Chaos v Británii. Šéf Dolní sněmovny hrozí blokací třetího hlasování o brexitu, co dál? | info.cz

Články odjinud

Chaos v Británii. Šéf Dolní sněmovny hrozí blokací třetího hlasování o brexitu, co dál?

Deset dní před původně plánovaným odchodem Velké Británie z Evropské unie brexitový proces zasáhl další zvrat. Tím je včerejší prohlášení šéfa Dolní sněmovny Johna Bercowa, který pohrozil zablokováním třetího hlasování o brexitové dohodě – rozhodovat o stejné věci víckrát během krátkého časového období totiž zapovídá čtyři staletí staré pravidlo, varuje šéf dolní komory parlamentu. Poslanci přitom měli o brexitové smlouvě, kterou už dvakrát zamítli, hlasovat ještě před čtvrtečním summitem unijních lídrů v Bruselu. Británie se tak ocitá v ústavní krizi a celý proces se opět zamotává. S čím pojede Mayová na summit?

Britští poslanci se od konce minulého týdne připravují na další, v pořadí již třetí hlasování o brexitové dohodě, kterou od začátku roku už dvakrát odmítli. Zatímco v lednu byla smlouva, kterou s Bruselem vyjednal kabinet premiérky Theresy Mayové, zamítnuta rozdílem 230 hlasů, minulé úterý činil rozdíl 149 hlasů. To je sice o téměř osmdesát poslanců méně, stále je to ale až příliš na to, aby měla dohoda větší šance projít. Tím si však britští zákonodárci zřejmě nemusí lámat hlavu, o dohodě totiž tento týden zřejmě hlasovat nebudou.

Nejenže Mayová stále bezúspěšně hledá podporu u severoirských unionistů, kteří jsou pro osud dohody klíčoví, situace se navíc zkomplikovala prohlášením takzvaného „speakera“ Dolní sněmovny, který včera pohrozil, že by třetí hlasování o dohodě vůbec nemusel umožnit. Odvolává se přitom na parlamentní pravidlo z roku 1604, které hlasování o téže věci během krátkého časového úseku zakazuje.

Proces odchodu Velké Británie z EU, který se zmítá v chaosu i bez slova Johna Bercowa, tak dostal další tvrdou ránu. „Je to podstatná a nečekaná překážka, která s ohledem na omezený časový prostor představuje opravdu velkou nesnázi, která hatí záměr vlády předložit dohodu dolní komoře potřetí. Vláda něco takového nečekala a teď bude horkou jehlou šít nějakou reakci,“  říká pro INFO.CZ odborník na Británii a EU z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Kryštof Kruliš.

Jako nečekaný krok a další rozbušku vhozenou do brexitového procesu hodnotí slova Bercowa i britští politici. Například bývalý parlamentní tajemník pro děti a rodiny Tim Loughton včera situaci označil za „nejzávažnější ústavní krizi“, kterou za 22 let svého působení v parlamentu viděl. „Právě v okamžiku, kdy to vypadalo, že se věci mohou dát do pořádku a byla zde skutečná hybná síla potřebná k dostatečné podpoře dohody, Bercow vymyslel další způsob, jak znovunastolit chaos,“ dodává podle deníku The Guardian.  

Právě John Bercow však bude mít při rozhodování poslední slovo a někteří zákonodárci už plánují, jak jeho případné „ne“ obejít – podle britského generálního prokurátora by totiž stačilo zasedání přerušit. Díky tomu by poslanci nehlasovali o jedné věci dvakrát během jednoho zasedacího bloku, který s přestávkami trvá obvykle od jara do jara.  

„Toto pravidlo vzniklo v době, kdy se na anglickém trůně střídali Tudorovci se Stuartovci. Spočívá v tom, aby vláda parlament neobtěžovala opakovaným předkládáním návrhů, pokud už jednou parlament řekl, že s tím nesouhlasí. Kdyby ale většina poslanců řekla, že brexitovou smlouvu projednávat chce, dokázali by třetí hlasování prosadit,“ říká Kruliš.

Obejít takové rozhodnutí by však nebylo nic snadného. Jak upozorňuje expert AMO, bojovat s takto starým precedentem vyžaduje právní analýzu – takový krok by totiž ovlivnil výklad v rámci britského ústavního systému na mnoho let dopředu. Na právní analýzu je ale potřeba čas, který s ohledem na neúprosně tikající brexitové hodiny chybí.

