Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česku se členství v EU pořád vyplácí. Loni získalo o pět desítek miliard víc, než zaplatilo

Česku se členství v EU pořád vyplácí. Loni získalo o pět desítek miliard víc, než zaplatilo

Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 55,4 miliardy korun více, než do něj odvedla. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Předloni tzv. čistá pozice ČR činila 80,6 miliardy korun.

Snížení čisté pozice ve srovnání s předchozími roky je podle ministerstva způsobeno tím, že do let 2015 a 2016 se koncentrovaly platby z dočerpávaného programového období 2007 až 2013, zatímco v roce 2017 již převážnou většinu příjmů z EU tvořily příjmy z nově nabíhajícího programového období 2014 až 2020.

ČR loni obdržela z unijního rozpočtu 97,9 miliardy korun a odvedla do něj 42,4 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.

Příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti loni činily 64,1 miliardy Kč. Příjmy ze Společné zemědělské politiky byly 29,4 miliardy Kč, z toho přímé platby 22,5 miliardy korun.

Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 tak ČR do konce roku 2017 zaplatila do rozpočtu EU 515,8 miliardy korun a získala z něj 1,211 bilionu korun. Celkem Česko dosud získala z EU o 695,5 miliardy korun více, než do něj odvedlo.

Stejně na tom jsou podle posledních údajů Evropské komise z roku 2016 země, které vstoupily do EU v roce 2004 s Českem. Naopak objem odvodů nad příjmy převažuje u původních zemí EU, jako jsou Německo, Francie, Itálie nebo Velká Británie.

V roce 2016 bylo největším přispěvatelem do unijního rozpočtu Německo, které odvedlo o 11 miliard eur (zhruba 279 miliard Kč) více, než z něj dostalo. Největším příjemcem peněz bylo Polsko, které získalo z rozpočtu EU o sedm miliard eur více, než do něj odvedlo.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1