malých firem, digitální technologie a modernizaci průmyslu. Podpořit by měla také přechod na nízkouhlíkovou a oběhovou ekonomiku a boj proti klimatickým změnám.

Komise navrhuje méně složitá pravidla, méně byrokracie a mírnější kontrolní postupy pro podniky a podnikatele čerpající podporu z EU. Na všech sedm fondů, realizovaných v partnerství se členskými zeměmi, se bude například vztahovat jedna sada předpisů.

Místopředseda komise pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen dnes novinářům připomněl, že peníze z fondů jen spolufinancují investiční projekty. "V některých případech to přitáhne soukromé prostředky, jinde veřejné peníze. Dopad tedy bude vyšší než jen částky alokované z evropského rozpočtu," upozornil.

Evropská komise dnes schválila a začala zveřejňovat konkrétní návrhy související s příštím víceletým finančním rámcem, kterým se EU bude řídit po roce 2021. Jeho základní parametry představila už na počátku května. Návrh prvního dlouhodobého rozpočtu bloku po britském odchodu má podle komise nejen co nejlépe udržet stávající politiky EU, včetně právě koheze, ale také reagovat na "nové výzvy" jako je bezpečnost či migrační problematika.

Zvýšit se proto mají příspěvky 27 států, které budou tvořit unii po brexitu, mírně klesnou peníze právě na politiku soudržnosti či třeba na zemědělství. Tyto dvě "tradiční" oblasti unijního rozpočtu dohromady představují 70 procent jeho výdajů, připomněl dnes Katainen.

Kritériem i integrace migrantů

Základem pro přidělování peněz z fondů soudržnosti bude dál výpočet založený převážně na hrubém domácím produktu na obyvatele, nově ale zahrne také kritéria míry nezaměstnanosti mladých lidí, nízké úrovně vzdělání, změn klimatu a přijímání a integrace migrantů. Cílem je podle komise co nejlépe zohlednit sociální a ekonomickou situaci jednotlivých regionů.

Návrh komise, o němž nyní začnou jednat členské země a europarlament, počítá také s jistou "záchrannou sítí", která má zabránit příliš prudkým změnám v přídělech určených členským státům.

Nová podoba výpočtů spolu se solidním ekonomickým výkonem a nízkou nezaměstnanost třeba v České republice mají za důsledek, že státy jako Česko, Polsko či Maďarsko získají v příštím víceletém finančním rámci méně než kolik mají v tom nynějším. Polsko však zůstane největším příjemcem. Více naopak získají například Itálie, Řecko či Španělsko.

INFOGRAFIKA DNE: Nezaměstnanost v EU, soc. sítě

Komisařka pro regionální politiku Corina Cretsuová dnes před novináři odmítla tento přesun interpretovat jako snahu komise trestat východoevropské země, které nesdílejí pohled Bruselu na řešení migrační problematiky. Zatížení regionu migrací má podle ní na celkový výpočet alokace jen malý vliv. "Je to pomoc a pobídka pro regiony, které migranty přijímají. Je to reakce na situaci, která dříve nebyla," poznamenala.

Podle tabulky, která je přílohou dnes zveřejněných návrhů, by při započtení inflace měl český podíl dosáhnout 20,1 miliardy eur (přes 512 miliard Kč). Podle webu Strukturální fondy bylo ve stávajícím finančním období 2014-2020 pro ČR vyčleněno bezmála 24 miliard eur.

Dnes oznámené návrhy nových fondů nejsou jediné, z nichž bude moci ČR a další země čerpat. Komise v příštích dnech zveřejnění svou představu budoucí podoby dalších fondů. V pátek také přijde s konkrétními detaily společné zemědělské politiky, která je pro Česko rovněž významná.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1