Možná největší problém spočívá ale v tom, že Mayová stále nemá většinu v dolní komoře – chybí jí podpora jak ze strany severoirských unionistů, tak zastánců tvrdého brexitu ze skupiny European Research Group a problém představuje i početná skupina rebelů v rámci labouristické strany, kteří vyčkávají, až bude mít dohoda v parlamentu větší podporu. „Jednoznačná podpora dohody pro třetí hlasování dnes určitě není a o to těžší je pak překonávání toho, co John Bercow včera prohlásil,“ dodává Kruliš.

Navzdory všem překážkám však britská vláda tvrdí, že třetí hlasování stále není vyloučené. Jak BBC sdělil britský ministr pro brexit Stephen Barclay, pokud se vládě podaří nalézt dostatečnou podporu pro dohodu uzavřenou s Evropskou unií, budou poslanci „hledat cestu“ k dalšímu hlasování. To se však v současnosti jeví jako nereálné.  

Co čekat od summitu?

S čím tedy pojede Mayová na summit unijních lídrů, který se koná ve čtvrtek a pátek v Bruselu? Ještě minulý týden britská vláda operovala s možností, že nechá o dohodě hlasovat ještě jednou a pokud by nějakým zázrakem poslanci brexitovou smlouvu se spornou irskou pojistkou posvětili, požádala by Evropu o krátkodobý odklad tak, aby se stihly přijmout všechny potřebné zákony. Zásah Bercowa ale donutil Mayovou situaci přehodnotit, s největší pravděpodobností jí tedy nezbyde nic jiného, než evropskou sedmadvacítku požádat o odklad dlouhodobý.

Brexit - firmy, infografikaBrexit - firmy, infografikaautor: Info.cz

„Samozřejmě nelze vyloučit ani to, že Mayová kývne na některé ústupky, které jí byly z evropské strany už dříve nabídnuty a ona s nimi nesouhlasila – například možnost, že by se pojistka a členství v celní unii vztahovaly jen na Severní Irsko, a ne celé Spojené království. Mayová by tak udělala opravdu velký obrat a přistoupila by na něco, co pro ni bylo nepřijatelné, díky tomu by ale měla šanci přijít do parlamentu s něčím novým a předložit to k hlasování,“ uvažuje Kruliš a dodává, že by se pro takový návrh musela v první řadě najít podpora v Severním Irsku.

Přestože nelze takovou variantu zcela vyloučit, podobný průlom na summitu spíš neočekává. „Lze si představit, že se Británie může snažit summit využít tímto způsobem, s největší pravděpodobností ale nebude ochota celý summit věnovat jen nesnázím britské premiérky – naopak jí dají jasně najevo, že dohoda je na stole a míč je teď na straně Britů,“ dodává odborník, podle kterého tedy nejpravděpodobnější scénář vypadá tak, že Mayová požádá evropské partnery o delší prodloužení.

O možnosti dlouhodobého odkladu brexitu se v Evropě diskutuje už posledních několik týdnů. S návrhem odložit brexit o 21 měsíců – tedy do roku 2021 – přišli už v únoru unijní diplomaté, podle kterých by takové řešení mohlo být (možná jedinou) cestou, jak se dostat ven z patové situace. O tom, jakou podoby by měl případný dlouhodobý odklad, se ale v Evropě bude ještě diskutovat.

„Záleží na tom, jaký bude požadavek britské vlády, co na to řekne evropská sedmadvacítka a případně co by EU požadovala jako doklad toho, že má dlouhodobý odklad racionální zdůvodnění. Tím by byly například předčasné volby nebo referendum – jednoduše něco, čím by Británie mohla přesvědčit unijní státy, že prodloužení nebude znamenat to, že se v této situaci ocitneme za rok nebo za dva,“ dodává Kruliš.

Na samotném summitu však rozhodnutí padnout nemusí – jak naznačují zprávy unijních diplomatů, členské země mohou odklad brexitu odsouhlasit i třeba jen hodinu před původním termínem odchodu Británie, tedy v noci na 30. března. Kromě evropské sedmadvacítky tak bude záležet na dalším vývoji na britské politické scéně, vláda v Londýně však – zdá se – stále věří tomu, že bude stačit krátkodobý odklad a Británii se nakonec podaří vyhnout účasti v Evropských volbách.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud